Mezinárodní měnový fond [MMF] uvedl, že oživení ekonomiky v Evropě zaostává za oževením HDP Spojených států a Číny. Což dokládají také aktuální výsledky americké a kanadské ekonomiky i hlavních evropských ekonomik.
Aktuální výsledky za loňské poslední čtvrtletí poskytly již USA, Kanada, Německo, Francie, Španělsko a Polsko. Data o vývoji hrubého domácího produktu [HDP] poslední ze čtyř největších ekonomik eurozóny, tedy za Itálii, budou zveřejněna příští úterý.
Čína loni vyšla z krize jako vítěz. Čínský HDP vzrostl o 2,3 %
Ekonomika USA klesla o 3,5 procenta
Americká ekonomika loni ve čtvrtém čtvrtletí rostla v přepočtu na celý rok tempem čtyř procent. Výrazně tak zvolnila z předchozího čtvrtletí, kdy americký HDP vykázal v přepočtu na celý rok oživení o 33,4 procenta. V prvním rychlém odhadu to oznámilo americké ministerstvo obchodu. Podle něj za celý loňský rok největší ekonomika světa vykázala propad o 3,5 procenta. To je nejvíce za 74 let, respektive od konce druhé světové války.
USA potvrdily rekordní růst za 3. čtvrtletí i další balík pomoci
Pandemie loni ukončila rekordní expanzi americké ekonomiky, která trvala skoro 11 let. Loňský propad HDP je první od roku 2009, kdy tamní ekonomika klesla o 2,5 procenta. Tehdy byla v recesi kvůli globální finanční krizi. Ta naplno propukla o rok dříve po pádu investiční banky Lehman Brothers.
Výraznější hospodářský propad Spojené státy zaznamenaly za rok 1946, kdy se ekonomika vzpamatovávala z dopadů druhé světové války a HDP klesl o 11,6 procenta. V historii byl nejhorší rok 1932, tehdy ekonomika v reakci na hospodářskou krizi klesla o 12,9 procenta.
Ve Spojených státech se vývoj HDP vykazuje jinak než v zemích Evropské unie. Ve třetím čtvrtletí ekonomika EU podle statistického úřadu Eurostat zaznamenala oživení proti předchozím třem měsícům o 11,5 procenta, zatímco v USA by za použití stejné metodiky růst činil 7,4 procenta. Meziročně pak ekonomika EU ve třetím čtvrtletí vykázala propad o 4,2 procenta, v USA propad činil 2,9 procenta.
Kanada místo oživení hlásí pokles o 5,1 procenta
Kanadská ekonomika loni kvůli dopadům koronavirové krize klesla o 5,1 procenta. Což je její nejvýraznější propad v zaznamenané historii. Ve své předběžné zprávě to oznámil kanadský statistický úřad. Závěr roku už byl příznivější, HDP vykazoval v přepočtu na celý rok vzestup o 7,8 procenta.
Ekonomika překonala odhady i za listopad, kdy vzrostla o 0,7 procenta. Růst za prosinec statistický úřad předběžně stanovil na 0,3 procenta, i když ekonomická aktivita zůstala asi tři procenta pod úrovní z doby před pandemií. Kanadský dolar po zprávě přidával asi půl procenta na 1,2762 CAD za jeden americký dolar. Částečně ho povzbudily i vyšší ceny ropy. Kanada totiž patří k významným producentům ropy a zemního plynu. Velkou část vyváží do sousedních Spojených států.
Německá ekonomika loni propadla o pět procent
Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí navzdory dalšímu zpřísnění karanténních opatření vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,1 procenta. Oznámil to německý statistický úřad. Ten potvrdil, že propad HDP za celý loňský rok dosáhl pěti procent. Předloni německá ekonomika vzrostla o 0,6 procenta, což bylo nejpomalejší tempo od roku 2013.
Výsledek za čtvrté čtvrtletí je i tak mírně lepší, než se čekalo. Ve třetím čtvrtletí růst HDP Německa činil 8,5 procenta. Byla to reakce na rekordní propad z druhého kvartálu. V meziročním srovnání ekonomika v závěru roku vykázala pokles o 3,9 procenta. Znamená to mírné zlepšení proti třetímu čtvrtletí, kdy meziroční propad HDP činil čtyři procenta.
Čína ve výši přebytku obchodní bilance loni překonala Německo
Stále dobře si na začátku letošního roku vede německý trh práce. Počet nezaměstnaných v lednu klesl o 41 tisíc. To i přes nepříznivý sezónní efekt. Z toho důvodu čekal trh nárůst počtu nezaměstnaných v průměru o 7,5 tisíce. Sezonně očištěná míra nezaměstnanosti tak o jednu desetinu klesla na 6,0 procenta.
Francouzská ekonomika klesla o 8,3 procenta
Francie je po Německu druhou největší ekonomikou eurozóny. Francouzská ekonomika loni v důsledku koronavirové krize klesla o 8,3 procenta. Je to méně než pokles o jedenáct procent, se kterým počítala vláda v rozpočtovém plánu. Uvedl to francouzský statistický úřad INSEE. V roce 2019 ekonomika Francie naopak o 1,5 procenta vzrostla.
Francie letos prohloubí dluh vůči HDP na více než 122 procent
Po růstu o 18,5 procenta ve třetím čtvrtletí ekonomika sice ve čtvrtém kvartálu znovu klesla, propad byl ale slabší, než se čekalo. Činil 1,3 procenta. V závěrečném čtvrtletí se velká část ekonomických aktivit v zemi podruhé zastavila. V prosinci se díky uvolnění protipandemických opatření ve srovnání s listopadem o 23 procent zvýšily spotřebitelské výdaje. To zmírnilo pokles ve výdajích domácností, které tradičně tvoří motor francouzské ekonomiky. Zhruba 0,9 procentního bodu přidal k HDP i vývoz, který v posledních třech měsících roku předstihl dovoz. Výsledek je dobrá zpráva pro francouzské veřejné finance. Znamená to, že schodek rozpočtu bude nakonec nižší než 11,3 % HDP, jak čekala vláda.
Španělská ekonomika spadla o 11 procent
Španělská ekonomika loni klesla o rekordních jedenáct procent, především vinou propadu příjmů z klíčového turistického sektoru. Potvrdil to španělský statistický úřad. Dle historiků byl propad HDP loni nejsilnější od období španělské občanské války z let 1936 až 1939. Na letošek vláda odhaduje růst hrubého domácího produktu o 7,2 procenta. Propad za loňský rok byl prudší než za pět let po finanční krizi, která začala v roce 2008.
V posledních třech měsících roku se španělská ekonomika mírně zotavila. V porovnání se třetím čtvrtletím přidala 0,4 procenta díky vyšším spotřebitelským výdajům. Turistický sektor se loni na HDP podle odhadu analytičky společnosti Funcas Maríi Jesús Fernándezové podílel vinou cestovních omezení čtyřmi až pěti procenty. O rok dříve byl jeho podíl 12 %.
Polská ekonomika -2,8 %, česká ekonomika -6,1 %
Hrubý domácí produkt Polska loni kvůli pandemii klesl o 2,8 procenta. Oznámil to tamní statistický úřad. Polská ekonomika tak zaznamenala první celoroční pokles od roku 1996. Předloni se HDP zvýšil o 4,5 procenta. Na pokles HDP měla největší vliv domácí poptávka. Polská centrální banka loni v rámci snahy o oživení ekonomiky třikrát snížila svou základní úrokovou sazbu, která se dostala na rekordní minimum 0,1 procenta.
Ministerstvo financí ČR [MF ČR] odhadlo ve své aktuální Makroekonomické predikci ČR loňský propad české ekonomiky na 6,1 procenta. Letošní růst predikce MF ČR tipuje na 3,1 procenta. V letošním fiskálním výhledu pak počítá se zvýšením zadlužení na 43,3 procenta českého hrubého domácího produktu [HDP].
Predikce uvádí, že česká ekonomika v průběhu krátké přestávky mezi 1. a druhou vlnou epidemie zaznamenala silné oživení. Reálný hrubý domácí produkt očištěný o sezónní a kalendářní vlivy ve 3. čtvrtletí 2020 vzrostl mezičtvrtletně o výrazných 6,9 procenta. Jeho meziroční pokles se zmírnil z 10,8 procenta ve 2. čtvrtletí na 5,0 procent ve 3. čtvrtletí.
—
Švédská ekonomika loni kvůli pandemii klesla o 2,8 procenta, oznámil švédský statistický úřad. Země si v tomto ohledu vedla lépe než jiné evropské státy, protože na rozdíl od nich tato skandinávská země loni na jaře nezavedla přísnou uzávěru.
–ČTK/RED–
