Analýza zákazníků prostřednictvím takzvaných Big Dat nabývá na významu. Big Data firmám pomáhají zlepšit jejich fungování, konkurenceschopnost i výnosy. Obor jim nabízí identifikaci a monitoring faktorů, které ovlivňují rozhodování o nákupu. Přesto Big Data v Česku využívá prozatím jen necelá desetina firem.
Podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] se analýze Big Data, tedy dat obrovského obsahu vznikajících nepřetržitě prostřednictvím digitální stopy [nejrůznějších elektronických činností, záznamů], předloni věnovala necelá desetina firem v Česku. Data analyzují především velké podniky s více než 250 zaměstnanci [25 %]. Zejména pak firmy, které působí na audiovizuálním mediálním trhu, ale i dopravní, skladovací a doručovací firmy. V každém z těchto odvětví analyzovalo tato data více než 30 procent subjektů. Analýza Big Dat není ničím výjimečným ani v reklamě, bankovnictví a u průmyslových firem.
Firmy s 10 a více zaměstnanci v zemích EU analyzující Big Data
[Zdroj: ČSÚ]
V mezinárodním srovnání jsou přesto české firmy podle dat z roku 2017 pod průměrem firem v Evropské unii. Evropskému žebříčku tehdy podle ČSÚ dominovala Malta, Nizozemsko, Belgie, Irsko a Finsko. V každé této zemi se analýze Big Data věnovala více než pětina subjektů. Ukazuje se, že v jiných evropských zemích firmy častěji než v ČR analyzují Big Data pocházející ze sociálních sítí nebo vyhledavačů. Což platí i pro data o poloze z přenosných zařízení.
Kde firmy získávají „Velká Data“
Nejvíce firem v ČR analyzuje data o poloze pocházející například z přístrojů využívajících GPS. Tato data analyzovalo předloni celkem 5 procent firem s 10 a více zaměstnanci. To je více než polovina firem, které analyzovaly Big Data. Nejčastěji údaje o poloze využívají firmy z odvětví doprava a skladování a z něj vyzvedávání, doprava a doručování zásilek. Na druhém místě pak subjekty z odvětví Pozemní a potrubní doprava.
Druhými nejčastěji využívanými zdroji Big Data jsou data z jiných zdrojů. Například ty ze zákaznických databází a internetových vyhledavačů. Tato data slouží k získání informací o chování uživatelů internetu. Například prostřednictvím používaných klíčových slov, aj. Tento typ velkých dat analyzovala loni čtyři procenta firem, tedy bezmála polovina subjektů, které analyzovaly Big Data. Nejčastěji šlo o informační a komunikační firmy. Analyzování tohoto typu velkých dat se věnovala více než pětina reklamních a výzkumných firem.
Zdroje Big Data využívané firmami s 10 a více zaměstnanci v ČR v roce 2019
[Zdroj: ČSÚ]
Třetí nejčastěji využívaný zdroj pro získání dat byly loni sociální sítě a média. Získávání informací o uživatelích těchto nových médií a vytěžování obchodních poznatků, které uživatelé sociálních médií sdílí, se věnovala více než tři procenta všech firem. To je více než třetina firem analyzujících data. Tento zdroj velkých dat využívaly nejčastěji subjekty zabývající se rozhlasovým a televizním vysíláním, zpravodajstvím.
Data o výrobních a logistických činnostech z „chytrých“ senzorů [např. údaje o aktuální spotřebě energie, materiálu, opotřebení nebo zboží] byly loni nejméně častým zdrojem. Tato data využívají dvě procenta ze všech firem. Tedy přibližně čtvrtina firem analyzujících data. S těmito zdroji pracovaly v roce 2019 nejčastěji subjekty zabývající se dopravou a doručováním zásilek a firmy z automobilového průmyslu.
Jak firmy zpracovávají Big Data
Pokud firma analyzuje Big Data, ukazuje se, že se této činnosti častěji věnují vlastní zaměstnanci firmy než najatí externí specialisté. Vlastním zaměstnancům svěřují analýzu velkých dat především velké nebo středně velké firmy. Vlastní zaměstnance upřednostňují pro analyzování velkých dat nejčastěji firmy z IT odvětví nebo z mediálního sektoru. Na zaměstnance externího subjektu se častěji než na vlastní zaměstnance obracejí firmy působící ve stravování a pohostinství, v ubytování a firmy z obchodu.
Nahrávání hovorů o investicích nabízí i příležitost zlepšit byznys
V šetření ČSÚ v roce 2020 byly u Big Data zařazeny nové otázky týkající se metod pro jejich analýzu. Otázky zjišťovaly využívání metody strojového nebo hlubokého učení. Dále využívání počítačového zpracování, generování a rozpoznávání lidské řeči. Tyto metody nejsou zatím v českém podnikatelském prostředí příliš využívány. Strojové učení použila v roce 2019 necelá dvě procenta firem. Nejčastěji jde o subjekty v oblasti IT. Metodu počítačového zpracování přirozeného jazyka, to je analýza a generování textů a mluveného slova, využívalo 2,6 procenta firem. Nejčastěji firmy z odvětví reklama a průzkum trhu.
–RED–
