Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ] prověřil prostředky, které v letech 2017 až 2020 vynaložilo Ministerstvo obrany [MO] na výzbroj Armády ČR. Šlo o uzavřené smlouvy na pořízení výzbroje a souvisejících náhradních dílů za více než 3,1 miliardy korun. Kontrola ukázala, že systém nákupů není efektivní.
Podle kontrolorů porušil resort obrany při nákupech výzbroje v několika případech zákon o zadávání veřejných zakázek. Například, když zrušil zadávací řízení způsobem, který je v rozporu se zákonem. Nebo když uzavřel s dodavatelem smlouvu, jež neodpovídala zadávacím podmínkám, a tím porušil zásadu transparentnosti. Anebo, když chybně specifikoval parametry nábojů.
Na to, že by Ministerstvo obrany mělo například ověřovat parametry nakupované výzbroje ještě před podpisem smlouvy, přitom upozornil NKÚ už v roce 2016. Náprava nebyla ze strany resortu dostatečná a teprve v průběhu kontroly v roce 2020 úřad začal připravovat změnu vnitřních předpisů. Což je po čtyřech letech nečinnosti.
Ministerstvo chybovalo i v dalších krocích. Nezajišťovalo náhradní díly výzbroje na její celý životní cyklus a místo toho, aby uzavíralo rámcové smlouvy, nakupovalo výzbroj na etapy. Vypisovalo tak nová zadávací řízení nebo je kvůli chybám opakovalo. Nákupy tím prodražovalo, zvyšovalo administrativní zátěž a v důsledku zpožďovalo vyzbrojování armády oproti termínům schváleným vládou.
Jak nakupuje Ministerstvo obrany
Podle NKÚ systém, jakým MO nakupuje svoji výzbroj, nefunguje tak, jak by měl. Nákupy se prodlužují, tím rostou i náklady a zvyšuje se administrativní zátěž pro resort. Při pořizování kulometů opakovalo MO zadávací řízení celkem čtyřikrát. Úřad kulomety MINIMI nakupuje na etapy už od roku 2013 místo toho, aby uzavřelo s dodavatelem rámcovou smlouvu a snížilo tak administrativní zátěž.
K těmto kulometům navíc MO nakoupilo nevhodné denní zaměřovače, přestože ho v průběhu zadávacího řízení na tento problém upozornil opakovaně jeden z účastníků řízení a také Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti. Tento úřad navíc ministerstvu doporučil, aby provedlo před nákupem zkrácené vojenské zkoušky zaměřovačů s kulomety. Ministerstvo je neprovedlo, i když s nimi původně počítalo. Ve výsledku resort utratil téměř 3,4 milionu korun za nevhodné příslušenství.
Ministerstvo obrany chybovalo i při specifikaci toho, jakou výzbroj nebo náhradní díly chce nakoupit. Zadávací řízení proto muselo opakovat. To se stalo třeba při nákupu modulárního zbraňového kompletu. Ministerstvo špatně specifikovalo jeden z nábojů. Při nákupu náhradních dílů na zbraň 5,56 mm SIG 516 muselo dokonce zrušit již uzavřenou smlouvu s dodavatelem a vypsat zadávací řízení znovu.
U dvou ze čtyř kontrolovaných nákupů výzbroje nezajistilo Ministerstvo obrany náhradní díly na celý její životní cyklus, ale koupilo jich jen omezené množství. Tím si ztížilo pozici při jednání s dodavatelem a v konečném důsledku může zaplatit více, než by muselo. Bude totiž muset přistoupit na podmínky dodavatele, který má na náhradní díly licenci. Na stejný problém upozornil NKÚ i loni při kontrole nákupů obrněné techniky. Avšak ani zde nedošlo k nápravě. MO dál nezohledňovalo náklady celého životního cyklu.
Co nakupovalo MO
Do roku 2020 mělo MO v plánu nakoupit pro armádu útočné pušky s granátometem, odstřelovací pušky, přenosný protitankový raketový komplet a náhradu za ruční protitankovou zbraň. Nakonec pořídilo jen útočné pušky s granátometem a místo odstřelovací pušky modulární zbraňový komplet. Ostatní nákupy odsunulo do dalších let.
–RED–
