Súdánská centrální banka dnes [21.2. 2021] výrazně devalvovala měnu a oznámila nový režim, který sjednocuje oficiální směnný kurz a směnný kurz na černém trhu. Centrální banka chce tímto krokem překonat vleklou a ničivou hospodářskou krizi, v níž se Súdán ocitl v minulých letech kvůli občanské válce.
Dnešní rozhodnutí se očekávalo již koncem loňského roku. Kvůli politické nestabilitě ho však představitelé súdánské centrální banky odložili. Před dvěma týdny jmenoval premiér Abdalláh Hamduk novou vládu, jejíž součástí jsou i skupiny rebelů, které v říjnu podepsaly mírovou dohodu.
Podle několika zdrojů z komerčních bank stanovila centrální banka směnný kurz orientačně na 375 súdánských liber za dolar. Předchozí oficiální kurz činil 55 liber za dolar, avšak na černém trhu se dolar prodával za 350 až 400 súdánských liber.
Centrální banka stanoví orientační kurz denně s flexibilně řízeným pohybem. Banky a směnárny mohou směňovat domácí měnu s rozdílem plus nebo minus pět procent od této sazby. Cílem rozhodnutí Bank of Sudan je získání přístupu k mezinárodnímu oddlužení. Problémy s měnou a státním zadlužením nemá v Africe pouze Súdán, ale i další země, například Nigérie.
„Ta nyní uzavřela svůj kapitálový účet a každý, kdo chce vyvézt ze země peníze, musí mít povolení centrální banky,“ uvedl nedávno na stránkách FinTag.cz konzultant Světové banky Ondřej Schneider.
O. Schneider: Vládní dluhy si vynucují nízký ekonomický růst
Súdán zničila občanská válka
Súdán se roky potýká s mnoha hospodářskými problémy, včetně vysokého rozpočtového deficitu, nedostatku základního zboží a růstu cen chleba a dalších základních produktů. Dluh země činí 70 miliard USD [1,5 bilionu Kč], inflace v lednu dosáhla více než 300 procent. Rozhodnutí centrální banky zřejmě vyvolá nepokoje, protože kvůli poklesu hodnoty libry stoupnou ceny zboží a služeb. Ekonomická situace země zůstává velmi špatná a rozhodně nejeví známky zlepšování.
Súdán se dostal do hospodářské krize v roce 2011 po válečném konfliktu, který začal první súdánskou válkou v roce 1955 až 1972, a pokračoval druhou súdánskou válkou v letech 1983 až 2005. Tehdy se odtrhl na ropu bohatý jih od zbytku země. Súdán tak přišel o více než polovinu rozpočtových příjmů a zhruba 95 procent příjmů z vývozu. Přerušení tranzitu jihosúdánské ropy přes severosúdánské území bylo další ránou pro jeho rozpočet.
K vypuknutí druhé súdánské války došlo ve chvíli, kdy se k moci dostal prezident Gaafar Nimeiri, který se pokusil aplikovat islámské právo šaríja. V zemi vyhlásil stanné právo s cílem rozšířit šaríu do jižních oblastí země. Součástí zákoníku byly velice brutální tresty za alkohol i utínání rukou zlodějům. Pro křesťanský jih bylo takovéto zřízení neakceptovatelné, a proto došlo k povstání vedeném Svobodnou armádou súdánského lidu [SPLA].
Dlouholetou občanskou válku mezi arabským, islámským severním Súdánem a africkým jižním Súdánem ukončil v lednu 2005 podpis Všeobecné mírové smlouvy [CPA]. Trvalo ještě dalších šest let, než se v souladu s CPA v lednu 2011 uskutečnilo očekávané referendum o sebeurčení jižní části Súdánu. Pro nezávislost v referendu hlasovalo 98,83 procenta jižních Súdánců, ale i na severu tvořili příznivci rozdělení země 58 procenta voličů. CPA ponechala nevyřešené některé zásadní otázky vztahů mezi oběma státy. Jako jsou sdílení ropných výnosů, status sporné a na ropu bohaté oblasti Abyei a demarkace společné hranice.
Země kolabuje pod náporem uprchlíků
V Súdánské republice [Džumhúríjat as-Súdan] se nachází přibližně 763 tisíc uprchlíků z Jižního Súdánu a 159 000 uprchlíků a žadatelů o azyl z Eritrei, Sýrie, Jemenu a Čadu. Vláda v Chartúmu se snaží hledat alternativní zdroje příjmů. Podporuje například rozvoj těžby zlata a jiných surovin. Nahrazení tak značného příjmového výpadku je však během na dlouhou trať. V důsledku nedostatku konvertibilních měn v posledních dvou letech prudce devalvovala súdánská libra. Ani uvolnění jejího kurzu centrální bankou nepřineslo vyrovnání oficiálního a černého kurzu súdánské měny. V obdobné situaci jsou i další africké země.
„Jsme na prahu nové úvěrové krize v rozvojovém světě. Mnohé rozvojové země již nyní nezvládají splácet své dluhy. Uvažuje se o úlevách pro dlužníky. Nejde jen o subsaharskou Afriku, ale i země, které nejsou zanedbatelné z mezinárodního hlediska, ale i tak mají hrozně krátké splatnosti svých dluhů, které jsou v cizích měnách… Toto by se mohlo docela rychle zvrtnout,“ varoval hlavní analytik České bankovní asociace [ČBA] Miroslav Zámečník.
Banky: Sedět na penězích a bát se, co přijde, také není zdravé
Americké sankce vůči Súdánu uvalené v roce 1997 a rozšířené v roce 2006 byly zrušeny v říjnu 2017. Což vyvolalo počáteční optimismus, ale zahraniční investoři a komerční banky se zdráhají vstoupit na súdánský trh. Obchodní a finanční transakce mezi Súdánem a světovou ekonomikou zůstávají stále velmi omezené.
–ČTK/RED–
