Poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu [HDP] Francie bude kvůli covidu nejméně deset let přesahovat 100 %. Rozpočtový deficit je na cestě zůstat nad 3% prahem nejméně 5 let. Francouzskému Radiu J to řekl šéf francouzského účetního dvora Pierre Moscovici, jehož úřad kontroluje státní a veřejné výdaje.
Podle Moscoviciho, který je členem francouzské Socialistické strany [PS] a býval evropským komisařem pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a celní unii, jsou výdaje v kontextu pandemie obhajitelné. Otázka podle něj nezní:Je deficit moc vysoký?
„Otázka zní, jak zajistíme, aby byl dluh udržitelný, aby za několik let nedrtil svou vahou naše děti?“, řekl Radiu J. Podle něj je třeba se ptát, za co se utrácí a kam peníze směřují.
Francie by měla loňský rok zakončit zhruba 120% dluhem v poměru k výkonu ekonomiky. Letos vláda očekává dluh ve výši 122,4 %. Francouzský prezident Emmanuel Macron [na obrázku, pozn. red.] uvedl po vypuknutí epidemie covidu-19, že pro záchranu ekonomiky a v zájmu vyhnutí se sociální krizi podnikne všechno – „ať to stojí, co to stojí“. Francouzský stát následně vynaložil finance na pomoc firmám a dotoval zkrácení pracovní doby.
Problémy s Bruselem Francie kvůli schodku mít nebude. Členské státy totiž kvůli krizi poprvé pozastavily pravidla Paktu stability a růstu Evropské unie. Právě podle nich nesmí rozpočtový schodek překročit tři procenta a celkový dluh nesmí přesáhnout 60 % HDP. Dodejme, že Česká republika je nyní na necelých 40 % zadlužení vůči HDP.
Francie po vzoru Německa řeší kvóty pro ženy ve firmách
Francie řeší i další problémy, než jen vzrůstající zadlužení. Tamní ministr financí Bruno Le Maire v lednu přišel se zavedením minimálních kvót pro ženy na vedoucích pozicích ve velkých francouzských firmách. Ve správních radách 40 největších podniků, známých jako CAC-40, je totiž pouze 17 % žen. Podle francouzských médií chce Le Maire v polovině března předložit návrh zákona, který by zavedl kvóty na počet žen ve vedoucích pozicích.
„Francie se k této otázce musí stavět jako národ, který je napřed, a nikoliv jako zpátečnický. Se stejnými dovednostmi jsou ženy vždy placeny o deset procent méně než muži, je to jednoduše pobuřující,“ uvedl Le Maire po setkání se zástupci delegace pro práva žen, které přijalo Národní shromáždění.
Dodal, že by zákon rád schválil do července letošního roku, kdy se politická agenda začne zaměřovat na prezidentské volby, které se konají v květnu 2022. Upřesněme, že na začátku ledna podobný návrh po letech debat schválila německá vláda, podle níž by ve vedení větších firem, s jejichž akciemi se obchoduje na veřejných trzích, měla být alespoň jedna žena. Opatření se netýká soukromých firem, které nemají akcie na burze.
Co říká francouzská centrální banka
I podle francouzské centrální banky se bude jejich ekonomika z propadu způsobeného koronavirovou krizí zotavovat pomaleji, než se předpokládalo. Podle její prognózy se hrubý domácí produkt země letos zvýší zhruba o pět procent. V září, tedy před příchodem druhé vlny koronaviru, odhadovala banka růst na 7,4 %.
S návratem výkonu francouzské ekonomiky na úrovně z období před pandemií covidu-19 nyní centrální banka počítá nejdříve v polovině roku 2022. Nepříznivé vyhlídky nabízejí i výsledky některých z francouzských podniků. Například Renault nedávno oznámil, že jeho globální prodej se v loňském roce propadl o 21,3 % na 2,95 milionu vozů.
Celosvětový prodej automobilky PSA loni kvůli dopadům pandemie klesl o 27,8 % na 2,51 milionu vozů. Firma, která vlastní značky Peugeot, Citroën a v roce 2017 koupila od amerického koncernu General Motors automobilku Opel-Vauxhall, naštěstí ohlásila mírné oživení prodejů. Dodejme, že nyní PSA dokončuje fúzi s italsko-americkou automobilkou Fiat Chrysler [FCA], záměr už schválili akcionáři obou podniků i regulační úřady. Sloučená skupina bude čtvrtým největším výrobcem aut na světě a ponese název Stellantis.
–ČTK/RED–
