Podíl nezaměstnaných v Česku loni v prosinci vzrostl na čtyři procenta. Oproti listopadu je to o 0,2 procenta více. V meziročním srovnání nezaměstnanost stoupla v prosinci o 1,1 procenta. Na druhé straně vzrostl i počet nových volných pracovních míst, jak uvedl Úřad práce ČR [ÚP ČR].
K 31. 12. 2020 evidoval ÚP ČR celkem 291 977 uchazečů o zaměstnání. To je o 17 451 více než v listopadu a o 76 445 osob více než před rokem. Celkový počet nezaměstnaných činil v uplynulém měsíci 273 758 dosažitelných uchazečů. Počet volných pracovních míst byl 318 582 osob. Z nich bylo 238 456 míst vhodných zejména pro cizince ze zemí mimo EU.
„Situace na pracovním trhu odpovídala v prosinci dlouhodobému stavu, ročnímu období a také běžnému vývoji ke konci roku, kdy nezaměstnanost pravidelně roste,“ vysvětlil ÚP ČR důvody rostoucí nezaměstnanosti.
Podle úřadu s příchodem zimy postupně končí sezónní práce v zemědělství a stavebnictví. Do evidence se hlásí ve větším počtu i lidé, jimž skončily termínované pracovní smlouvy a dohody. Anebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost.
Nezaměstnanost v prosinci 2020
V prosinci se na ÚP ČR nově přihlásilo 40 143 nezaměstnaných. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet vyšší o 4 783 osob. Meziročně byl nižší o 3 272 uchazečů. Z evidence ÚP ČR odešlo 22 692 uchazečů [ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání]. To je o 9 827 méně než v listopadu a o 2 480 méně než rok předtím.
Novou práci získalo 14 804 osob. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský [4 905] a Jihomoravský kraj [4 780]. Nejméně jich pak evidoval ÚP ČR v předchozím měsíci v Karlovarském kraji [1 468] a z hlediska okresů na Rokycansku [157].
V evidenci ÚP ČR zůstávají nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací. To je se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem a středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk uchazečů o zaměstnání činil v prosinci 42,6 roku. Průměrná délka nezaměstnanosti byla 426 dnů.
Dopady covidu a vládních opatření
„Do doby, než covid-19 citelně zasáhl svět, včetně ČR, se český pracovní trh potýkal s obrovským nedostatkem zaměstnanců. Firmy se předháněly v seznamu benefitů a přijímaly kroky, jejichž cílem bylo udržet si kvalifikované zaměstnance, případně získat nové. Zároveň snižovaly své požadavky na potenciální zaměstnance a byly více ochotny si je samy zapracovat,“ vrací se do doby před covidem generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmona.
S příchodem koronaviru se situace podle něj začala měnit. Především v oblastech, které jako první postihlo nařízené uzavření provozů: „Řeč je o službách, pohostinství, lázeňství, prodeji, sportovních klubech, kultuře a postupně třeba i automobilovém průmyslu,“ říká.
Nezaměstnanost v prosinci i její mírný růst podle personalisty ze společnosti Randstad Jaceka Kowalaka trochu překvapila, nicméně v kontextu situace je její vývoj logický.
„Obecně neočekáváme pokles nabídky volných míst u základních, dělnických či operátorských pozic. Kde ale čekáme ještě více volných lidí na trhu, jsou pozice v administrativě, službách, maloobchodě, marketingu apod. Tady se bohužel na lepší časy zatím neblýská,“ tvrdí.
Podle něj je otázka, jak v prvním čtvrtletí se statistikou zahýbe fakt, že řada OSVČ či drobných živnostníků neustojí opakující se vlny omezení, které postihují jejich obor.
Nezaměstnanost v zemích EU
Míra nezaměstnanosti v EU v listopadu klesla o desetinu procentního bodu na 7,5 procenta. Stejné meziměsíční snížení zaznamenaly i země platící eurem, kde bylo nezaměstnaných 8,3 procenta. Nejnižší poměr lidí bez práce měla z celé sedmadvacítky států nadále ČR.
–RED–
