Americký prezident Joe Biden počítá s extrémním soupeřením s Čínou, ale je i otevřený ke spolupráci s ní. Zároveň chce využít i spojenectví proti Číně. O čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi řekl, že nemá demokracii v krvi. Což podle něj není kritika, nýbrž realita. Uvedl to v rozhovoru na stanici CBS News.
Americký prezident v rozhovoru řekl, že jeho administrativa je připravena na „extrémní konkurenci“ s Čínou, ale jeho přístup bude odlišný od jeho předchůdce. Minulý týden Biden prohlásil, že chce úzce spolupracovat se spojenci a partnery USA, aby dosáhl tlaku na Čínu.
„Musíme čelit [našemu] ekonomickému zneužívání ze strany Číny,“ vysvětlil Biden a popsal Peking jako „nejvážnějšího konkurenta Ameriky“.
Čína loni vyšla z krize jako vítěz. Čínský HDP vzrostl o 2,3 %
„Ale jsme také připraveni spolupracovat s Pekingem, když to bude v americkém zájmu,“ dodal s tím, že nebude postupovat jako jeho předchůdce Donald Trump. Naopak se bude soustředit na mezinárodní spolupráci a pravidla.
Si Ťin-pching je chytrý i tvrdý, řekl Joe Biden
O čínském prezidentu Si Ťin-pchingovi se Biden vyjádřil v tom smyslu, že ho zná velice dobře. Jako viceprezident s ním strávil dle svých slov více času než jiní světoví politici.
„Je velmi chytrý a velmi tvrdý. Demokracii nemá zrovna v krvi – nemyslím to jako kritiku, to je prostě realita,“ dodal.
Ačkoli sám Biden dosud s čínským prezidentem nemluvil, americký ministr zahraničí Antony Blinken již hovořil se svým čínským protějškem Yang Jiechi. Média uvedla, že v napjatém hovoru Blinken řekl Yangovi, že USA budou činit Čínu odpovědnou za její činy v případě Tchaj-wanu. Vyzval také k tomu, aby Peking odsoudil nedávný vojenský puč v Myanmaru. Během svého slyšení v americkém Senátu řekl zákonodárcům, že Trump „měl pravdu v tvrdším přístupu k Číně“.
„Velmi nesouhlasím se způsobem, jakým v mnoha oblastech postupoval, ale jím zvolený princip byl v základu správný. A mám za to, že je skutečně vhodný i pro naší zahraniční politiku,“ řekl Blinken.
Vztahy s Čínou zůstávají vyostřené
Vztahy mezi USA a Čínou zůstávají nadále vyostřené. V uplynulých čtyřech letech Donald Trump Čínu obvinil z krádeží duševního vlastnictví a nekalých obchodních praktik. Zároveň uvalil cla na čínské dovozy do USA. Jeho administrativa pak rušila úlevy pro čínský kapitál, zboží a služby při vstupu na trh USA.
Pekingu Trump přičítal i vinu za pandemii covidu a po Číně požadoval finanční odškodnění. Podle něj bylo nutné si položit otázku, jestli rozšíření koronaviru byla chyba, která se vymkla kontrole, anebo jestli to byl důsledek vědomého jednání.
„Pokud to byla chyba, budiž, chyby jsou chyby. Pokud je za to ale Čína vědomě odpovědná, pak by samozřejmě měla nést následky,“ vyjádřil se například loni v dubnu Donald Trump.
–RED–
