Kosmický byznys by měl již v roce 2040 nést přes bilion dolarů

197
kosmicky
Foto: Pixabay.com

Zkraje prosince vystoupil americký ministr obchodu Wilbur Ross na osmém zasedání Národní vesmírné rady USA. Potvrdil, že kosmický byznys a projekty kolem něj nyní jsou a do budoucna se ještě více stanou významné ekonomické odvětví. Zároveň upozornil na silnou konkurenci ze strany Číny.

Wilbur Ross svou řeč uvedl s odkazem na nedávný úspěšný start sedmdesátimetrové rakety s devíti motory Merlin Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX Elona Muska. Raketa v polovině listopadu odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě na Mysu Canaveral. Na palubě vesmírné lodi Crew Dragon byli čtyři astronauti, kteří dorazili na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS, kde budou několik měsíců. Jedná se o společný projekt firmy SpaceX a Národního úřadu pro letectví a vesmír [NASA].

„Dosáhli jsme pozoruhodného pokroku. Už třeba jen tím, že američtí podnikatelé sami hledají komerční způsoby k tomu, aby se stal vesmír dostupnější,“ uvedl Wilbur Ross.

Jako další příklad jmenoval společnost Astrobotic z Pittsburghu, která se specializuje na zařízení bezpilotních misí na Měsíc. Zároveň připravuje nová zařízení a technologie pro plánovanou výpravu astronautů NASA na Měsíc v roce 2024.

„Čínské úspěšné přistání na Měsíci, japonské úspěšné nabrání vzorků z asteroidu Ryugu jsou součástí nového závodu o ekonomické využití potenciálu vesmíru. Jsou v tom i soukromé společnosti a investoři a více než 70 zúčastněných zemí. Konkurence roste. Nejvíce pak mezi Čínou a západními zeměmi,“ dodal Ross.

Kosmický program: Investice a příjmy nejen v USA

Dle amerického ministra obchodu významné úspěchy v dobývání vesmíru přicházejí spolu s rekordními investicemi. Celosvětově se do společností zaměřených na kosmické projekty investovalo jen v letošním třetím čtvrtletí 4,9 miliardy dolarů. To je dle jeho slov kvartální rekord a zároveň příslib toho, že letošní celkové výdaje na vesmírné projekty dosáhnou odhadovaných 17,5 miliardy dolarů. Z nich 62 procent připadá na americký kapitál.

„Morgan Stanley předpokládá, že příjmy generované globálním vesmírným průmyslem mohou do roku 2040 překročit jeden bilion dolarů,“ upřesnil americký ministr.

V této souvislosti uvedl, že exploze kosmického průmyslu v USA je v nemalé míře zásluhou Trumpovy administrativy. Jako příklad zmínil omezení regulace ze strany Národní úřadu pro oceán a atmosféru [NOAA] pro satelitní byznys. Dále upozornil, že jeho úřad letos vytvořil nový plán budoucích vesmírných misí a stanovil termíny pro získání povolení.

„Hlavní cíl je zmírnit administrativní a regulační zátěž našich soukromých společností,“ řekl.

Dodal, že vedle mohutných finančních investic a regulačních postupů lze pozorovat rychlý růst amerického vesmírného průmyslu na počtů satelitů na oběžné dráze.

„Jen v letošním roce se počet aktivních satelitů na oběžné dráze zvýší o více než 50 procent,“ uvedl Ross.

Odvolal se přitom na data americké Asociace satelitního průmyslu [SIA], která odhadují, že do roku 2030 by mohlo být na oběžné dráze až 110 000 nových satelitů. Což je podle něj dobrá zpráva pro projekty typu SpaceX Starlink i pro menší společnosti. Je však výzva, jak spravovat orbitální provoz, kde i drobnější chyba má nedozírné následky.

„Pokud by se střetly dva významné objekty, trosky z nich by mohly ohrozit astronauty na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Zároveň by ohrozily kosmický obchod a spolu s ním miliardy amerických a dalších investic do vesmíru,“ upozornil ministr.

Všichni ti skvělí muži a ženy ve vesmírném odvětví

Podle amerického ministra obchodu naštěstí USA a ani svět netrpí nedostatkem skvělých mužů a žen, kteří by se výše uvedeným komplikacím nepostavili. Upozornil, že v roce 2018 stanovila směrnice [Trump’s Space Policy Directive-3] zásady řízení vesmírného provozu.

„Pomocí zdrojů NOAA se nám podařilo zahájit výstavbu otevřeného úložiště kosmických dat. To umožní vládním i soukromým subjektům, včetně subjektů našich spojenců, sdílet informace a dobře se orientovat ve stále více přeplněném orbitálním prostředí,“ uvedl Ross.

Upřesnil, že letos před Dnem díkuvzdání [26.11.] uspořádala jeho ministerstvu podřízená kancelář Office of Space Commerce kosmický den, jehož se zúčastnili zástupci více než 250ti zainteresovaných amerických společností. Hlavní téma diskuze bylo využití nového kosmického uložiště dat.

Čína je vážná konkurence i ve vesmíru

Wilbur Ross se ve své řeči přímo dotknul čínského přistání na Měsíci, při kterém čínská lunární sonda Čchang-e 5 usedla na jeho přivrácené straně. Cíl expedice byl nabrat vzorky měsíčních hornin, jak potvrdila Čínská národní vesmírná agentura [CNSA], a ještě v témže měsíci je dopravit na Zem k prozkoumání. Dodejme, že loni v lednu se Číně jako první zemi na světě podařilo přistát na odvrácené straně Měsíce, to v rámci mise Čchang-e 4.

„Nejsme jediní, kdo investovali do kosmického podnikání. To znamená, že americké kosmické společnosti čelí skutečné konkurenci,“ uvedl v souvislosti s Čínou Ross.

Dodal, že jeho úřad v následujících týdnech vyhotoví podrobnou analýzu kosmického sektoru s novými daty. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že USA i nadále udrží svoji pozici předního centra vesmírného výzkumu.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here