Loni pouze 0,7 procenta osob v Česku nakoupily či prodaly cenné papíry online. Průměr EU byl přitom pět procent. Méně obchodovali s cennými papíry online už jen v Polsku, Lotyšsku, na Kypru a v Bulharsku. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] o užívání internetu v Česku.
Podle ČSÚ je potřeba dodat, že tento ukazatel vycházel nízký pro většinu zemí EU – polovina zemí se nacházela pod hranicí 2,5 procenta. Vysoký podíl osob, které obchodovaly s cennými papíry online, byl především ve Švédsku [26,5 %], ve Finsku [16 %], v Dánsku a Nizozemsku [10 %]. V České republice v roce 2020 mírně vzrostl podíl osob, které si nakoupily cenné papíry přes internet.
Jak si stojí v Česku internetové bankovnictví
Průzkum se zaměřil také na využívání internetového bankovnictví. Zatímco v roce 2013 využívalo internetové bankovnictví 38 procent Čechů, letos je jich 64 procent a 79 procent z těch, kteří využívají internet. V používání této služby jsou mírně aktivnější muži [65 %] než ženy [63 %]. Nejvíce uživatelů najdeme mezi lidmi ve věku 25–34 let [88 %]. Nejméně jich je naopak mezi osobami staršími 75 let [9 %].
Ukázalo se však, že starší lidé jsou v osvojování si online bankingu nejprogresivnější. Během posledních 10 let vzrostl podíl starobních důchodců používajících internetové bankovnictví více než sedminásobně. V roce 2010 využívalo online banking pouze 3,3 procenta starobních důchodců, v roce 2020 je to již 23 procent.
V kontextu Evropské unie byli Češi ve věku 16–74 let v roce 2019 s mírou využívání internetového bankovnictví [68 %] nad průměrem. Ten činil v EU28 57,5 procenta. Nejběžnější je používání internetového bankovnictví tradičně v severských zemích a Nizozemsku. V Dánsku, kde je uživatelů internetového bankovnictví nejvíce, dosahuje jejich podíl 91 procent. Naprostý kontrast představuje Bulharsko a Rumunsko, kde internetové bankovnictví využívá kolem 8,5 procenta obyvatel.
Podobně jako u dalších internetových služeb, také využívání bankovnictví koresponduje s dosaženým vzděláním. Z vysokoškolsky vzdělaných [25-64 let] ho využívá 92 procent osob. Mezi lidmi se základním vzděláním [25-64 let] je to jen 42 procent osob.
Online sjednávání pojištění
Z dalších finančních služeb si Češi sjednávají přes internet pojištění. Ve třech sledovaných měsících v roce 2020 tak učinilo 5,5 procenta osob, výrazně více mužů než žen [7,5 vs. 3,6 %]. Co se týče osob různého věku, tak nejvíce si pojištění sjednaly po internetu osoby ve věku 35-44 let [8,6 %] a osoby ve věku 25-34 let [8,4 %].
„Pokud se podíváme na údaje za rok 2019, kdy měli respondenti uvádět nákup pojištění za celý rok, tak v celé EU si pojištění online sjednalo 16 procent osob. Češi byli s 15 procenty mírně pod průměrem,“ uvádí zpráva ČSÚ.
Nejčastěji si pojištění sjednávali online ve Velké Británii [49 %] a v Estonsku [45 %], naopak nejméně často v Řecku a v Rumunsku, kde to nebylo ani jedno procento osob.
Sjednání online půjčky a online investice
Sjednání půjčky přes internet provedlo během 3 měsíců v roce 2020 pouze 0,6 procenta Čechů a nákup cenných papírů 1,4 procenta. Ani v roce 2019, kdy se ukazatele týkaly celého roku, nebyl podíl osob, které si půjčily peníze přes internet, vysoký. V ČR si takto půjčilo 1,2 procenta osob, v celé EU to bylo 4,5 procenta osob, nejvíce ve Švédsku [17 %], ve Velké Británii [14,5 %], v Estonsku a ve Finsku [shodně 12 %].
V případě online obchodování s cennými papíry bylo Česko také pod průměrem Evropské unie. V roce 2019 se našlo pouze 0,7 procent osob v Česku, které nakoupily či prodaly cenné papíry online. Průměr EU byl přitom pět procent. Méně obchodovali s cennými papíry online už jen v Polsku, Lotyšsku, na Kypru a v Bulharsku.
–RED–
