Spotřebitelské ceny v eurozóně v lednu po pěti měsících poklesu výrazně vzrostly. Roční míra inflace meziročně vystoupila na 0,9 procenta a byla nejvyšší od loňského února. Údaje o vývoji inflace v eurozóně uvedl statistický úřad Eurostat.
Na opětovném růstu cen se podle úřadu podepsalo zejména zpomalení propadu cen energií. Ty v lednu sice klesly o 4,1 procenta, bylo to však téměř o tři procentní body méně než v prosinci. Zároveň o 1,4 procenta vzrostly ceny průmyslového zboží, které v prosinci rovněž klesaly. Stabilní růst o 1,5 procenta si udržely ceny potravin, alkoholu a tabákových výrobků, ceny služeb vzrostly o 1,4 procenta.
Mezi státy eurozóny v lednu nejvíce klesaly ceny v Řecku, kde činila deflace 2,3 procenta. Na opačném konci žebříčku je Nizozemsko, kde ceny o 1,7 procenta vzrostly. Spotřebitelské ceny v Německu se v lednu meziročně zvýšily o 1,6 procenta, tedy výrazně více, než uváděly prognózy. Jedním z důvodů nárůstu je dle tamějšího statistického úřadu zvýšení minimální mzdy a vyšší ceny povolenek u oxidu uhličitého. Loni v lednu spotřebitelské ceny meziročně rostly o 1,4 procenta.
ECB dlouhodobě usiluje o růst inflace v eurozóně
Aktuální inflace stále zůstává vzdálena cíli Evropské centrální banky [ECB]. Ta usiluje o to, aby se růst cen ve střednědobém výhledu držel těsně pod dvěma procenty. Tomu odpovídají i mimořádná opatření na podporu inflace a ekonomiky. V lednu sice banka měnovou politiku ponechala beze změny, naznačila však možnost dalších stimulačních opatření, protože výhled se kvůli pokračování pandemie covidu-19 zhoršuje.
Evropská centrální banka přitlačí ještě více na dluhopisovou pilu
Banka již přitom pracuje s rozšířeným programem nákupů dluhopisů. Ten rozšířila v prosinci, kdy navýšila prostředky na nákup dluhopisů o půl bilionu na 1,85 bilionu eur [48,3 bil. Kč]. Platnost programu pak prodloužila nejméně do března 2022.
Inflace v Česku byla loni na 3,2 procentech
Inflace v Česku loni dosáhla 3,2 procenta. V prosinci pak klesla o 0,2 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména poklesem cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Podle analytiků inflace za prosinec byla citelně nižší, než se čekalo. Oproti stávající prognóze České národní banky [ČNB] je nyní inflace níž o 0,7 procentního bodu.
Maloobchod v listopadu klesl o 7 %. Inflace loni dosáhla 3,2 %
Nicméně inflace brzdí díky potravinám, jejichž ceny jsou značně proměnlivé. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje ceny potravin a energií, se stále nachází na zvýšených úrovních poblíž 3,6 procenta. Finanční trh reagoval na vývoj inflace snížením spekulací na budoucí zvyšování úrokových sazeb.
Očekává se zvýšení odhadu inflace ČNB
O sazbách přitom bude Bankovní rada ČNB jednat již zítra [4.2.]. Analytici se shodují, že její členové ponechají úrokové sazby beze změny. Přesto si od nové prognózy, kterou ve čtvrtek ČNB představí, slibují zvýšení odhadu inflace kvůli dopadům daňového balíčku i mírné zlepšení odhadu růstu ekonomiky v letošním roce.
Na posledním měnovém jednání 17. prosince rada jednomyslně nechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,25 procenta. Naposledy sazby rada změnila 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok minulý týden uvedl, že ČNB v letošním roce základní úrokovou sazbu nad jedno procento zřejmě nezvýší. Nicméně ČNB bude pravděpodobně úrokové sazby zvyšovat rychleji než ECB a hranici jednoho procenta u základní úrokové sazby překoná dříve. Následně pak tento týden uvedl, že by banka mohla letos sáhnout až ke dvěma zvýšením úrokových sazeb. Bude přitom podle guvernéra postupovat velmi opatrně, aby nenarušila křehké oživení ekonomiky.
–ČTK/RED–
