Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci října deficitem 274 miliard korun. Po očištění o příjmy z EU a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, byl deficit ještě vyšší [275,5 mld. Kč]. Tempo růstu celkových výdajů zrychlilo o 17,1 procenta. Uvedlo to Ministerstvo financí ČR [MF ČR].
Podle úřadu hospodaření státního rozpočtu pokračovalo v říjnu na podobné úrovni jako v předchozích dvou měsících. Příjmy rozpočtu v samotném měsíci říjnu převýšily loňskou úroveň o 2,6 miliardy korun, ale výdajová strana překročila úroveň loňského října o 25,3 miliardy korun.
Měsíční [nekumulované] saldo státního rozpočtu v mld. Kč
[Zdroj: MF ČR]
Celkově se příjmy dosud meziročně snížily o 3,5 procenta [-42,3 mld. Kč]. Z čehož nejzřetelněji klesly daňové příjmy bez pojistného o 7,3 procenta [-45,3 mld. Kč]. Na straně druhé inkaso vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 24,3 procenta [+21,4 mld. Kč].
Co si myslí analytici
Aktuální data podle analytiků ukazují na to, že schodek státního rozpočtu za celý letošní rok bude zřejmě nižší než naplánovaných 500 miliard korun. Letošní deficit dlouhodobě odhadují na cca 400 až 450 miliard korun.
„Bez druhé vlny pandemie bychom očekávali letošní deficit státního rozpočtu ve výši 350 miliard korun. Nicméně aktuální opatření vlády a slabší výkon ekonomiky podle nás budou stát státní kasu zhruba dalších 50 miliard korun. Aktuální vývoj nás tak vede k našemu původnímu odhadu letošního deficitu ve výši 400 miliard korun,“ říká ekonom Komerční banky [KB] František Táborský.
Podle něj říjnová čísla zatím o dopadu druhé vlny na státní rozpočet příliš neřekla. Vyšší výběr stát zaznamenává v případě přímých daní. Ve spojení s nedaňovými příjmy je státní rozpočet bohatší o 30,5 miliardy korun, než s čím počítalo MF ČR.
„Za tím stojí dosavadní příznivější vývoj ekonomiky, nicméně druhá vlna pandemie pravděpodobně tento polštář výrazně umaže,“ dodává Táborský.
Analytici varují před příliš vysoko plánovaným schodkem pro příští rok [-320 mld. Kč].
Jak si stojí výběr daní a příjmy
Příjem rozpočtu z daní z příjmů právnických osob [-18,4 %, tj. -18,3 mld. Kč] byl podle MF ČR výrazně ovlivněn prominutím červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob [-13,5 mld. Kč pro státní rozpočet]. Roli hrála i možnost individuálního stanovení odlišných záloh daně, ale i zpětné uplatnění daňové ztráty.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob v říjnu placené poplatníky [-3,0 mld. Kč] zůstalo ovlivněno plošným prominutím červnové zálohy na daň z příjmů fyzických osob [-1,6 mld. Kč pro státní rozpočet] a stanovením dalších nižších záloh. Na inkasu se také mohla projevit možnost zpětného uplatnění daňové ztráty.
Podpora vyplácená formou kompenzačních bonusů v celkové výši 21,8 miliardy korun a pokles objemu mezd a platů mají zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci [-7,0 %].
Obdobné faktory, stejně jako odklad či zrušení minimálních záloh na důchodové pojištění a politiku zaměstnanosti pro osoby samostatně výdělečně činné [7,4 mld. Kč], determinovaly vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení. V jejich meziročním poklesu o 3,5 procenta se navíc promítla nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele z poloviny loňského roku jako kompenzace nákladů za zrušení karenční doby. Inkaso snížilo prominuté pojistné placené zaměstnavatelem v rámci programu Antivirus C [13,3 mld. Kč].
Na inkasu daně z přidané hodnoty [-1,4 %] se negativně podepsal pokles maloobchodních tržeb. Další snížení pramení z posečkaných a dosud nesplacených plateb daně v objemu pro státní rozpočet 1,5 miliardy korun. Na druhou stranu pouze za říjen bylo inkaso meziročně vyšší o 0,5 mld. Kč. Projevilo se v něm daňové povinností posečkané v minulých měsících.
Jak si stojí bilance výdajů
Tempo růstu celkových výdajů oproti stavu na konci srpna a září mírně zrychlilo na úroveň 17,1 procenta. Objemově výraznější běžné výdaje rostly pomaleji [+16,9 %, tj. +192,2 mld. Kč]. Podle MF ČR dynamiku celkových výdajů zvyšovaly kapitálové výdaje [+19,6 %, tj. +19,9 mld. Kč].
Nejvyšší změny dosáhly sociální dávky [+61,1 mld. Kč]. Kromě valorizace důchodů [+29,0 mld.], navýšení rodičovského příspěvku [+11,9 mld. Kč] či příspěvku na péči [+3,2 mld. Kč] vzrostla výplata dávek nemocenského pojištění [+14,3 mld. Kč]. Zde zaujímá rozhodující roli navýšené ošetřovné [+8,8 mld. Kč], následované nemocenským [+5,1 mld. Kč]. Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 2,0 miliardy korun.
Očekáváné saldo a dluh veřejných financí zemí EU v roce 2020 v % HDP
[Zdroj: Eurostat]
Běžné transfery podnikatelským subjektům [+39,2 mld. Kč] byly hlavně v květnu a červnu silně navýšeny výplatou náhrad mezd v rámci programu Antivirus A a B v celkovém objemu 18,6 miliardy korun. Transfery podnikatelským subjektům zvýšil i vklad čtyři miliardy korun do fondu Exportní garanční a pojišťovací společnosti [EGAP].
Výrazněji vzrostly kolonky u výdajů na projekty Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ [+6,1 mld. Kč]. Dopad mělo i vyplacení ošetřovného pro OSVČ [2,2 mld. Kč] a prostředků v rámci programu Covid Nájemné [2,1 mld. Kč]. Nemocnice, které jsou obchodními společnostmi, získaly v průběhu října na mimořádné finanční ohodnocení svých zaměstnanců cca 5 miliard korun.
Bilance výdajů pro municipality i nemocnice a pojištěnce
Neinvestiční transfery územním rozpočtům [+37,0 mld. Kč]: Transfery obsahují růst platů [+17,0 mld. Kč] pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách o 10 procent. Došlo k posílení finančního zajištění sociální péče [+4,1 mld. Kč] či 5% valorizaci příspěvku na výkon státní správy [+0,5 mld. Kč]. Kromě toho byl v srpnu vyplacen mimořádný příspěvek obcím na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů [13,4 mld. Kč]. V říjnu byly municipalitám uvolněny prostředky na mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče [cca 2 mld. Kč] a na pořízení technického vybavení základních škol [1,3 mld. Kč].
Do růstu běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím [+14,4 mld. Kč] se výrazně promítl květnový převod 6,6 mld. Kč určený na oddlužení vybraných nemocnic. Roli sehrálo i zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce [+500 Kč na 1 pojištěnce] účinné od 1. června. Mírný nárůst počtu státních pojištěnců od začátku roku vedl k meziročnímu růstu o 18,7 miliardy korun.
Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a jiného materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu [+7,9 mld. Kč], když zejména nákupy materiálu se meziročně zdvojnásobily [+7,2 mld. Kč].
–RED–
