Státní rozpočet 2020 skončil deficitem 367 miliard korun. Uvedla to dnes [5.1.] vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová [za ANO]. V roce 2019 vykázal státní rozpočet deficit ve výši 28,5 miliardy korun.
Státní rozpočet 2020 byl ovlivněn dopady pandemie covidu-19 a jeho schodek je nejvyšší od vzniku České republiky. Překonal tak i dosud nejvyšší deficit z roku 2009, který dosáhl kvůli dopadům světové hospodářské krize 192 miliard korun. Rozpočet na loňský rok, který schválila Sněmovna, původně počítal s deficitem 500 miliard korun. Poslanci ho na návrh vlády třikrát novelizovali, a to z původních 40 miliard korun.
Saldo státního rozpočtu 2020 od ledna do prosince
[Zdroj: MF ČR]
Pro letošní rok naplánovalo ministerstvo schodek státního rozpočtu 2021 na 320 miliard korun, nepočítá ale s dopady daňového balíčku. Jeho dopady do státního rozpočtu jsou odhadovány na necelých minus sto miliard korun.
„Já plánuji novelu zákona o státním rozpočtu 2021. Nikdy jsem se s tím netajila. Musíme do něj mimo jiné i zapracovat daňový balíček,“ uvedla na tiskové konferenci Schillerová.
Státní rozpočet 2020: Příjmy a výdaje
Státní rozpočet 2020 skončil deficitem ve výši 367,4 miliardy korun, tedy o 338,9 miliardy korun vyšším než v roce 2019. Plánovaný schodek 500 miliard korun tak nebyl naplněn o 132,6 miliardy korun. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 363,7 miliardy korun.
Za nižším než plánovaným schodkem stály především příjmy, které o 110,7 miliardy korun převýšily rozpočtovanou úroveň. Podílely se na tom z poloviny daňové příjmy [+55,1 mld. Kč]. Dále pak příjmy z EU, finančních mechanismů [+26,0 mld. Kč] a ostatní příjmy [+29,6 mld. Kč]. Nicméně oproti původnímu plánu z roku 2019 se příjmy z daní a pojistného propadly o téměř 150 miliard korun. Celkové výdaje nebyly oproti rozpočtované výši realizovány o 21,9 miliardy korun, přičemž kapitálové pouze o 1,7 miliardy korun.
Příjmy rozpočtu byly v roce 2020 výrazně ovlivněny propadem ekonomiky doprovázeným poklesem zaměstnanosti, odpracovaných hodin, objemu mezd a diskrečních opatření. Celkově se meziročně snížily o 3,1 % [-47,7 mld. Kč]. Z toho se nejzřetelněji propadly daňové příjmy bez pojistného o 6,1 procenta [-46,5 mld. Kč]. Inkaso vylepšovaly příjmy z EU a finančních mechanismů s nárůstem o 8,3 procenta [+10,4 mld. Kč].
I přesto, že celkové výdaje nedosáhly úrovně dané rozpočtem [97,8 % rozpočtu po změnách], tempo jejich růstu bylo rekordně vysoké [+18,8 %]. V absolutním vyjádření představovalo meziroční zvýšení 291,2 miliardy korun. Kompenzace vyplacené jednotlivcům, firmám a municipalitám, posilování zatíženého sociálního a zdravotního systému a pokračující realizace vládních priorit stály za meziročním růstem běžných [+18,2 %, +257,6 mld. Kč] i kapitálových výdajů [+24,1 %, +33,5 mld. Kč].
NKÚ: Státní rozpočet 2020 nebyl připraven na krizi
Dnes zveřejnil své Stanovisko ke Zprávě o plnění státního rozpočtu ČR za první pololetí 2020 i Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ]. V něm NKÚ vypočítává náklady na zvládání krize covid. Podle prezidenta NKÚ Miloslava Kaly však nelze pandemii vinit ze všeho.
„Tato zpráva mimo jiné konstatuje, že od začátku roku docházelo k meziročnímu zvyšování čerpání celkových výdajů [měsíčně o desítky miliard korun]. Meziroční nárůsty se týkaly zejména běžných [provozních] výdajů,“ uvádí prezident NKÚ.
Upřesňuje, že při zvyšování schodku státního rozpočtu novelizací zákona o státním rozpočtu nebyly kromě snížení výdajů o 2,9 miliardy korun v kapitole Ministerstva obrany a 1,5 miliardy korun v kapitole Ministerstva dopravy navrženy žádné úspory prostředků.
„V kontextu výše zmíněných údajů pak budí oprávněnou obavu to, že vláda prosadila změnu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, čímž si vytvořila prostor pro vysoké rozpočtové schodky i v dalších letech,“ upřesňuje.
NKÚ odhadl, že ke konci loňského roku státní dluh překročil dva biliony korun. Zároveň uvedl, že státní rozpočet nebyl připraven na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi, která nastala v souvislosti s pandemií covidu-19.
MF ČR kritiku NKÚ odmítlo
Podle reakce MF ČR se závěry NKÚ jednostranně zaměřují pouze na hodnocení hospodaření státního rozpočtu. Ale už neberou v úvahu stav veřejných financí jako celku, ani účelné nastavení vazeb mezi státním rozpočtem a státními fondy a místními rozpočty.
„Tvrzení, že veřejné finance nebyly připraveny na recesi, ministerstvo financí odmítá,“ uvedl ve své reakci úřad.
Podle něj dostatečnou rezervu pro běžné cyklické výkyvy ekonomiky zajišťuje dlouhodobé předkrizové dodržování střednědobého rozpočtového cíle. Jím je strukturální deficit [saldo bez vlivu hospodářského cyklu a jednorázových opatření] ve výši maximálně 1 procento hrubého domácího produktu [HDP].
„Strukturální saldo veřejných financí vykazuje od roku 2016 přebytek. Ten v roce 2018 dosáhl 0,4 procenta HDP a i v roce 2019 bylo vyrovnané. Stejně jako polštáře pro potenciální nárůst zadlužení, kdy dluh veřejných financí poklesl na konci roku 2019 na 30,2 procenta HDP,“ uvedlo ministerstvo.
Odhadovaný dluh sektoru vládních institucí pro rok 2020 je 39,4 procenta HDP. Veřejné finance ČR se tak nacházejí daleko pod hranicí stanovenou Pravidly fiskálního paktu [dluh pod úrovní 60 % HDP]. Ten podle MF ČR nyní v EU nedodržuje celkem 17 zemí.
„Zatímco Česká republika počítá s deficitem ve výši 6,4% HDP, mnoho zemí počítá s dvojciferným deficitem,“ uzavřel úřad.
–RED–
