Praha zřídí komisi, která se bude zabývat ekonomikou a dopady koronavirové krize na strukturu podnikatelského sektoru v metropoli. Komise bude navrhovat řešení situací, kdy byla velká část pražských podnikatelů postižena vládními opatřeními a výpadkem turismu.
Rada hlavního města Prahy by měla komisi zřídit do konce ledna příštího roku. O jejím vzniku rozhodli minulý týden pražští zastupitelé. Návrh na vytvoření orgánu, který by se ekonomickými potížemi podnikatelů v metropoli zabýval, přednesl opoziční zastupitel Ivan Pilný [za ANO]. Ten navrhl vznik zastupitelského výboru. Primátorův náměstek Pavel Vyhnánek [Praha Sobě] však podal protinávrh v podobě vzniku komise při Radě hlavního města Prahy.
„Vytvoření tohoto typu orgánu bude rychlejší a jednodušší, zároveň bude komise flexibilnější a méně nákladná,“ uvedl.
Zastupitelé jeho protinávrh schválili, i když Ivan Pilný vyjádřil přesvědčení, že výbor by měl větší pravomoci. Členy komise by měli být zřejmě odborníci, zastupitelé, zástupci podnikatelů a ideálně také nominanti státu.
„Úkol, který si tímto vytkneme, bezpochyby přesáhne možnosti hlavního města,“ vysvětlil Vyhnánek, proč by rád do jednání hned zpočátku zapojil i stát.
Dodal, že komisi by mohl vést Pilný nebo externí odborník. Pilný funkci odmítl. Odůvodnil to tím, že předsedou má být spíše zástupce koalice a rozhodně by jím měl být politik, nejlépe sám Vyhnánek. Ten s tím zatím nesouhlasil. Výsledek? Podle zjištění FinTag.cz Jméno předsedy není prozatím známo a bude se o něm dále jednat.
Praha se připojila k výzvě proti zrušení superhrubé mzdy
Na návrh primátora Zdeňka Hřiba [Piráti] pražští zastupitelé také schválili připojení Prahy k výzvě Svazu měst a obcí ČR [SMO ČR], Sdružení místních samospráv ČR [SMS ČR] za podpory Národní sítě Místních akčních skupin [NS MAS], primátora hl. m. Praha a hejtmanů Pardubického, Libereckého, Olomouckého, Jihomoravského, Královéhradeckého a Moravskoslezského kraje.
Výzva apeluje na stát, aby krajům a hlavnímu městu kompenzoval výpadky z příjmů. A to například ty, které vznikly tím, že stát vyplácel kompenzační bonus z daní, jejichž výnosy se dělí mezi stát a samosprávy. V případě obcí stát s kompenzací už souhlasil.
Jako další vážný problém výzva uvádí případné schválení zrušení superhrubé mzdy, o kterém jedná Sněmovna. Podle primátora Hřiba by to při výběru na úrovni letoška znamenalo pro hlavní město o 5,3 miliardy korun ročně méně.
„To by v praxi znamenalo zastavení jakýchkoliv investic v Praze,“ řekl.
Celkové dopady shora uvedených zákonných předloh budou dle signatářů výzvy minus 30 miliard korun ročně pro obce a jedenáct miliard korun na kraje.
„Tato opatření znamenají výrazné zvýšení rozpočtových nákladů samospráv, přitom až na výjimky na tyto náklady stát samosprávám nijak nepřispívá,“ stojí ve výzvě.
Rozpočet hlavního města
Praha nyní chystá návrh rozpočtu pro příští rok. V něm počítá s daňovými příjmy ve výši 53,4 miliardy a ostatními běžnými výdaji v objemu 41,7 miliardy. To je v obou případech o několik miliard meziročně méně.
Kvůli pandemii covidu-19 očekává vedení hlavního města propad příjmů přes deset miliard korun. Z toho propad daňových příjmů zřejmě přesáhne šest miliard. Město původně očekávalo výpadek až 15 miliard. Významnou ztrátu Praha zaznamená ve veřejné dopravě, kde v pražské integrované dopravě město očekává ztrátu až 1,3 miliardy korun.
–ČTK/RED–
