České banky očekávají letošní hospodářský růst ve výši 2,6 procenta a příští rok 4,6 procenta. Letošní nezaměstnanost tipují na průměrných 4,4 procenta a letošní průměrný kurz na 25,80 koruny za euro. Vyplývá to z aktuální makroekonomické prognózy České bankovní asociace [ČBA].
Po slibném 3. čtvrtletí 2020 analytici ČBA očekávali, že se výkon českého hospodářství v reakci na vládou přijatá restriktivní opatření kvůli horšímu vývoji pandemie covidu opět propadne do záporných čísel. To se však podle ekonomického analytika ČBA Miroslava Zámečníka nestalo.
„Očekávali jsme dost mizerný čtvrtý kvartál, ale ona naopak velmi stoupala poptávka po českých exportech, zejména přes Německo. Čtvrtý kvartál skončil nad očekávání. Což potvrdila i obchodní bilance,“ uvedl.
Zdůraznil, že loni v prosinci vzrostl český export o 18 %. To jsou data dle jeho slov jako z tygří ekonomiky. A děkovat za to můžeme hlavně českému průmyslu.
„Loňský propad HDP o 5,6 procenta je vzhledem k okolnostem dobrý výsledek. […] Otázka je, zda jsme si tím skvělým 4. čtvrtletím nevyprodali budoucnost,“ dodal s tím, že konec roku mohl být specifický kvůli snaze podniků dohnat resty za celý rok. A dále: Německý export do USA v prosinci vzrostl meziročně o 8,4 % a do Číny o 11,6 %.
Jak vidí banky letošek v české ekonomice
Ačkoli se epidemie covidu-19 v Česku zatím nelepší, experti ČBA jsou z hlediska budoucího vývoje vcelku optimističtí.
„Všichni se v bankovní asociaci shodujeme, že letos ekonomika oživí. Ten růst by mohl být i 2,7 procenta za celý rok. Což je o 0,1 procenta více, než čekáme v naší aktuální prognóze,“ uvedl člen Vědeckého grémia ČBA Pavel Sobíšek.
Letošní růst bude dle něj založen na růstu spotřeby domácností. Ta by měla podle ČBA stoupnout o 2,5 %. Což je více, než dovolí růst mezd po odečtení inflace.
„Lze předpokládat, že české domácnosti, které loni projevovaly extrémní chuť k úsporám, tak od toho ustoupí, chuť k úsporám se zmírní,“ upřesnil s tím, že oživit by letos měla také zahraniční poptávka a export by měl převažovat nad dovozem.
Prognózy růstu reálného HDP České republiky
| Instituce | 2020 | 2021 | 2022 |
| ČNB [prognóza únor 2021] | – 5,8 % | 2,2 % | 3,8 % |
| Ministerstvo financí ČR [makroekon. predikce leden 2021] | – 6,1 % | 3,1 % | 3,4 % |
| Evropská komise [Autumn Economic Forecast, listopad 2020] | – 6,9 % | 3,1 % | 4,5 % |
| MMF [World Eco. Outlook, leden 21] | – 6,5 % | 5,1 % | 4,3 % |
| OECD [Eco. Outlook, prosinec 2020] | – 6,8 % | 1,5 % | 3,3 % |
| ČBA [prognóza únor 2021] | – 5,6 % | 2,6 % | 4,6 % |
[Zdroj: ČBA]
Riziko banky spatřují u investiční aktivity. Tu letos odhadují na 1,3 %, nikoli ale všichni. Někteří hovoří o tom, že investice letos propadnou a k růstu se vrátí až v příštím roce. Přičemž ani 1,3% růst není žádný zázrak, tvrdí. Investiční aktivita loni poklesla o 8,6 %.
Rozpory mezi odborníky ČBA panují v tom, zda letošní první kvartál skončí poklesem [-1,9 %] nebo mírným růstem, který naváže na růst ze čtvrtého čtvrtletí loňského roku. Shodují se ale na tom, že ve druhém kvartále už ekonomika poroste.
Firmy a domácnosti šetří, zjistily loni banky
Loni v říjnu poprvé za posledních 30 let byly firemní vklady na účtech u bank vyšší než jejich úvěry. Převis se navyšoval a v prosinci dosáhl bezmála 95 miliardy korun. Loni rostly i vklady domácností. Dynamika růstu byla zhruba dvojnásobná než dynamika zadlužování.
„Česko zažilo velice zvláštní rok. Obávali jsme se, že nastane credit krach, že firmy a domácnosti budou velice rychle ztrácet likviditu. Ale stala se jedna věc, která není výjimečná v extrémních situacích, že firmy i domácnosti omezily výdaje a bohužel duply na brzdu, co se týče investic. Zejména v českých firmách s tím neotálely. Co se týče úvěrů, kdo nemusel, nečerpal, ale spíše splácel,“ uvedl Miroslav Zámečník.
Banky dále tvrdí, že rychlý růst vkladů domácností je pravděpodobně dán tím, že v důsledku vládních omezení neměly loni ani možnost realizovat některé typy výdajů. Jakkoli movitější domácnosti i přes stále rostoucí ceny investovaly na dluh do nemovitostí.
Vzkaz podnikům: Sezení na penězích také není zdravé
Růst vkladů u firemního sektoru a podnikatelů je podle ČBA nejspíš daný nejistotou. Ta se projevuje snahou vytvářet co největší finanční rezervu do budoucna. Většina firem proto loni snižovala svou zadluženost vůči bankovnímu sektoru.
„Nikdo by toto nečekal, báli jsme se, že dojde k extrémnímu zhoršení situace. Toho, že firmy budou na suchu a kolabovat. Takové obory v české republice existují, ale není jich moc,“ řekl Zámečník.
Vklady u bank loni vzrostly o 10,8 procenta. Je překvapivé, že i letos podle ČBA porostou o dalších devět procent a příští rok až o šest procent. Loni vůbec poprvé měly nefinanční podniky více vkladatelem uloženo, než vypůjčeno. Podle Zámečníka ale z hlediska investic „také není zdravé jen sedět na penězích a bát se budoucnosti.“
Na druhou stranu dodal: „Pokud by se epidemiologická situace do budoucna nelepšila, je otázkou, jak dlouho vybudované rezervy firmám a podnikatelům vydrží.“
Loni banky zaznamenaly růst klientských úvěrů o 4,9 %. Ten byl tvořen 6,5% růstem [především hypotéky] úvěrů domácnostem a 3,2% růstem úvěrů firemní klientele. Na úvěrech pro firmy se jen v menší míře podílely vládní záruční programy zaměřené na provozní financování.
Jaká bude situace na trhu práce
Podle prognózy ČBA období nejvyšší zaměstnanosti, ale i nejnižší nezaměstnanosti, má český trh práce za sebou. Banky tvrdí, že nárůst míry nezaměstnanosti bude nyní pouze přechodný. Letos ji odhadují v průměru na 4,4 % a v roce 2022 má klesnout na 3,9 %.
„Podíl nezaměstnaných osob dosáhl letos v lednu 4,3 procenta a my v bankovní asociaci počítáme, že celoroční průměrné číslo podílu bude 4,4 procenta. To by vyvolávalo zdání, že nezaměstnanost už neporoste, ale je třeba říci, že leden patří vůbec k nejhorším měsícům z hlediska zaměstnanosti,“ uvedl Pavel Sobíšek, který dodal, že nezaměstnanost by neměla být zásadní makroekonomický problém Česka.
Zároveň upozornil na strukturální problémy tuzemského trhu práce. Loni koncem roku na něm přebývalo cca 35 tisíc pracovníků ve službách a prodeji či 26 tisíc lidí v administrativě. A na druhé straně se nedostávalo kolem 74 tisíc kvalifikovaných dělníků schopných obsluhovat stroje a montérů či 35,5 tisíc řemeslníků a opravářů.
„Lze předpokládat, že ten, kdo dosud pracoval jako hospodský, se jen tak hned svářečem nestane,“ uvedl Sobíšek.
Lidé v zasažených oborech musí být aktivní, tvrdí banky
Podle analytika ČBA Miroslava Zámečníka avšak právě struktura pracovního trhu je to, co bude třeba řešit. Podle něj platí, že jakkoli bude česká nezaměstnanost stále patřit k nejnižším v Evropské unii, na trhu práce sílí kvůli pandemii napětí. Jako příklad uvedl oblast cestovního ruchu.
„Praha bude zcela jistě ještě několik let čekat na návrat turistů do období před covidem. Těm lidem, kteří tak ještě neučinili, je třeba říci, v tom tvém byznyse ta tráva už zelená nebude třeba nikdy, proto jdi a najdi si něco jiného, my ti pomůžeme. Tuhle cestu jsme my zatím ani nevyzkoušeli,“ uvedl s odkazem na současné podpůrné programy a Antivirus, který mírní dopady covidu nejenom v cestovním ruchu.
Zároveň vyjádřil pochyby, že současná vláda zvládne navrhnout, přijmout a provést legislativním procesem měsíce slibovaný kurzarbeit. Proto je podle něj pravděpodobné, že Antivirus tu s námi bude ještě dlouho.
Fiskální expanze je bez zřetelného výhledu na konsolidaci
Státní rozpočet loni hospodařil se schodkem 367,4 miliardy korun. Ministerstvo financí ČR [MF ČR] v lednové predikci očekávalo deficit veřejných financí za rok 2020 ve výši 5,8 % HDP [tj. přes 320 miliard korun]. Banky odhadují schodek veřejných financí jako celku za loňský rok na 6,5 procenta HDP.
Banky dále tipují, že i tento deficit bude v letošním volebním roce ještě prohloubený. V něm MF ČR i přes očekávaný 3,1% růst HDP předvídá schodkové hospodaření veřejných financí 6,6 % HDP [cca 390 mld. Kč].
„Já osobně ale čekám, že to bude nad 400 miliard korun,“ uvedl člen Výboru pro rozpočtové prognózy ČBA Michal Skořepa s tím, že predikce po zahrnutí odhadovaného dopadu schválených daňových změn počítá se schodkem min. 6,9 % HDP.
„Přestože ve srovnání s řadou států EU zatím patříme ve fiskální oblasti mezi premianty, rozsah zadlužení českého státu se rychle zhoršuje. […] Krom toho reálný plán konsolidace zatím ani neexistuje,“ upřesnil Skořepa.
Zástupci ČBA pak upřesnili, že loni na podzim poslancům distribuovaný materiál MF ČR nazvaný Konsolidační strategie nemá parametry věrohodného plánu konsolidace. A snad i proto dodnes nedošlo k jeho řádnému zveřejnění.
Měnová politika, inflace a měnový kurz
Pro letošní a příští rok očekávají ekonomové bank, že se nárůst spotřebitelských cen bude pohybovat v blízkosti inflačního cíle České národní banky [ČNB]. A to na průměru kolem 2,2 procenta letos a 2,1 procenta v roce 2022.
Maloobchod v listopadu klesl o 7 %. Inflace loni dosáhla 3,2 %
Pokud jde o měnově politickou sazbu, k jejímu prvnímu zvýšení dojde podle ekonomů spíše až ve druhé polovině letošního roku. Další, pravděpodobně dvě, zvýšení lze očekávat buď ke konci letošního roku či až v roce 2022.
Česká národní banka očekává posilování koruny i rychlejší růst
Pro letošní a příští rok očekává prognóza ČBA další mírné zpevňování koruny v řádu několika desítek haléřů. Platí, že rizika jsou vychýlena směrem dolů ke slabšímu měnovému kurzu. Podle Sobíška by letošní průměrný kurz korun mohl být v průměru 25,8 Kč za euro.
Zde ČBA ale varuje: „Nedojde-li k očekávanému zlepšení zdravotní situace v ČR […] může se sentiment finančních trhů obrátit proti měnám nejhůře zasažených zemí, mezi něž nyní Česko patří, a koruna může oslabit. Míra nejistoty je zde i nadále nezvykle vysoká.“
Vliv vývoje ve světě na české hospodářství
Banky tvrdí, že nejistoty kolem základního scénáře dalšího vývoje globální ekonomiky jsou i nadále velké a točí se kolem tempa a účinnosti vakcinace. Podle ČBA by i tak měla fiskální podpora ze strany států pokračovat. Zároveň by měly být brány ohledy na rozdílné zadlužení jednotlivých zemí a jejich schopnost narůstající dluh splácet. Což podle Miroslava Zámečníka platí jak pro vyspělé země, tak aktuálně pro ty rozvojové.
„Jsme na prahu nové úvěrové krize v rozvojovém světě. Mnohé rozvojové země již nyní nezvládají splácet své dluhy. Uvažuje se o úlevách pro dlužníky. Nejde jen o subsaharskou Afriku, ale i země, které nejsou zanedbatelné z mezinárodního hlediska, ale i tak mají hrozně krátké splatnosti svých dluhů, které jsou v cizích měnách… Toto by se mohlo docela rychle zvrtnout,“ varoval analytik.
O. Schneider: Vládní dluhy si vynucují nízký ekonomický růst
Na druhé straně z hlediska Evropy a Česka je příznivou zprávou, že v prezidentských volbách v USA uspěl Joe Biden. Tím by podle zástupců ČBA mělo odpadnout riziko uvalení cel na export evropských aut do Spojených států, které dlouhodobě navrhoval Donald Trump. Což by mělo pro českou ekonomiku neblahé následky, protože Německo stále zůstává obchodním partnerem USA číslo jedna. A právě jeho auta, na jejichž výrobě se Česko velkou měrou podílí, patří k důležitému vývoznímu artiklu Německa do USA.
–DNA–
