V období mezi říjnem a prosincem japonská ekonomika posílila ve srovnání s předchozím rokem o tři procenta. Růst Japonska byl ale podstatně pomalejší, předloni činil v tomto období 5,3 procenta. Loni japonská ekonomika zpomalila celkem o 4,8 procenta. Šlo o vůbec první pokles od roku 2009.
Třetí největší světová ekonomika utrpěla ve druhém čtvrtletní 28,7% pokles HDP ve své poválečné historii. Koronavirová krize svým dopadem na japonské HDP zdaleka předčila i první čtvrtletí roku 2009. Tehdy ekonomická krize způsobená kolapsem Lehman Brothers zapříčinila meziroční propad o 17,8 procenta.
Pandemie přitom stále ovlivňuje jak domácí poptávku, tak i vývoz. A to jsou faktory, které jsou pro růst japonské ekonomiky klíčové. Soukromá spotřeba, která se na japonském HDP podílí 50 procenty, vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 2,2 procenta ve srovnání s 5,1% růstem stejného období předchozího roku. Japonský vývoz podpořil ve druhém pololetí globální ekonomický růst.
ČNB srovnala vývoj v Japonsku a eurozóně a varuje před riziky
V prosinci japonská vláda navíc zveřejnila další balíček stimulů zaměřených na podporu domácí ekonomiky. Obsahuje 73,6 trilionů jenů [JPY], v přepočtu 708 miliard dolarů, čímž celková suma na podporu ekonomiky dosáhla zhruba tří bilionů dolarů.
Ekonomika Japonska se vzmáhá, ale s rizikem
V ročním vyjádření, pokud by se růst držel na úrovni růstu čtvrtého čtvrtletí, by tempo dosáhlo 12,7 procenta, což by naznačovalo cestu Japonska k rychlému ozdravení ekonomiky. Ale růst je stále velmi křehký a hlavním nebezpečím je hrozba další vlny pandemie covidu-19.
„Existuje vysoká pravděpodobnost, že se vlna pandemie vrátí, což by negativně ovlivnilo ekonomické výsledky prvního čtvrtletí,“ uvedl Takumi Tsunoda z analytického oddělení centrální banky pro BBC.
„Tato situace pak ovlivní i zbytek roku, takže není pravděpodobné, že by se domácí spotřeba vyvíjela pozitivně,“ dodal.
Pravděpodobnost takového nebezpečí je o to větší, že Japonsko zaostává ve srovnání se západními ekonomikami v tempu očkování.
Dobrá zpráva je, že vývoz z Japonska v lednu zaznamenal nejvyšší růst za 27 měsíců, hlavně díky vysoké poptávce z Číny a dalších asijských zemí. Pokračovalo tak oživení z propadu vyvolaného pandemií. Meziročně export vzrostl o 6,4 procenta na 5,78 bilionu jenů [cca 1,2 bil. Kč].
Růst byl nejvyšší od října 2018 a vývoz se zvýšil druhý měsíc za sebou, když v prosinci vzrostl poprvé za 25 měsíců. Vývoz do Číny stoupl v lednu o 37,5 procenta, nejvíce od dubna 2010. Export do celé Asie se zvýšil o 19,4 procenta.
Japonsko více vyváží do Číny než USA
Nejvíce loňského exportu z Japonska zamířilo po dvouleté nadvládě USA do Číny. Rostla především poptávka po automobilech a kartónu. Dle statistik japonského ministerstva financí zamířilo v roce 2020 z Japonska do Číny zboží o celkové hodnotě 15,08 bil. JPY [22 % z veškerého exportu]. Tím mimo jiné došlo poprvé k překonání 20% podílu na objemu veškerého japonského vývozu. Ten se kvůli pandemií zapříčiněné nízké poptávce zejména v USA a Evropě propadl o celkových 11,1 procenta na 68,4 bil. JPY. Export mířící do Číny nicméně sledoval opačný trend a vzrostl o 2,7 procenta oproti výsledkům za rok 2019.
Jedním z tahounů růstu byl japonský automobilový průmysl, kdy poptávka po osobních automobilech vzrostla meziročně o 15,9 procenta na 910,3 mld. JPY. Například Toyota Motor zaznamenala při 1,79 milionu prodaných vozidlech růst o přibližně deset procent.
Skokově vzrostl i export papíru, a to především díky zájmu o japonský kartón. Jeho vývoz při objemu 880 tisíc tun stoupl o 93 procent. Hlad po kartónu úzce souvisí s úplným zákazem dovážení odpadu, jenž v Číně vstoupil v platnost k 1. lednu letošního roku. Ten dopadl i na sběrový papír, základní surovinu nezbytnou pro výrobu právě i nejrozšířenějšího obalového materiálu. V Číně běžně dostupný sběrový papír však kvůli vysokému procentu nečistot není pro výrobu kartónu vhodný. S vidinou jeho nedostatku, který reálně hrozil v souvislosti s úplným zastavením dovozu kvalitnějšího sběrného papíru, se čínští dodavatelé ve velkém předzásobili u zahraničních výrobců. Z toho ve velkém těžily právě i japonské společnosti.
–AM–
