Ministerstvo financí ČR [MF ČR] odhadlo ve své aktuální Makroekonomické predikci ČR loňský propad ekonomiky na 6,1 procenta. Letošní růst predikce MF ČR tipuje na 3,1 procenta. V letošním fiskálním výhledu pak počítá se zvýšením zadlužení na 43,3 procenta českého hrubého domácího produktu [HDP].
Ministerstvo ve své predikci uvedlo, že loni došlo k poklesu pravděpodobně ve všech oblastech poptávky s výjimkou veřejných výdajů.
„Díky robustní vládní pomoci domácnostem, firmám, municipalitám nebo zdravotnímu systému, která v loňském roce činila pět procent HDP, se nám podařilo snížit propad ekonomiky,“ řekla v této souvislosti ministryně financí Alena Schillerová [za ANO].
Predikce uvádí, že česká ekonomika v průběhu krátké přestávky mezi 1. a 2. vlnou epidemie zaznamenala silné oživení. Reálný hrubý domácí produkt očištěný o sezónní a kalendářní vlivy ve 3. čtvrtletí 2020 vzrostl mezičtvrtletně o výrazných 6,9 procenta. Jeho meziroční pokles se zmírnil z 10,8 procenta ve 2. čtvrtletí na 5,0 procent ve 3. čtvrtletí.
Predikce MF ČR |
2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2020 | 2021 | ||||
Aktuální predikce | Minulá predikce | |||||||||
Nominální hrubý domácí produkt | mld. Kč, b.c. | 5 410 | 5 749 | 5 613 | 5 874 | 5 561 | 5 860 | |||
růst v %, b.c. | 5,8 | 6,3 | -2,4 | 4,7 | -3,3 | 5,4 | ||||
Reálný hrubý domácí produkt | růst v %, s.c. | 3,2 | 2,3 | -6,1 | 3,1 | -6,6 | 3,9 | |||
Spotřeba domácností | růst v %, s.c. | 3,5 | 3,0 | -5,1 | 3,3 | -5,0 | 2,2 | |||
Spotřeba vládních institucí | růst v %, s.c. | 3,8 | 2,2 | 2,1 | 2,9 | 3,8 | 2,9 | |||
Tvorba hrubého fixního kapitálu | růst v %, s.c. | 10,0 | 2,3 | -8,2 | 3,8 | -7,5 | 3,0 | |||
Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP | p.b., s.c. | -1,2 | 0,0 | -0,6 | -0,1 | -1,7 | 0,9 | |||
Příspěvek změny zásob k růstu HDP | p.b., s.c. | -0,5 | -0,2 | -1,4 | 0,0 | -1,3 | 0,6 | |||
Deflátor HDP | růst v % | 2,6 | 3,9 | 4,0 | 1,5 | 3,6 | 1,4 | |||
Míra inflace spotřebitelských cen | průměr v % | 2,1 | 2,8 | 3,2 | 1,9 | 3,2 | 1,9 | |||
Zaměstnanost [VŠPS] | růst v % | 1,4 | 0,2 | -1,1 | -0,6 | -1,2 | -0,7 | |||
Míra nezaměstnanosti [VŠPS] | průměr v % | 2,2 | 2,0 | 2,6 | 3,3 | 2,6 | 3,4 | |||
Objem mezd a platů [dom. koncept] | růst v %, b.c. | 9,6 | 6,7 | 0,2 | 1,2 | -1,9 | 0,8 | |||
Saldo běžného účtu |
% HDP | 0,4 | -0,3 | 3,6 | 1,4 | 0,3 | 0,4 | |||
Saldo sektoru vládních institucí | % HDP | 0,9 | 0,3 | -5,8 | -6,6 | -6,4 | -4,9 | |||
Předpoklady: | ||||||||||
Měnový kurz CZK/EUR | 25,6 | 25,7 | 26,4 | 26,1 | 26,3 | 25,8 | ||||
Dlouhodobé úrokové sazby | % p.a. | 2,0 | 1,5 | 1,1 | 1,2 | 1,1 | 0,9 | |||
Ropa Brent | USD/barel | 71 | 64 | 42 | 51 | 42 | 48 | |||
HDP eurozóny | růst v %, s.c. | 1,9 | 1,3 | -7,3 | 3,6 | -9,0 | 5,4 |
[Zdroj: MF ČR]
Na straně užití byl nejdůležitějším faktorem výsledek zahraničního obchodu s příspěvkem k meziročnímu růstu HDP ve výši +1,2 p. b. Ten byl dán obnoveným růstem produkce v exportním průmyslu, především pak v automobilovém. Na druhé straně meziročně klesla spotřeba domácností [-3,9 %]. Na vině bylo jak snížení reálného objemu mezd a platů, tak i přetrvávající vysoká míra úspor z důvodu zvýšené nejistoty ohledně dalšího vývoje.
Co očekává predikce MF ČR
Predikce MF ČR předpokládá zlepšení epidemické situace díky očkování proti covidu-19. Dále čeká obnovení růstu v zahraničí, to je, že by česká ekonomika měla již od druhého letošního čtvrtletí 2021 pozvolna oživovat a postupně kompenzovat předchozí šok do agregátní poptávky i nabídky.
„Hospodářský růst by v roce 2021 mohl dosáhnout 3,1 procenta,“ uvádí dokument.
Hodnotí i vývoji inflace, která loni činila 3,2 procenta. Dokument tvrdí, že meziroční růst spotřebitelských cen v posledních měsících viditelně zpomalil: „Pokles spotřebitelské poptávky začal pozvolna převažovat nad vlivy na nabídkové straně ekonomiky a současně viditelně zpomalil růst cen potravin. V letošním roce by s výjimkou ceny ropy měly chybět podstatnější proinflační faktory a inflace by v důsledku poklesu jednotkových nákladů práce a přetrvávající záporné mezery výstupu měla zvolnit na 1,9 procenta.“
Zadlužení a trh práce
MF ČR odhadlo ve svém fiskálním výhledu loňské saldo hospodaření sektoru vládních institucí ve výši 5,8 procenta vůči HDP. Zadlužení vzrostlo na 38,3 procenta HDP. Pokračující epidemie a masivní stimulační opatření pak letos zvýší deficit na 6,6 procenta HDP. To prohloubí úroveň zadlužení na 43,3 procenta HDP.
Podle výpočtů MF ČR dosáhla mezinárodně srovnatelná míra nezaměstnanosti v loňském roce 2,6 procenta. Zpožděné efekty ekonomického propadu a postupné omezování opatření udržujících zaměstnanost by měly letos míru nezaměstnanosti zvýšit na 3,3 procenta.
V případě nezaměstnanosti úřad uvádí, že i přes určitý nárůst, se pohybuje na podstatně nižší úrovni, než by odpovídalo současnému propadu ekonomiky. Což má ale i přímou souvislost s podpůrnými vládními programy.
Jaká jsou rizika
Hlavním negativním faktorem pro Českou republiku i ostatní ekonomiky je podle MF ČR vývoj epidemické situace a průběh vakcinace obyvatelstva. Úřad upozorňuje na určité nejistoty v oblasti mezinárodního obchodu. A to navzdory dosažení dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím o budoucím uspořádání vzájemných vztahů. Mezi vnitřní rizika patří vývoj v automobilovém průmyslu, reakce trhu práce na možné strukturální změny v ekonomice, nadhodnocení rezidenčních nemovitostí a případný nárůst nesplácených úvěrů.
–RED–