Maďarsko a Polsko zablokovaly evropský rozpočet a s ním i masivní fond na oživení evropské ekonomiky po koronakrizi. Důvod? Europoslanec Mikuláš Peksa [Piráti] ve svém komentáři pro FinTag.cz tvrdí, že jim „prostě vadí to, že evropské peníze budou podmíněny přísným dodržováním pravidel právního státu“.
A pokračuje: Zablokován byl nejen dlouhodobý rozpočet EU 2021–2027, ale i záchranný balíček. Ten měl zemím v Evropské unii pomoci se zotavením se z pandemické krize a nastartovat digitální a ekologickou transformaci členských států.
Po dalším jednání se ukázalo, že se k Maďarsku a Polsku přidalo i Slovinsko. Největší vtip je v tom, že svoje veto začínají odůvodňovat právě podporou migrace a [jaké překvapení] také Georgem Sorosem. Jenže tady jde o právní stát! Protože právě Polsko a Maďarsko mají s právním státem a nástroji na kontrolu vyplácení evropských dotací obrovské potíže. Dlouho kvůli tomu vetem vyhrožovali, nyní na něj došlo.
Možná se ptáte, co to ten právní stát reálně je. Je to jednoduché. Aby země mohla být považována za stát, kde platí principy právního státu, musí dodržovat následující:
- Chránit nezávislost soudů.
- Neumožňovat svévolná nebo nezákonná rozhodnutí státních autorit.
- Důsledně bránit střetu zájmů.
- Umožnit snadnou dostupnost opravných prostředků.
Co kroky Polska, Maďarska a Slovinska znamenají pro EU a Českou republiku? Ze záchranného balíčku mělo do České republiky směřovat 182 miliard korun v grantech. Peníze měly jít zejména na podporu investic, digitalizaci, modernizaci průmyslu i energetiky a boj proti klimatickým změnám. Dalších 20 miliard korun mělo jít na cílenou podporu regionů postižených těžbou uhlí v rámci programu Just Transition Fund. Peníze měly být pro Česko k dispozici i v podobě půjček na investice, které by náš stát se selhávajícím rozpočtem rozhodně využil.
V průběhu minulého týdne se tedy řešilo, jak odblokovat jednání o evropském rozpočtu. Začalo se hovořit i o tzv. nukleární možnosti, tedy že by se vlády ostatních 25 států dohodly mimo evropské instituce. Čímž by obě země přišly o veškeré financování z Unie. Ač je mi postoj Polska a Maďarska bytostně nesympatický, stále doufám, že k této možnosti nedojde a že společné evropské řešení nalezneme. Nicméně nemůžeme porušit základní principy, na kterých je EU postavena. Proto z podmínky právního státu nelze uhnout.
Co bude, pokud se státy nedohodnou
Pokud se státy do konce roku nedohodnou, začne od ledna platit rozpočtové provizorium. Každý měsíc bude EU hospodařit s jednou dvanáctinou rozpočtu pro tento rok. To je problém. Investice je potřeba rozjet co nejdříve a tato nejistota je pro Evropu velmi drahá. Vzhledem k tomu, jak obtížné je fungování v rozpočtovém provizoriu, se dá očekávat, že k nějaké dohodě nakonec dojde.
Autor: Mikuláš Peksa
—
Autor [1986] vystudoval biofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. V roce 2017 až 2019 byl poslanec PS PČR. Byl člen Zahraničního výboru a místopředseda Výboru pro evropské záležitosti. Od dubna 2017 zastával funkci místopředsedy Pirátů a od roku 2019 předsedá Evropské pirátské straně. V roce 2019 byl zvolen do Evropského parlamentu, kde se s Piráty přidali do frakce Greens/EFA. Působí ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku [ITRE], pro rozpočtovou kontrolu [CONT] a hospodářském a měnovém výboru [ECON].
