Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD] ve své dvojroční zprávě o ekonomice ČR znovu poukázala na staré problémy. To je například vysoké zdanění práce, nepružný pracovní trh, žádná důchodová reforma, zanedbaná digitalizace a páteřní infrastruktura či nedostupnost bydlení a další.
Hospodářský přehled ČR OECD již v úvodu uvádí, že mnoho dat, z nichž vychází, je z doby před covidovou pandemií, proto se věci mohou lišit. Přesto ve své zprávě znovu upozorňuje na problémy české ekonomiky. Jím je nedostatečně pružný pracovní trh, vysoké zdanění práce, neexistující důchodová reforma, málo rozvinutá digitalizace a páteřní síť, velká byrokracie a oproti jiným vyspělým zemím pomalá inovativnost malých a středních firem. A spolu s tím nízká produktivita.
OECD ve své zprávě dále upozorňuje na to, že Česko má největší zastoupení municipalit [obce, města, kraje] na světě. Což je dle jejího názoru nejen nákladné, ale především neefektivní. Proto doporučuje představit finanční a nefinanční pobídky pro slučování obcí. Zavést povinnost obcí spolupracovat na úrovni mikroregionů. Důležité je podle organizace shromažďovat informace o kvalitě služeb poskytovaných na místní úrovni a využívat je k lepšímu pochopení případů nejlepší praxe.
Malé a střední podniky podle OECD
OECD potvrzuje význam českých malých a středních podniků v hospodářství. Jsou podstatným zaměstnavatelem a přímo či nepřímo podporují exportní aktivity tím, že zásobují větší firmy. Organizace uvádí, že ve srovnání s většinou ostatních unijních zemí je česká ekonomika výrazně více závislá na výrobě, jejíž nejdůležitější částí je právě automobilový průmysl.
„I přes tuto specializaci však výroba vykazuje třetí největší propad v produktivitě práce. Ten je více než 30 procent pod průměrem EU. Což odráží nižší navazující pozici v globálním výrobním řetězci. Značný je také celkový propad produktivity,“ uvádí ve své zprávě OECD.
Organizace upozorňuje, že intenzita výzkumu a vývoje v Česku zůstává výrazně pod průměrem OECD, i když v průběhu času roste. To s odvoláním na data z roku 2018. Problém vidí zejména u českých malých a středních firem. Zdůrazňuje, že hlavní podíl na investicích do výzkumu a vývoje pochází z podnikových investic ze zahraničí. Zejména prostřednictvím tuzemských dceřiných společností mezinárodních firem.
„Inovační výkon je mírný a počet patentů nízký. České firmy také pomalu přijímají více sofistikované technologie, které brzdí jejich digitální transformaci. Intenzita ICT úkolů a podíl specializovaných pracovních pozic jsou relativně nízké, zejména ve zpracovatelském průmyslu,“ uvádí zpráva.
Podle organizace nepoměr v produktivitě mezi velkými a malými firmami v čase roste.
„Malé a střední podniky v České republice investují výrazně méně do výzkumu a vývoje a představují relativně nižší podíl inovačních firem než v mnoha jiných vyspělých ekonomikách,“ upřesňuje.
Výsledek je, že mnoho malých a středních podniků se specializuje na činnosti s nižší přidanou hodnotou ve výrobě, zásobování větších nadnárodních společností nebo obsluhování domácího trhu.
Co dále doporučuje OECD
V oblasti penzí OECD doporučuje pokračovat ve zvyšování zákonného věku odchodu do důchodu a navázat ho na dobu dožití. S tím souvisí doporučení týkající se pracovního trhu. Zde OECD tlačí již tradičně na zkrácení maximální doby rodičovské dovolené a motivaci otců, aby čerpali větší část rodičovské dovolené. Cíl je umožnit matkám co nejrychlejší návrat do práce. Ruku v ruce s tím OECD doporučuje pokračovat v rozšiřování nabídky zařízeních péče o děti. Názory na přínosy brzkého odstavení dítěte od matky se však liší.
U daní OECD doporučuje přesunout zdanění příjmů na daně z nemovitostí, spotřební a environmentální daně a redukovat daňové výhody pro osoby samostatně výdělečně činné. Ve své zprávě apeluje na přijetí nového stavebního zákona, zkrácení času a počtu kroků nezbytných pro zahájení podnikání. Upozorňuje na podporu investic usnadňující přechod na nízkoemisní technologie a zvýšit energetické účinnosti. OECD rovněž doporučuje přijmout opatření k posílení řízení a prevence střetu zájmů v Parlamentu i v rámci exekutivy, zlepšit integritu a transparentnost lobování.
OECD navrhuje zavést jasná a objektivní kritéria financování škol, konsolidovat síť škol a zajistit tak odpovídající kvalitu vzdělávání na všech školách, podporovat flexibilní vzdělávací kurzy pro dospělé. Důležitá je dle ní podpora vědy a výzkumu.
„Ve vědě a výzkumu jsme, myslím, udělali obrovský pokrok. Dáváme každý rok více peněz na výzkum a vývoj a máme jasnou inovační strategii. V roce 2019 jsme dali nejvíce v historii, téměř 112 miliard korun. V podílu prostředků na výzkum k HDP je to více než ve Velké Británii,“ uvedl v této souvislosti předseda vlády Andrej Babiš [za ANO].
Co čeká OECD
Dle OECD bude hospodářské oživení v rámci ČR pomalé, HDP dosáhne své předkrizové úrovně koncem roku 2022. Za účelem podpory růstu doporučuje mimo jiné v případě nízkých inflačních tlaků a slabého růstu dále snižovat úrokové sazby a proticyklickou kapitálovou rezervu institucí bankovního sektoru.
Jako možné řešení uvedla nákup aktiv Českou národní bankou [ČNB] s cílem snížit výpůjční náklady a uvolnit finanční podmínky v rámci výnosové křivky. Dále potvrdila správnost fiskální podpory ze strany státu. Dokud se plně neprojeví hospodářské oživení. Na druhé straně také radí fiskální politiku konsolidovat, mít plán.
–RED–
