Sněmovna včera schválila návrh premiéra Andreje Babiše [ANO] na zrušení superhrubé mzdy. Schválila ale i nové daňové slevy na poplatníka, možnost mimořádných odpisů majetku sloužícího k podnikání a stravenkový paušál jako alternativu k současným stravenkám.
Projde-li návrh zákona o zrušení superhrubé mzdy Senátem a podepíše-li ho prezident, od příštího roku se bude zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou nad 140 000 korun měsíčně sazbou 23 procent.
O obdobném návrhu vicepremiéra a předsedy koaliční ČSSD Jana Hamáčka se nehlasovalo. Hamáček navrhoval sazbu 19 procent a 23 procent pro část příjmů zhruba nad 140 000 korun měsíčně. Sněmovna přijala i další část Babišova návrhu, která rozvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle ministerstva financí by bez této změny nebylo zrušení superhrubé mzdy proveditelné.
Sněmovna schválila rovněž vyšší daňové slevy na poplatníka i takzvaný stravenkový paušál jako alternativu k současným stravenkám. Pro schválení balíčku jako celku s přijatými úpravami hlasovali poslanci ANO, ODS, KSČM, SPD a dva nezařazení poslanci Václav Klaus a Tereza Hyťhová.
Superhrubá mzda Andreje Babiše
Premiér Babiš uvádí dopad zrušení superhrubé mzdy na státní rozpočet v objemu asi 52 miliard korun. Ekonomové hovoří o 70 až 80 miliardách korun. Kritizují pak to, že návrh státního rozpočtu na příští rok s výpadkem příjmů nepočítá. Proti zrušení superhrubé mzdy protestovala Národní rozpočtová rada [NRR].
Podle jejího výpočtu bude zrušení superhrubé mzdy podle Babišova návrhu znamenat výpadek celkových daňových příjmů ve výši 88 miliard korun. Z toho by o 58,1 miliardy korun přišel státní rozpočet, o 7,8 miliardy rozpočty krajů a o 22,1 miliardy korun příjmy obcí. Dopady na veřejné rozpočty vyvolaly kritiku nejen z opozice, ale i z koaliční ČSSD.
Schválení daňového balíčku ve Sněmovně představuje podle NRR největší zásah do daňových příjmů v historii samostatné ČR. Čistý výpadek příjmů veřejných rozpočtů znovu odhadla na více než 100 miliard korun, tedy zhruba dvě procenta HDP. Důsledkem bude mimo jiné dosažení tzv. dluhové brzdy 55 procent HDP již v roce 2025.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové [za ANO] podporuje Babišův návrh prezident Miloš Zeman, ale pouze na dva roky. Premiér v důvodové zprávě uvádí, že navrhované snížení daňového zatížení práce je zamýšleno pouze na dva roky. Schválený návrh ale není časově ohraničen. Podle ministryně nebylo legislativně možné ho časově omezit.
Schválený daňový balíček
Ministryně financí Alena Schillerová [za ANO] odhadla dopad schválených poslaneckých změn do veřejných rozpočtů na 130 miliard korun. Z toho jen na státní rozpočet podle ní připadne 87 miliard korun. Zvýšení daňové slevy na poplatníka podle ní bude znamenat výpadek 35 miliard korun. Neuvedla, jaký dopad bude mít zrušení superhrubé mzdy.
Sněmovna schválila návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Dosud činí 24 840 korun a nově by měla odpovídat průměrné hrubé mzdě za předminulý rok. Poslanec uvádí, že v roce 2021 bude sleva 34 125 korun.
[Pozn. red: Ferjenčík následně označil svůj návrh za nešťastný a vyjádřil předpoklad, že Senát ho nenechá v podobě, jak ji schválila Sněmovna. Vysvětlil to tím, že jeho návrh byl protinávrhem proti zrušení supehrubé mzdy. Oba návrhy neměly být schváleny současně.]
Sněmovna spolu s tím v daňovém balíčku schválila také zavedení stravenkového paušálu. Přijala i snížení sazby spotřební daně z motorové nafty o korunu na litr. Naopak nepřijala žádný návrh na zvýšení sazeb daně z hazardu. Avšak schválila zvyšování spotřební daně z tabákových výrobků, ale dala přednost rychlejšímu růstu daně, než navrhovala vláda.
Obce budou také moci nově stanovovat koeficient u daně z nemovitosti až na jedno desetinné místo, například 1,5 nebo 4,5. Nyní mohou použít jako koeficienty pouze celá čísla 2,3,4, a 5. S návrhem uspěl v rozpočtovém výboru Mikuláš Ferjenčík [Pirát]. Podpořilo to i ministerstvo financí, podle něj existuje po tomto řešení poptávka ze strany obcí.
Mimořádné odpisy majetku sloužícího k podnikání
Sněmovna rovněž umožnila podnikatelům mimořádné odpisy majetku sloužícího k podnikání. Vztahovat se to má na majetek pořízený od letošního 1. ledna do 31. prosince příštího roku. Majetek v první skupině, například některé zemědělské stroje, by se odepisoval jen jeden rok místo tří let. Majetek v druhé skupině, například auta, by se odepisoval tři roky místo pěti let.
–ČTK/RED–
