Globální poptávka po uhlí letos klesla o pět procent. Mezinárodní agentura pro energie [IEA] předpokládá, že už v příštím roce však stoupne o 2,6 procenta. Zájem o uhlí bude podle ní důsledek oživení světové ekonomiky.
Mezi roky 2018 a 2020 se poptávka po uhlí podle agentury sníží o bezprecedentních sedm procent, respektive o 500 milionů tun. Kromě koronavirové krize na tom má významný podíl snaha zemí přejít k čistším formám energie.
„Před pandemií jsme na rok 2020 očekávali nízký nárůst poptávky, ale byli jsme svědky nejprudšího propadu spotřeby uhlí od druhé světové války,“ uvedl Keisuke Sadamori, který má v IEA na starosti energetické trhy a bezpečnost.
Poptávka po uhlí v příštích letech poroste
V roce 2025 obnovitelné zdroje energie zřejmě předstihnou uhlí jako globálně nejvýznamnější zdroj elektřiny. Druhé místo na žebříčku primárních zdrojů energie pak dle predikcí zaujme místo ropy zemní plyn.
Přesto by Spojené státy a Evropa mohly příští rok vykázat podle IEA první nárůst spotřeby uhlí za téměř deset let. I tak bude jeho spotřeba zhruba na úrovni roku 2019. Agentura odhaduje, že se poptávka do roku 2025 vyrovná přibližně na 7,4 miliardy tun.
Na stejné úrovni by se měla poptávka udržet v klíčových asijských ekonomikách, případně se i zvýšit. Hlavní asijské trhy tvoří zhruba 75 procent globální poptávky.
Jaké jsou plány v Česku
Vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček [za ANO] uvedl, že datum útlumu využívání uhlí v Česku připadá na roky 2033, 2038 a 2043.
„Česká elektrizační soustava může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez znečišťujících uhelných elektráren a s dvojnásobným množstvím obnovitelných zdrojů,“ tvrdí naopak energetický expert a člen vládní Uhelné komise Jiří Koželouh z Hnutí DUHA.
Ekologické organizace požadují ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2030. Někteří čeští lékaři přitom spolu s hnutím Duha iniciovali kampaň, která žádá brzký konec těžby a spalování uhlí. Signatáři petice mířené na vládu a další politiky uvádějí, že znečištěné ovzduší rapidně zhoršuje průběh respiračních, kardiovaskulárních a onkologických onemocnění a přispívá k jejich vzniku. Požadují přechod na modernější a čistší zdroje energie.
Iniciativa „Lékaři za zdravé srdce Evropy“ spojuje lékaře a další zaměstnance ve zdravotnictví a vědce ze souvisejících oborů. Mezi podporovatele kampaně patří například chirurg Pavel Pafko, lékař a bývalý olympionik Lukáš Pollert, lékařky Irena Opletalová a Jana Skřičková, které působí na Klinice nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno a ekotoxikolog Radim Šrám.
–ČTK/RED–
