Paušální režim pro OSVČ s platností od ledna roku 2021 je třeba finančnímu úřadu oznámit nejpozději do 11. ledna 2021. I když je vstup do režimu jedné fixní platby zvané paušální daň jednoduchý a finančnímu úřadu stačí vyplnit a odevzdat jeden formulář, měli by si konečné rozhodnutí živnostníci předem dobře rozmyslet.
Ekonomický zpravodaj FinTag.cz shrnuje hlavní změny přechodu z klasické daňové evidence do paušálního režimu v několika přehledných otázkách. Ty mají živnostníkům pomoci ke správnému rozhodnutí.
Které OSVČ mohou do paušálního režimu vstoupit?
OSVČ musí být samostatně výdělečně činná podle zákona o důchodovém pojištění a jako OSVČ se musí také účastnit na veřejném zdravotním pojištění. Dále nesmí spadat do režimu plátce daně z přidané hodnoty [DPH]. A nesmí k ní mít ani registrační povinnost [s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby].
Živnostník v paušálním režimu nesmí být v insolvenci, nesmí být dlužník, společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti. Paušální režim není určen ani pro osoby, které mají příjmy ze závislé činnosti, jinak řečeno pro osoby v klasickém zaměstnaneckém poměru.
Může živnostník v paušálním režimu uplatnit daňové odpočty, slevy na dani a bonusy na dítě?
Ne. Živnostníci v paušálním režimu neuplatňují daňové úlevy od základu daně, jako jsou například úroky z úvěru na bydlení, penzijní připojištění nebo životní pojištění. Stejně jako si nesmí z daně odečíst slevu na poplatníka, na manželku ani na školku. Není možné získat ani daňový bonus na dítě.
K placení nové paušální daně je třeba se přihlásit do 11. ledna
Smí vstoupit do paušálního režimu OSVČ, která splňuje jmenované podmínky, ale zároveň je i dohodářem? Tedy má příjem z dohody o provedení práce [DPP] nebo dohody o pracovní činnosti [DPČ]?
Dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce není překážkou přechodu do paušálního režimu. Ovšem pouze za předpokladu, že příjem z nich živnostník daní srážkovou daní. Nikoliv zálohově, jako je tomu ve standardním zaměstnaneckém poměru.
Paušální režim a příjmy z podnikání
Může OSVČ do paušální daně vstoupit, i když jsou její příjmy nižší než 1 milion korun, ale je plátce DPH?
Ne. K paušální dani se přihlašují pouze živnostníci, kteří nejsou plátci DPH. A to i v případě, že nedosahují v rozhodném období obratu ve výši 1 milionu korun. Podmínka se totiž vtahuje i na dobrovolné plátce DPH. Nikoliv jenom na ty, kterým to ukládá zákon, tedy mají obrat nad 1 milion korun.
Jak a kde se k paušální dani přihlásit?
Živnostník se k paušální dani přihlásí takzvaným oznámením finančnímu úřadu. To znamená, že vyplní předtištěný formulář [ke stažení zde] a odešle ho nejlépe datovou schránkou, poštou nebo i osobně na místně příslušný finanční úřad. Interaktivní oznámení o vstupu do paušálního režimu zde.
Pro vstup do paušálního režimu už od 1. ledna 2021 je třeba oznámení podat nejpozději do 10. ledna, v případě letoška pak do 11. ledna 2021.
Výše paušální daně a její úhrada v roce 2021
Jaká je výše platby pro rok 2021 a kdo měsíční úhrady spravuje?
V závislosti na výši minimálních záloh na zdravotní a sociální pojištění se bude každoročně měnit i výše paušální daně. Pro rok 2021 vychází měsíční částka na 5 469 Kč. Suma se skládá z 2 393 korun na zdravotní pojištění, minimální zálohy na sociální pojištění navýšené o 15 procent, v součtu tedy 2 976 korun a daně z příjmů v částce 100 korun. Měsíční odvod je finální, již se nebude v průběhu roku nijak měnit.
Úhrady paušální daně spravují finanční úřady, které zároveň o vstupu živnostníka do paušálního režimu informují okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Oznámení živnostník podá pouze finančnímu úřadu.
Může si OSVČ v paušálním režimu dobrovolně zvýšit odvody na důchodové pojištění?
Ano. Dobrovolná vyšší platba na důchodové pojištění se zachovává. Doplatky nad povinnou hranici 2 976 Kč pro rok 2021 však musí živnostník zasílat přímo své okresní správě sociálního zabezpečení.
K jakému datu se měsíční paušální daň platí?
Záloha na paušální daň se platí nejpozději k 20. dni měsíce, za který se hradí. Výjimka je záloha za první měsíc, tedy i leden 2021, která je splatná do 22. února. Pozor, ale společně se zálohou za měsíc únor. Stejně se postupuje u osob, které do paušálního režimu vstupují v průběhu roku kvůli zahájení živnosti.
Sankce za pozdní platbu paušální daně
Co se stane, když živnostník nezaplatí zálohu na paušální daň v termínu?
Pokud dojde k opožděné úhradě měsíční zálohy, postupuje finanční úřad jako při porušení úhrady jakékoliv jiné daně, přičemž se řídí daňovým řádem. Tedy plátci vznikne nedoplatek na dani a také úroky z prodlení.
Může finanční úřad na požádání živnostníka snížit zálohu na paušální daň?
Ne. Záloha je pevně stanovena a finanční úřad ji není oprávněn měnit. Povolit může posečkání úhrady nebo dokonce úhradu na splátky. Vždy však v opodstatněných důvodech.
Při paušální dani nemusí živnostník podávat daňové přiznání ani přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení?
Po vstupu do paušálního režimu odvádí živnostník jednu platbu, kterou si splní povinnosti ke všem třem institucím. Tedy finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně i správě sociálního zabezpečení. Pokud by však v daném roce porušil jednu z výše popsaných podmínek [společník, insolvence, DPH atd.], pak daňové přiznání i přehledy o příjmech a výdajích podat musí a to v řádných termínech. I proto je třeba si i v paušálním režimu uchovávat veškeré daňové doklady, přijaté a vydané faktury.
Je třeba finanční úřad o pokračování v paušálním režimu každoročně informovat?
Oznámení o pokračování živnostníka v paušálním režimu se nepodává opakovaně.
–RED–