Z letošní zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ] o hospodaření ČR s penězi z evropských fondů vyplývá, že Česko nemá jasnou vizi své budoucnosti a rozvoje. Nebo i to, že v zemědělství čerpají evropské dotace na vědu a výzkum velké podniky, které si za ně ale pak nakupují stroje a technologie.
Nejvyšší kontrolní úřad vydal každoroční hodnocení toho, jak ČR hospodaří s penězi z evropských fondů. Úřad uvedl, že Česko nemá jasno, kam se do budoucna posunout. Ať už jde o čerpání dotací na dopravu, průmysl, sociální věci, zemědělství a životní prostředí.
„Pro ČR to znamená, že se musí rozhodnout, kam nasměrujeme mimořádné finanční prostředky a proč. A pokud má mít tato podpora výraznější dopad, je třeba přesně určit, čeho konkrétně chceme dosáhnout. Měli bychom také umět vyhodnotit, jestli se nám to daří nebo ne. Kromě toho by měl stát být schopen připravit a prosadit strategické projekty v reálném čase,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.
Podle něj v Česku dotované projekty brzdí byrokracie. Komplikované posuzování a schvalování žádostí odrazuje zejména malé a střední podniky, kterým navíc stát nedokáže nabídnout správně zacílené dotace. Ty pak končí hlavně u velkých podniků.
Překážky rozvoje ze zdrojů EU
Podle úřadu provázely programové období 2014-2020 problémy s prosazováním některých klíčových investic. Resorty neměly jasno z hlediska rozvoje dotovaných oblastí. Neměly jasno, čeho chtějí podporou dosáhnout. A často nešlo vyhodnotit, jaký a zda měla podpora nějaký efekt. To se týkalo dotovaných projektů u dopravy, průmyslu, sociálních věcí, zemědělství i životního prostředí.
Jako příklady nezvládnuté podpory NKÚ uvedl živočišnou výrobu, kde se nedaří přes výrazné dotace dosahovat strategických cílů. Problematické jsou dále dotace na boj proti suchu a zlepšení kvality ovzduší. Minimálně v tom, že dle úřadu zatím nepřinesly výraznou změnu k lepšímu. Výrazného posunu se nepodařilo dosáhnout ani u eGovernmentu.
Překážkou pro čerpání dotací je komplikovaná administrativa. Například u výzkumů a inovací v podnikání, kde schvalování žádostí trvalo až rok. Úřad upozornil také na křiklavé případy využívání evropských peněz. Podle něj například u podpory zaměřené na výzkum a inovace v zemědělství byly největšími příjemci dotací velké podniky. A ty si za evropské peníze místo toho, aby je investovaly do vědy a výzkumu, nakupovaly stroje a technologie.
Česko peníze čerpá vzorně, tvrdí MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR] uvedlo, že na průběžných číslech je vidět, že se blížíme k úspěšnému ukončení tohoto programového období. Žadatelé o evropskou podporu už mají přislíbeno 570 miliard korun. To je více než 90 procent z celkové pro Česko vyjednané částky pro programové období 2014-2020.
Nejvyšší finanční objem vyhlásily OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost [OP PIK], Doprava [OP D] a Integrovaný regionální operační program [IROP].
- OP PIK: 317 výzev za cca 178 miliard korun
- OP D: 77 výzev za cca 157,4 miliardy korun
- IROP: 95 výzev za cca 150,3 miliardy korun
„Dobrou zprávou také je, že všechny české programy splnily i v roce 2020 takzvané pravidlo n+3, což znamená, že z poskytnutých evropských peněz nebudeme muset nic vracet,“ řekla náměstkyně pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů MMR Daniela Grabmüllerová.
Od začátku programového období 2014-2020 do 30. září 2020 bylo vyhlášeno 1 104 výzev s alokací přesahující 816 miliard korun. U EK bylo zažádáno o proplacení 304,8 miliard korun. To je necelých 50 procent celkové alokace 2014-2020 ve výši 624 miliard korun. Příjemcům bylo proplaceno 354,5 miliard korun, 56,8 procentům z celkové alokace.
–RED–
