Policie při útoku na Kapitol zasahovala příliš mírně, tvrdí kritici

Při útoku na americký Kapitol, který si vyžádal pět oběti na životech, selhaly bezpečnostní složky státu. Zejména pak kapitolská policie i policie města Washington. Americká média a politici se pozastavují nad jejich benevolentním přístupem k protestujícím před i při útoku na budovu Kongresu.

Bezpečnost v budově amerického Kapitolu řídí samotný Kongres. I když se o něm často hovoří jako o otevřeném domě [The People’s House], Kongres v posledních letech utratil stovky milionů dolarů za bezpečnostní opatření. Včetně střediska, jež monitoruje dění v areálu i v budově, ale nachází se mimo ni. Před 11. zářím 2001 měla kapitolská policie 800 důstojníků. Nyní jich má dva tisíce. Roční náklady kongresu dosahují 460 milionů dolarů.

Včera Trumpovi příznivci vtrhli do budovy Kongresu ve chvíli, kdy obě komory jednaly o potvrzení hlasů volitelů z jednotlivých amerických států [Kongres již potvrdil vítězství Joe Bidena, pozn. red.]. Někteří demonstranti používali slzný plyn a tasery. K vyjádření nespokojenosti je při jednání Kongresu vyzval sám Donald Trump. Při potyčkách s policií zemřeli čtyři muži a jedna žena. Tu zastřelila policie.

Sám Donald Trump krátce nato na sociální síti twitter zveřejnil krátké video, v němž uvedl, že on je vítěz voleb, nikoliv Joe Biden.

„Rozumím vaší bolesti […] Ale teď musíte jít domů. Musíme mít mír, musíme mít zákon a pořádek. […] Nenahrávejte lidem, kteří ukradli volby nám všem – mně, vám, naší zemi. Běžte domů, milujeme vás, jste opravdu výjimeční,“ napsal.

Při útoku nebyl zraněn žádný z členů Kongresu. Ti se společně s personálem soustředili do hlídaných místností, z nichž nesměl po dobu nepokojů nikdo vycházet. Zástupci kapitolské policie uvedli, že byli připraveni na protest, nikoli na útok. Upřesnili, že zatkli 52 lidí, z toho 47 za porušení zákazu vycházení a nezákonný vstup. Demonstrace se odehrávaly i před Bílým domem a na dalších místech města Washington.

Útok na Kapitol: Jak obstála policie úřadu a města

Americká média v této souvislosti poukazují na přístup washingtonské policie a kapitolské policie k protestujícím. Na sociálních sítích kolují videa střelby do davu, stejně jako selfie snímky policistů s protestujícími a otevírání jim cest ke Kapitolu.

„Je to jako sledovat skutečný horor,“ uvedla šéfka kapitolské policie v letech 2012 až 2016 Kim Dine pro list The Washington Post.

Dodala, že byla překvapena, když viděla, že policie umožnila protestovat v těsné blízkosti samotné budovy: „To je nezákonné. Divím se i tomu, že první z útočníků [před Kapitolem] nebyli okamžitě zatčeni. To, co se stalo, je útok na nás všechny, protože došlo k porušení našich zákonů,“ uvedla.

„Velmi málo lidí bylo za porušení zákona zatčeno,“ potvrdil jeden ze zasahujících policistů.

Vysvětlil, že policie na to neměla čas, protože měla málo mužů: „Prostě nebylo dost lidí, abychom mohli dělat úplně všechno.“

Kongresman Tim Ryan, který předsedá výboru, jenž má na starost rozpočet policie Kapitolu, řekl, že je jasné, že v následujících dnech přijde mnoho lidí u této policie o práci.

„V blízkosti Kapitolu neměl být nikdo. Rozumně protestovat, ano, ale nikdo nemá co dělat před a v budově Kapitolu,“ řekl.

Kritika míří i k washingtonské policii D.C. Ta se zapojila do řešení situace až ve chvíli, kdy útočníci vtrhli do budovy. Což potvrdila starostka města Muriel Bowserová, která uvedla, že policie D.C. zasáhla až na výzvu kapitolské policie.

Ve městě byla i Národní garda

Americký list The Washington Post uvedl, že včerejší přístup bezpečnostních složek je z hlediska ochrany Kapitolu v ostrém kontrastu s incidentem z roku 2013. Tehdy kapitolská policie a tajná služba zahájila palbu na auto, které údajně vrazilo do bezpečnostní barikády. Policie zastřelila řidičku vozu Miriam Carey, zatímco její dcera seděla v zadní části auta.

List upozornil také na to, že město je ve stavu nouze a je v něm přítomná Národní garda. Ta byla přitom velice efektivní při nepokojích po smrti George Floyda, nikoli však včera.

Starostka Washingtonu aktuálně prodloužila stav nouze v metropoli až do doby, kdy se má prezidentského úřadu ujmout nový prezident Joe Biden. Stav nouze vyhlásila i sousední Virginie. Guvernér rovněž zavedl zákaz vycházení v okolních městech Alexandria a Arlington. V poslední době jde o další útok na vládní budovu v zemi, kde to není příliš zvykem. Příkladem budiž loňská demonstrace před německým Říšským sněmem.

–RED–