Ústavní soud ČR [ÚS] dnes zrušil části zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR. Po třech letech vyšel vstříc stížnosti 21 senátorů. Tím ale změnil pravidla hry před říjnovými sněmovními volbami. Rozhodnutí soudu podpořil i jeho předseda Pavel Rychetský, který v roce 2001 sám zákon navrhl a prosadil.
ÚS zrušil ve stávajícím volebním zákoně klauzuli, jež pro koalice stran a hnutí stanovila pro vstup do Sněmovny sčítání pětiprocentních klauzulí podle počtu subjektů [dvě strany kandidující na jedné listině musely překročit 10% hranici, tři 15% a čtyři 20%]. Navíc ÚS zrušil rozdělování mandátů v jednom skrutiniu za použití d´Hondtovy metody. Systém podle soudu znevýhodňoval menší strany.
„Kombinace d´Hondtova volebního dělitele s nestejně velkými 14 kraji výrazně zasahuje do rovnosti volebních hlasů,“ uvedl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský [na obrázku].
Byl to přitom on jako člen vlády v roce 2001, kdo navrhl současnou podobu volebního zákona. Rozhodnutí soudu provázelo porušení několika procesních zvyklostí. Z odlišného stanoviska čtyř soudců [Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy a Radovana Suchánka] vyplývá, že soudce zpravodaj Jan Filip předložil svůj návrh letos 19. ledna. A to jen jeho část. Celý text první verze soudci viděli 21. ledna. V úterý 2. února jej pak většina schválila a ve středu 3. února byl nález vyhlášen.
„Soudce zpravodaj tak vystavil plénum neúměrnému časovému tlaku, zcela nepatřičnému vzhledem k významu i rozsahu zpravodajské zprávy,“ stojí v odlišném stanovisku.
To je součástí nálezu ÚS ČR. Za „vrchol arogance“ čtyři z 15 soudců označili vyhlášení nálezu hned další den po jeho odhlasování. Většinou jsou mezi hlasováním a vyhlášením spíše týdny.
Pavel Rychetský jako kandidát na prezidenta?
Premiér Andrej Babiš [ANO] obvinil předsedu ústavního soudu Pavla Rychetského z nepřípustného vměšování do politické situace. Zároveň ho vyzval, aby uvedl, zda uzavřel se Starosty a nezávislými [STAN], kteří stížnost na ÚS připravili, dohodu o tom, že jej navrhnou jako svého kandidáta na prezidenta ČR.
„Pan Rychetský by se měl vyjádřit, zda udělal dohodu s hnutím STAN o své kandidatuře v prezidentských volbách v roce 2023,“ zaútočil premiér ve svém vystoupení na Rychetského.
Ve stejném duchu, byť nepřímo, se přitom vyslovil ve svém komentáři „ Rychetský rozjel v zákulisí velkou hru. Jeho politikaření ale může mít nechtěné následky“ i politický komentátor Bohumil Pečinka: „Zbourat volební systém osm měsíců před datem konání voleb, to chce opravdu silný důvod.“ […] Kdo zná Pavla Rychetského a jeho zákulisní politikaření, ví, že to není nic neobvyklého.“ […] K čemu to tedy celé bylo? Má to být krok A, po němž bude po říjnových volbách následovat krok B?“
Zástupci STAN však dnes jakoukoli dohodu s Rychetským o jeho možné kandidatuře na prezidenta popřeli.
„To se asi panu premiérovi zdálo, když nemohl spát. My naopak řešíme bezprecedentní chování pana premiéra,“ uvedla místopředsedkyně STANu Věra Kovářová v České televizi [ČT] s dovětkem, že její hnutí na rozdíl od premiéra „politické kšeftíky“ nedělá.
Někdejší šéf TOP 09 Miroslav Kalousek dnešní rozhodnutí soudu na Twitteru okomentoval takto: „Velký den P. Rychetského: Jako mpř. Zemanovy vlády pro legislativu zpracoval a prosadil před 20 lety novelu volebního zákona. Na návrh V. Havla Ústavní soud část zákona zrušil. Dnes v roli předsedy Ústavního soudu Dr. Rychetský definitivně potvrdí, že tenkrát jednal protiústavně.“
Kalousek tak učinil v narážce na to, že to byl právě Pavel Rychetský, který v minulosti zákon, který nyní zrušil, sám navrhl a prosadil. To Rychetskému připomněl i premiér, který odcitoval jeho řeč „o demokracii“, když byl volební zákon přijímán.
Andrej Babiš: V dohodu politických stran nevěřím
Premiér vykreslil budoucnost a připomněl, že za poslední roky úspěšně dovládly pouze tři vlády: „Načasování rozhodnutí soudu je jasný důkaz, že jde o účelové politické rozhodnutí. Ústavní soud svým rozhodnutím umožní to, že příští vlády budou neakceschopné.“
Podle něj bude sněmovna zaplavena malými stranami, vlády budou stát na přeběhlících, a bude neakceschopná.
„Toto rozhodnutí totálně oslabí příští vlády, je to nezodpovědné. Je to návrat k rozložení poslanecké sněmovny, ze které nevznikne žádná fungující vláda,“ uvedl.
Podle něj ÚS Česko svým rozhodnutím vmanévroval do situace Itálie. Tam se pro velký počet politických subjektů a vzájemné neshody vlády rychle střídají. V otázce, zda se českým politickým stranám podaří domluvit na novém volebním zákonu před letošními volbami, pak jasně uvedl, že tomu nevěří.
„Kandidátky se uzavírají 45 dnů do dne voleb, to je na konci srpna. A do té doby tu má být nový systém? I když hnutí ANO udělá vše, aby se řešení našlo. Ale stále je to jen sedm měsíců v době, kdy tu máme krizi covid,“ upřesnil.
Zároveň obvinil ÚS z destabilizace celé společnosti: „Soud veřejnosti vlastně řekl, že všechny volby do poslanecké sněmovny od roku 2000 probíhaly nespravedlivě. Co si z toho má normální občan odnést? Že snad všechny zákony byly neplatné…“
Co říká Pavel Rychetský a ÚS ČR
„Když předseda vlády prohlásil, že Pavel Rychetský evidentně není nestranný ústavní soudce, dopustil se dehonestujících výroků vůči ostatním soudcům Ústavního soudu, neboť jde o většinové rozhodnutí patnáctičlenného pléna,“ uvedl ÚS ve svém stanovisku.
V něm dále stojí, že úvaha Andreje Babiše, že předseda Ústavního soudu „udělal s hnutím STAN politickou dohodu o kandidatuře na prezidenta v roce 2023“, je scestná.
„Pavel Rychetský opakovaně prohlásil, že se nikdy nehodlá ucházet o funkci hlavy státu. Ústavní soud ani jeho předseda se v této věci nebudou dále vyjadřovat,“ uvedl ÚS ČR.
Prezident před dopady rozhodnutí varoval 1. února
Před rozhodnutím soudu veřejně varoval prezident Miloš Zeman již v dopise z 1. února 2021. Prezident se v něm obrátil na jeho předsedu a členy jako amicus curiae. Což je anglosaský právní institut. Ten označuje osobu, která není stranou sporu, ale dobrovolně nabídne soudu informaci o svém právním nebo jiném pohledu na projednávaný případ.
„Předně bych chtěl upozornit, že jako prezident republiky jsem si vědom nezávislosti rozhodování Ústavního soudu a plně ji respektuji,“ napsal v úvodu dopisu prezident.
Dále již vyjádřil přesvědčení o tom, že považuje za ústavně nezodpovědné nyní zasahovat do probíhajícího volebního procesu.
„To nejpodstatnější, co rozhodování ve výše uvedeném řízení může znamenat, je destabilizace ústavního systému ČR,“ uvedl.
Podle něj v situaci, kdy by došlo k derogaci některých esenciálních ustanovení volebního zákona [což rozhodnutím ÚS došlo, pozn. red.], bude postavena celá politická reprezentace do obtížné situace. To je nalézt v limitně krátké době širokou politickou dohodu nad zněním nového volebního zákona.
Ústavní krize, pokud k dohodě nedojde
Prezident Zeman zdůraznil, že v případě, kdy nedojde mezi oběma komorami Parlamentu ČR k dohodě, například na uspořádání volebních krajů, nastává okamžik ústavní krize. Podle něj pro takovou podobu nemá Ústava ČR nastavené způsoby řešení. V praxi by to dle něj znamenalo zrušení voleb v již vyhlášeném termínu 8. – 9. 10. 2021. A zároveň nemožnost je pořádat ve lhůtě 30 dnů před koncem volebního období Poslanecké sněmovny. K zániku mandátů všech poslanců ke dni 21. 10. 2021.
„V takové situaci by ani vláda České republiky nebyla povinna podat demisi v souladu s čl. 73 odst. 2 větou druhou Ústavy ČR, neboť by ani neproběhla ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny,“ upřesnil Miloš Zeman s tím, že v této situaci, Bůh chraň, aby k ní nedošlo, by se ovšem Česká republika ocitla v neřešitelné ústavní krizi.
A úplně na konci pak představitelům ÚS ČR připomněl: „Jak píše Sallustius, každý, kdo má být soudcem ve sporné věci, by se měl oprostit od nenávisti, přátelství, hněvu či slitování.“
–DNA–
