Loni pobíralo předčasný důchod v Česku 643 tisíc obyvatel. To je téměř 27 procent ze všech starobních důchodců. Mezi nově přiznanými důchody tvořily loni ty předčasné 29 procent. Naopak odložený odchod do penze využilo pouze 0,8 procenta ze všech nových důchodců.
Podle dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] podíl předčasných starobních důchodů u nás každoročně narůstá. Ještě před deseti lety představovaly pouze 19 procent ze všech starobních důchodů, nyní jsou bezmála 30%. Stejně tak jako mezi příjemci všech starobních důchodů je i mezi příjemci předčasných starobních důchodů více žen než mužů. To je dáno obecně vyšším počtem žen v seniorské populaci. Relativní zastoupení mužů, kteří pobírají předčasný starobní důchod, je ale vyšší.
„Z mužů pobírajících starobní důchod jich má ten předčasný 29 procent, oproti ženám, kterých je mezi starobními důchodkyněmi 25 procent,“ říká vedoucí oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ Helena Chodounská.
Nejnižší zastoupení předčasných starobních důchodů bylo v Praze [14 %]. Podprůměrné bylo také ve Středočeském a Jihomoravském kraji [23 %, respektive 25 %]. Naopak maximální podíl předčasných starobních důchodů byl v Kraji Vysočina [34 %]. Více než 30% podíl byl potom v Pardubickém, Moravskoslezském a Olomouckém kraji.
Celkové výdaje na důchody
Celkové výdaje na důchody včetně výdajů na důchody ozbrojených složek dosáhly loni hodnoty 472 miliard korun. To představovalo 8,2 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Platí, že od roku 2012 ekonomika ČR roste rychleji než výdaje státu na důchody.
Jestliže v roce 2012 byly výdaje na důchody rovny 9,3 procenta HDP, tak o sedm let později to bylo výše zmíněných 8,2 procenta HDP. Důchodové pojištění se přitom od roku 2010 podílí mezi 30 a 33 procenty na státním rozpočtu. Loni tento podíl meziročně poklesl o 0,6 procenta na 30,4 procenta.
Podle údajů České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ] pobírala v Česku ke konci roku 2019 některý z důchodů více než čtvrtina populace [27,1 %, 2897,5 tis. osob], přičemž z toho přes 83 procent [2415 tis. osob] pobíralo starobní důchod.
Výdaje na důchody celkem a jejich podíl k HDP a ke státnímu rozpočtu
[Zdroj: ČSÚ]
V prosinci roku 2019 vzrostla průměrná výše sólo vyplácených plných starobních důchodů meziročně o 8,5 procenta [1 052 Kč] na 13 487 korun. Existují poměrně výrazné rozdíly mezi výší důchodu mužů a žen. V roce 2019 dosahoval průměrný starobní důchod žen úrovně 83 procent stejného druhu důchodu u mužů. Zatímco ženy pobíraly v průměru 12 292 korun, muži 14 807 korun.
Výše průměrného samostatně vyplaceného invalidního důchodu III. stupně invalidity dosahovala na konci roku 2019 téměř dvanáct tisíc korun, pro II. stupeň invalidity necelých osm tisíc korun a pro I. stupeň invalidity bez mála sedm tisíc korun.
Předčasný důchod a jeho podmínky
Plný starobní důchod může být pobírán buď po dosažení věkové hranice [důchodového věku], a pak se jedná o řádný starobní důchod. Anebo v zákonem stanovené době před dosažením důchodového věku, a pak se jedná o předčasný starobní důchod. Nárok na řádný i předčasný starobní důchod je zároveň podmíněn získáním potřebné doby pojištění. Při odchodu do předčasného důchodu je důchod krácen v souladu s tím, kolik času zbývá do dosažení důchodového věku.
„Měsíční výše předčasného starobního důchodu dosahovala v prosinci 2019 v průměru 12 261 korun, tedy o více než dva tisíce korun méně než průměrná výše řádného starobního důchodu,“ říká Markéta Pištorová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Při nesplnění potřebné doby pojištění na plný starobní důchod může pojištěnec po dosažení určené nižší doby pojištění a vyššího zákonem daného věku pobírat poměrný důchod. Tato situace nastává například v případě, že daný člověk pracoval část života v zahraničí.
–RED–
