Riziko výpadku příjmů kvůli nemoci a úrazu na dobu několika týdnů živnostníci řeší finanční rezervou na účtu. Dlouhodobý výpadek příjmů většinou komerčním pojištěním pracovní neschopnosti. Na státní nemocenskou se příliš nespoléhají.
Nemocenské pojištění je na rozdíl od důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro osoby samostatně výdělečně činné [OSVČ] dobrovolné. Hradí se z něj peněžitá pomoc v mateřství, otcovská poporodní péče, dlouhodobé ošetřovné a nemocenská při pracovní neschopnosti. Tu ovšem Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ] vyplácí až od 15. dne nemoci. A to zhruba ve výši 60 procent vyměřovacího základu. Což není pro většinu živnostníků příliš lákavá nabídka, jak potvrzuje 43letá živnostnice Anna.
„Spočítala jsem si, že letos za minimální měsíční odvod ve výši 147 Kč dostanu za třetí a čtvrtý týden nemoci 125 korun na den. První dva týdny jako vždy bez příjmů,“ říká.
Ošetřovné z nemocenské živnostníci nedostanou
Od 30. dne pracovní neschopnosti by pak dostala 138 korun a od 61. dne 150 korun. Nevýhodu v nemocenském pojištění pro OSVČ mimo nízkou denní dávku vidí i v tom, že se z něj nevyplácí ošetřovné při péči o dítě do deseti let, jako je tomu u zaměstnanců.
„Každý rodič dobře ví, jak často jsou malé děti po nástupu do školky a školy nemocné. A každý rodič dobře ví, co stojí děti. Naučila jsem se proto mít na účtu neustále alespoň 60 tisíc korun právě pro takové případy,“ vypráví živnostnice Anna.
Kvůli tomu většina živnostníků nepovažuje krytí rizik ze státního nemocenského pojištění za dostatečné. O tom svědčí i počty dobrovolně přihlášených živnostníků k nemocenskému pojištění. K 31. prosinci 2020 bylo podle dat ČSSZ v Česku registrováno celkem 1 051 179 OSVČ [611 383 na hlavní činnost, 439 796 na vedlejší činnost]. Nemocenské pojištění si dobrovolně hradilo pouze 97 439 z nich. Povětšinou se k němu z praktických důvodů přihlašují hlavně mladé ženy, které plánují v blízké budoucnosti založit rodinu a chtějí mít před rodičovským příspěvkem nárok na mateřskou neboli peněžitou pomoc v mateřství.
Výpadek příjmů řeší pojištění pracovní neschopnosti
Živnostníci si proto raději kryjí krátkodobé výpadky příjmů, například kvůli několikadenní nemoci, z vlastních finančních rezerv. Podle odborníků by měli mít k dispozici takovou provozní rezervu, aby z ní vyrovnali své výdaje po dobu alespoň tří měsíců. Snížení příjmů kvůli delší nemoci nebo úrazu pak řeší pojištěním pracovní neschopnosti u některé z tuzemských pojišťoven.
„Většina osob samostatně výdělečně činných si neplatí nemocenské pojištění. Těch, kteří si platí nemocenské pojištění, a jsou u nás pojištěny, je minimum,“ říká ředitel pojišťovny Simplea Martin Švec.
Dodává, že pojišťovna Simplea vyplácí ve smlouvě přesně vymezenou denní dávku a to od 2., 3. nebo 4. měsíce jejího trvání. Pro přiznání pojistného plnění přitom pojišťovna neřeší, co způsobilo pracovní neschopnost. Tedy jestli nemoc nebo úraz.
V ceně pojištění pracovní neschopnosti se podle něj odráží nejenom zvolené částky pojistného plnění, ale i zdravotní stav, profese, věk pojištěného nebo třeba kouření. Roli sehrává i zvolená doba karenční doby. Tedy od kterého dne pracovní neschopnosti pojišťovna plnění vyplatí.
Nemocenskou má minimum OSČ a karenční doba
Živnostníci většinou volí delší dobu karenční doby, protože soukromým pojištěním řeší především riziko dlouhodobého výpadku příjmů. Navíc u delší karenční doby není měsíční platba za pojistné tak vysoká jako například u karence už od sedmého dne nemoci. Pojištění pracovní neschopnosti živnostníka pak nemusí při denní dávce 400 korun vyjít na více než 500 korun za měsíc, jak potvrzuje Martin Švec.
„My máme pracovní neschopnost od 28. dne a pro OSVČ řemeslníka to na plnění 400 korun denně přijde na zhruba 480 korun měsíčně,“ vysvětluje Martin Švec s tím, že k pojištění pracovní neschopnosti doporučuje vždy uzavřít pojištění invalidity a smrti pak lidem s malými dětmi a hypotečním úvěrem.
Dodává odpověď na aktuálně často pokládanou otázku. A ta zní, že do doby trvání pracovní neschopnosti se započítává i doba strávená v nařízené karanténě. To jen ale v tom případě, kdy pokračuje onemocněním.
–VRN–