Vlády vyspělých států považují zadlužování kvůli oživení ekonomiky v době nízkých úroků za bezproblémové. Potíž ale nastává, když dojde na ekonomické oživení, které vyžene úrokové sazby nahoru, čímž zdraží vládní dluhy. Konzultant Světové banky Ondřej Schneider upozorňuje, že už v tom samém je jistý rozpor.
„V momentě, kdy dluhy překročí určitou míru a ekonomika zároveň začne růst, tak se zvýší i základní úrokové sazby. A tím se zvýší náklady na dluhovou službu, a když na to vlády nebudou mít, tak buď zvýší daně, nebo jinak utlumí [kvůli zvyšujícím sazbám] ekonomický růst,“ vysvětluje v únorové Alter Eko debatě konzultant Světové banky Ondřej Schneider.
Podle něj si vysoký dluh z pohledu levné úhrady úroků vynucuje nízký ekonomický růst.
„Nízký dluh vůči HDP je samo o sobě hodnota, kterou lze ztratit jen jednou,“ dodává.
Na otázku, jaké má toto rostoucí zadlužení řešení, uvedl: „Bude se to točit a točit, až jednou v roce 2100 zapomeneme na to, že třeba Řecko kdy mělo nějaký dluh. To je politika centrálních bank.“
Doba je jinde, vlády jsou aktivní a „nepostradatelné“
Ondřej Schneider je přesvědčen o tom, že krize covid ukázala na zřetelný posun ve fiskální politice většiny vlád světa. Zatímco při krizi v roce 2009 napumpovaly peníze do bankovního sektoru a podpořily finanční trhy, tentokrát reagovaly masivní fiskální expanzí.
„Peníze tentokrát nejdou bankám, ale lidem, byznysu, firmám, které mají potíže. Je to takové lidové kvantitativní uvolňování. Nevíme, jaké to bude mít dopady,“ říká v debatě.
Jako příklad uvádí podporu na ochranu trhu práce a příjmů domácností. Dle jeho názoru jde o velice drahou politiku, která pomáhá slabým, ale zároveň také podporuje z velké části ty, kteří nepatří mezi pandemií nejpostiženější.
„V Americe loni dostal například každý šek na 1 400 dolarů. […] Bude obtížné lidem vysvětlit, proč by ho neměli dostat i letos,“ uvádí příklad.
Do protikladu dává země v Africe, které dle jeho slov na takovou podporu nemají peníze, ale nemají ani pocit, že by měly tolik pomáhat.
„Covid a jeho dopady berou jako další krizi, která je postihuje každé dva roky a nevytvářejí na to zvláštní programy. Nemají pocit, že potřebují nějaké zvláštní zacházení,“ vysvětluje.
Centrální banky jsou největší nákupčí dluhů
Hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka v debatě položil otázku na dluhopisový trh a rostoucí zadlužení mnoha zemí. Řecko je dle jeho slov na 200 procentech HDP, Itálie na 150 procentech, Francie na 122 procentech a roste i zadlužení USA a dalších zemí. Podle Ondřeje Schneidera již dávno neplatí, že centrální banky nenakupují dluhopisy svých států.
„To je dávno pryč. Centrální banky jsou evidentně největší nákupčí státních dluhů. A to platí pro všechny země. I když se to nazývá všelijak centrální banky úvěrují vlády,“ říká.
Dodal, že polovinu japonského dluhu drží japonská centrální banka. 30 procent indického dluhu drží indická centrální banka. 30 procent amerických dluhů drží FED. Polská banka za půl roku nakoupila deset procent vládního dluhu. Podobně turecká a další centrální banky.
Ondřej Schneider o situaci v USA i Nigérii
Ondřej Schneider se blíže vyjádřil k situaci v USA, kde působí. Podle něj je Amerika politicky dlouhodobě paralyzovaná. Není schopná přijmout řešení, která se jinde zdají evidentní. Jako příklad uvedl zdravotnictví, kde jsou vyhrocené názory a nikdo neustoupí.
Hovoří o ekonomické politice některých z afrických států. Upozorňuje třeba na to, že v momentě, kdy jejich zadlužení přesáhne únosnou mez, destabilizuje to jejich měnu a celou ekonomiku. Nigérie například nyní dle jeho slov uzavřela svůj kapitálový účet a každý, kdo chce vyvézt ze země peníze, musí mít povolení centrální banky.
—
doc. Ing. Ondřej Schneider MPhil., Ph.D. je člen CESifo Research Fellow, European Economic Association, American Economic Association, International Institute for Public Finance
–DNA–
