Lednové hospodaření státního rozpočtu skončilo deficitem 31,5 miliardy korun. V meziročním srovnání jde o zhoršení salda o 23,5 miliardy korun. Rozpočet ovlivnily výdaje na zvládnutí krize covid, ale i pokles příjmů u všech typů daní. Vyplývá to z dat Ministerstva financí ČR [MF ČR].
Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil lednový deficit 32,9 miliardy korun. Lednový schodek státního rozpočtu je podle MF ČR výsledkem pokračujícího poklesu daňových příjmů prohloubeného změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů o 2,2 miliardy korun a převodem dvanácti miliard korun na financování sociálních služeb.
| Saldo státního rozpočtu za leden [mld. Kč] | ||||||
| 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | |
| Saldo celkem | 45,9 | 9,1 | 26,5 | 8,8 | -8 | -31,5 |
| Saldo bez vlivu EU/FM | 14,6 | 2,9 | 5 | 4,2 | -6,8 | -32,9 |
[Zdroj: MF ČR]
Pro srovnání: Deficit slovenského rozpočtu v prvním měsíci letošního roku dosáhl 187,78 milionu eur [4,9 mld. Kč]. Ve srovnání se stejným obdobím loňska, kdy schodek činil 94,83 milionu eur [2,47 mld. Kč], to představuje nárůst o 98 procent. Příjmy státního rozpočtu v lednu klesly meziročně asi o 13 procent, zejména kvůli nižším výnosům z daní. Výdaje se snížily téměř o pět procent, a to i vzhledem k nižšímu odvodu do rozpočtu EU a k úspoře při dluhové službě státu. Loni rozpočtový deficit Slovenska vystoupil na téměř 7,76 miliardy eur [202 mld. Kč] po schodku 2,2 miliardy eur [57 mld. Kč] v roce předchozím.
Příjmy státního rozpočtu ČR v lednu
Celkové příjmy meziročně poklesly o 3,2 procenta [-4,0 mld. Kč], z čehož nejzřetelněji daňové příjmy bez pojistného [-10,8 %, tj. -6,9 mld. Kč]. Nová úprava rozpočtového určení daní zatím přispěla do rozpočtu obcí a krajů navíc 2,2 miliardy korun. Na sdílených daních jako jsou daň z přidané hodnoty a daně z příjmů inkasuje státní rozpočet o stejnou částku méně. Inkaso mírně vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 24,7 % [+2,3 mld. Kč].
Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci [-7,0 %, tj. -1,0 mld. Kč] bylo v meziročním srovnání výrazně ovlivněno výplatou kompenzačního bonusu [1,9 mld. Kč]. V lednovém inkasu se vzhledem ke splatnosti záloh ještě nepromítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka.
U daně z příjmů právnických osob [-0,4 mld. Kč], podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky [-0,1 mld. Kč], je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh [první záloha v daném roce přijde v březnu].
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce ovlivněny změnou zákonné úpravy. Dosavadní vývoj inkasa těchto příjmů [+2,7 %] zatím mírně převyšuje růst očekávaný schváleným rozpočtem [+1,5 %].
Inkaso daně z přidané hodnoty [-8,8 %, tj. -2,8 mld. Kč] bylo kromě změny rozpočtového určení daní tlumeno nižšími sazbami daně na stravovací služby a další služby a zboží od května a července 2020 a na teplo a chlad od ledna 2020.
Inkaso spotřebních daní [-13,7 %, tj. -1,7 mld. Kč] nadále negativně ovlivňují dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy covid-19. Významný dopad byl zaznamenán u spotřební daně z minerálních olejů [-14,7 %, tj. -0,9 mld. Kč]. Což je prozatím důsledkem restrikcí a celkového oslabení ekonomiky. Snížení sazby spotřební daně z motorové nafty se v inkasu z důvodu splatnosti daně zatím neprojevilo. Z důvodu uzavření restauračních zařízení došlo k meziročnímu poklesu inkasa v případě piva [-20,4 %, -0,1 mld. Kč], ale zejména v případě lihu [-31,6 %, -0,4 mld. Kč]. Zde roli sehrálo i předzásobení před změnou sazby spotřební daně v roce 2020 a s tím související vyšší inkaso daně v lednu 2020.
Rozpočet ČR a jeho lednové výdaje
Pro plnění celkových výdajů i tempo jejich růstu ve výši 14,7 % [+19,5 mld. Kč] byl určující vývoj běžných výdajů [+15,3 %].
Na objemově nejvýznamnějších sociální dávkách [+3,0 mld. Kč] se tradičně nejvíce podílejí výplaty důchodů (+0,8 mld. Kč), do jejichž výše se v roce 2021 promítne valorizace starobních důchodů o 5,8 procenta Z ostatních dávek nejvíce vzrostl rodičovský příspěvek [+0,9 mld. Kč] a výplata dávek nemocenského pojištění [+0,9 mld. Kč]. Zde zaujímá rozhodující roli nemocenské [+0,7 mld. Kč] a ošetřovné [+0,2 mld. Kč]. Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 0,2 miliardy korun
Neinvestiční transfery územním rozpočtům [+15,1 mld. Kč] představují zejména prostředky na platy pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách [+3,1 mld. Kč]. Ty by se letos měly zvýšit o devět procent.
Běžné transfery podnikatelským subjektům [+4,2 mld. Kč] byly oproti lednu předchozího roku navýšeny zejména výplatou náhrad mezd v rámci programu Antivirus A a B v celkovém objemu 3,3 mld. Kč. Dopad mělo i vyplacení prostředků z programu Covid Nájemné [1,0 mld. Kč], Covid Sport II. [0,5 mld. Kč], Covid Podpora cestovního ruchu [0,1 mld. Kč] a ošetřovného pro OSVČ [0,1 mld. Kč].
Proti růstu výdajů naopak působily nepravidelně vyplácené neinvestiční dotace státním fondům, když zejména Státní fond dopravní infrastruktury obdržel o pět miliard korun méně. Kapitálové výdaje státu jsou v lednu tradičně nižší, uvedlo MF ČR.
Nárůst platby za státní pojištěnce
Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce s účinností od 1. června 2020 a od 1. ledna 2021 o celkem 700 Kč na 1 pojištěnce vedlo k meziročnímu růstu o 4,2 miliardy korun. Tato forma podpory financování oslabeného systému veřejného zdravotního pojištění by měla v roce 2021 meziročně posílit o 32,4 miliardy korun.
–RED–
