Hrubý domácí produkt [HDP] České republiky klesl ve třetím čtvrtletí meziročně o pět procent. Mezičtvrtletně vzrostl o 6,9 procenta. Za meziročním poklesem a oproti jiným zemím mírným čtvrtletním růstem stojí pokles domácí poptávky. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu [ČSÚ].
Mezičtvrtletní růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí patří k nejnižším v Evropě. Podle ředitele odboru národních účtů ČSÚ Vladimíra Kermieta k aktuálnímu vývoji přispěla hlavně situace v odvětvích obchodu, ubytování a pohostinství a průmyslu. Poklesly podnikové investice do strojů, zařízení a dopravních prostředků a také investice domácností do obydlí. Negativně se vyvíjela domácí poptávka.
„O téměř čtyři procenta se snížily i spotřební výdaje domácností,“ upřesňuje ředitel odboru.
Výdaje na konečnou spotřebu klesly meziročně o 2,7 procenta, mezičtvrtletně vzrostly o 3,2 procenta. Z toho výdaje domácností reálně klesly o 3,9 procenta oproti stejnému čtvrtletí minulého roku, oproti předchozímu čtvrtletí vzrostly o 5,0 procenta. Meziroční pokles nastal zejména ve spotřebě předmětů se střednědobou trvanlivostí a výdajích za služby.
„Nadějí je čtvrteční otevření provozoven, které i díky předvánočnímu období může pomoci alespoň částečně předchozí pokles tržeb zmírnit. Otázkou však je, zdali se spotřebitelé do kamenných prodejen rychle vrátí, či zdali budou i nadále z důvodu přetrvávajících obav z nákazy převažovat prodeje přes internet,“ uvedl v této souvislosti analytik Komerční banky [KB] Martin Gürtler.
Hrubá přidaná hodnota a její pokles ve třetím čtvrtletí
Hrubá přidaná hodnota [HPH] byla meziročně nižší o 4,8 procenta. Pokles tvorby HPH byl ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu [-4,9 %]. V odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství byl pokles 9,3 procenta. V profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech 14,1 procenta. Pozitivní příspěvek mělo zemědělství [+3,7 %] a odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče [+1,4 %].
Mezičtvrtletně HPH vzrostla o 7,3 procenta. Podle ČSÚ k růstu HPH došlo díky nízké srovnávací základně ve většině odvětví ekonomiky. Ve zpracovatelském průmyslu to bylo o 16,5 procenta, ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství o 13,5 procenta a v ostatních činnostech o 21,3 procenta.
„Zásadním rozdílem oproti jaru je však to, že k dobrovolnému uzavření svých továren nepřistoupili výrobci v průmyslu. A jak ukazují předstihové indikátory, tak průmyslu se i přes probíhající druhou vlnu pandemie daří stále zvyšovat produkci. Významně tomu pomáhá to, že ve srovnání s jarními měsíci nedošlo k narušení mezinárodních dodavatelských řetězců, když průmyslové podniky zůstaly v provozu také v okolních státech,“ upřesnil Martin Gürtler.
Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí meziročně rostly o 0,1 procenta, mezičtvrtletně klesly o 0,6 procenta, Tvorba hrubého fixního kapitálu zaznamenala meziroční propad o 10,7 procenta, mezičtvrtletně klesla o 5,0 procenta. Z hlediska typu aktiv nejvíce oslabily investice do obydlí, dopravních prostředků a produktů duševního vlastnictví.
Saldo zahraničního obchodu
Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšilo o 36,7 miliardy korun na rekordních 126,6 miliardy korun. Z toho saldo zahraničního obchodu se zbožím činilo 96,2 miliardy korun. Vývoz zboží meziročně vzrostl o 0,2 procenta, mezičtvrtletně o 31,4 procenta.
Meziroční vývoj vývozu zboží byl pozitivně ovlivněn obchodem s elektrickými a optickými přístroji a potravinářskými výrobky. Naopak negativní vliv měl obchod se stroji a zařízeními a kovodělnými výrobky. Dovoz zboží meziročně klesl o 1,3 procenta, mezičtvrtletně vzrostl o 20,6 procenta. Na meziročním vývoji dovozu se podílel pokles dovozu ropy a zemního plynu, základních kovů, strojů a zařízení a subdodávek pro automotive. Vývoz služeb meziročně klesl o 20,2 procenta. Dovoz služeb klesl o 26,3 procenta.
–RED–
