Celosvětové zadlužení se v loňském roce kvůli pandemii covidu-19 zvýšilo o 24 bilionů dolarů na rekordních 281 bilionů dolarů [cca šest biliard Kč]. Vyplývá to z nové studie amerického Institutu pro mezinárodní finance [IIF].

Institut, který sdružuje více než 450 finančních subjektů ze 70 zemí světa, odhaduje, že na růstu zadlužení se zhruba polovinou podílely vládní programy. Tedy podpůrné programy, jejichž cílem bylo zmírnit negativní dopady pandemie. Nárůst zadlužení u podniků podle IIF činil 5,5 bilionu dolarů, u bank 3,9 bilionu dolarů a u domácností 2,6 bilionu dolarů.

Poměr globálního dluhu k hrubému domácímu produktu [HDP] se podle studie zvýšil o 35 procentních bodů na více než 355 procent. Jeho nárůst tak byl prudší než v době globální finanční krize v letech 2008 a 2009. V roce 2008 se tento poměr zvýšil o deset procentních bodů a v roce 2009 stoupl o 15 procentních bodů.

Zadlužení eurozóny vůči HDP letos stoupne na 101,7 %

Institut upozornil, že omezování podpůrných opatření by nyní mohlo být obtížnější než po globální finanční krizi. Dle něj politické a sociální tlaky mohou limitovat snahy vlád o snížení rozpočtových deficitů a dluhů, což by ohrozilo jejich schopnost čelit budoucím krizím. A mohlo by omezit politické kroky ke zmírnění negativních dopadů klimatických změn.

Rychle se zadlužovala hlavně Evropa

Obzvlášť výrazně loni rostlo zadlužení v Evropě. Například ve Francii, Španělsku a Řecku se poměr dluhu nefinančního sektoru k HDP zvýšil o zhruba 50 procentních bodů.

Francie letos prohloubí dluh vůči HDP na více než 122 procent

IIF předpokládá, že zadlužení v mnoha zemích i odvětvích výrazně poroste také v letošním roce, a to mimo jiné v důsledku nízkých úrokových sazeb.

„Předpokládáme, že globální vládní zadlužení se letos zvýší o dalších deset bilionů dolarů a překročí 92 bilionů dolarů,“ uvedl.

Jeho vyjádření lze vztáhnout i na situaci v Česku, jehož státní rozpočet byl pro letošek navržen v rekordní výši půl bilionu korun. Sněmovna ho dokonce ve stavu legislativní nouze schválila. Menšinové vládě ANO a ČSSD pomohli svými hlasy komunisté. Ministryně financí Alena Schillerová [za ANO] tento týden uvedla, že veřejný dluh by měl ke konci roku stoupnout na 45 procent HDP.

Státní dluh loni dosáhl 36,5 % HDP. Úroky byly 40 miliard korun

 

Podle čerstvých výpočtů Národní rozpočtové rady [NRR] narazí Česko kvůli vývoji veřejného dluhu na dluhovou brzdu již v roce 2024. Brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného či přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovená je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu.

Vysoké zadlužení je problém, ví [skoro] každý

Ekonomové v souvislosti s dluhy obecně upozorňují na riziko, kdy se kvůli zadlužování sice oživí ekonomika, tím se ale zvýší úrokové sazby a zdraží dluhy, které státy nyní vytvořily.

„V momentě, kdy dluhy překročí určitou míru a ekonomika zároveň začne růst, tak se zvýší i základní úrokové sazby. A tím se zvýší náklady na dluhovou službu, a když na to vlády nebudou mít, tak buď zvýší daně, nebo jinak utlumí [kvůli zvyšujícím sazbám] ekonomický růst,“ myslí si konzultant Světové banky Ondřej Schneider.

O. Schneider: Vládní dluhy si vynucují nízký ekonomický růst

Podle něj si vysoký dluh z pohledu levné úhrady úroků vynucuje nízký ekonomický růst.

„Nízký dluh vůči HDP je samo o sobě hodnota, kterou lze ztratit jen jednou,“ dodává s tím, že s dluhy mají aktuálně velký problém některé africké země, které jsou před kolapsem.

Vážné problémy rozvojových zemí s dluhy potvrdil hlavní analytik České bankovní asociace [ČBA] Miroslav Zámečník: „Jsme na prahu nové úvěrové krize v rozvojovém světě. Mnohé rozvojové země již nyní nezvládají splácet své dluhy. Uvažuje se o úlevách pro dlužníky.“

Banky: Sedět na penězích a bát se, co přijde, také není zdravé

Dle jeho slov nejde už jen o subsaharskou Afriku, ale i země, které nejsou zanedbatelné z mezinárodního hlediska. „Toto by se mohlo docela rychle zvrtnout,“ varoval analytik ČBA.

Podle něj by i tak měla fiskální podpora ze strany států pokračovat. Zároveň mají být brány ohledy na rozdílné zadlužení zemí a jejich schopnost narůstající dluh splácet.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here