Plénum Ústavního soudu [ÚS] částečně vyhovělo návrhu skupiny senátorů a zrušilo usnesení vlády o omezení maloobchodu a služeb. Podle ÚS vláda zákaz dostatečně nevysvětlila a svými výjimkami diskriminovala vybrané podnikatele. Rozhodnutí soudu nabývá účinnosti dnem vyhlášení nálezu ÚS ve Sbírce zákonů.
„Nález ÚS není o tom, že soud otevřel maloobchody. Není o tom, že vláda nemůže vydávat krizová opatření, ale je o porušení ústavnosti konkrétních krizových opatření, která byla v minulosti vládou vydána,“ uvedl soudce zpravodaj ÚS Vojtěch Šimíček [na fotografii].
Dodal, že nález ÚS by měl být pro vládu jakýmsi mementem do budoucna, aby dál nedocházelo k porušování ústavních práv. A platí, že jakýkoli zásah do těchto práv a zákaz musí být vládou náležitě odůvodněn. Což se v minulosti, jak vyplývá z nálezu ÚS, nestalo.
„Nepochybuji, že vláda na nález soudu bude v budoucnu reagovat,“ dodal Šimíček s tím, že konkrétní dopady nález ÚS mít nebude. Vykonavatelnost rozhodnutí nastane totiž až poté, kdy napadané vládní omezení přestalo platit [14. 2. 2021].
„Jde o to, jak bude postupovat vláda dál do budoucna,“ dodal s tím, že rozhodnutí soudu nelze chápat se zpětnou účinností. Co se týče současných vládních omezení, rozhodnutí soudu se na ně nevztahuje. Musela by být znovu napadana u ÚS.
Obchodníci žádají odškodnění za zákaz
Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR [SOCR] v reakci na nález soudu akamžitě vyzval vládu, aby do týdne předložila návrh na náhradu škod za uzavření prodejen. Podle jeho zástupců vláda nikdy neobhájila, že by uzavření prodejen s dětskou obuví nebo zimním oblečením pomohlo v boji proti koronaviru.
„V tuto chvíli vyzývám představitele vlády, aby se majitelům a provozovatelům protiústavně uzavřených obchodů veřejně omluvili a do týdne schválili systém, kterým zajistí náhradu způsobené škody ve výši sto procent průměrných tržeb za celou dobu protiústavní uzavírky,“ řekl prezident SOCR Tomáš Prouza.
Dodal, že v opačném případě bude kabinet čelit desítkám tisíc žalob. Upřesnil, že způsob zavírání obchodů, které kabinet zvolil, je protiústavní a za několik dní by se proto měly všechny prodejny otevřít. Obchody jsou podle něj bezpečným místem a do zajištění bezpečnostních pravidel od začátku pandemie investovaly přes sedm miliard korun.
Všichni se nyní podle něj tak nyní mohou připravit na otevření, protože vláda bude muset ukončit svůj diskriminační přístup. Na rozhodnutí Ústavního soudu podle dle jeh názoru pak nic nemění ani to, že vláda opakovaně vydává stejná opatření pod jinými usneseními.
Co rozhodl Ústavní soud
Rozhodnutí soudu řeší zákaz veškerého maloobchodního prodeje a poskytování služeb v provozovnách, včetně 36 výjimek. Ty podle ÚS připomínají „až telefonní seznam“. Základním deficitem postupu vlády byla okolnost, že z žádného relevantního zdroje není patrné, na základě čeho vláda dospěla právě k tomuto řešení.
„Ani praktická nejistota a nedostatek perfektních informací neznamenají, že vláda může učinit cokoliv a spoléhat se přitom pouze na instinkt či politický kompromis. Rozhodnutí vlády se totiž musí opírat o odborná doporučení, vycházející z maximální míry dostupných znalostí o dané nemoci a jejímu šíření,“ uvedl ve svém stanovisku ÚS.
Podle soudu podstatným rozměrem byl rovněž způsob, jakým vláda v napadeném opatření zakázala a povolila prodej výrobků a poskytování služeb. Právním předpisem totiž nelze obecně a zcela neodůvodněně zakázat vše a formou výjimek pak určité oblasti zasažené zákazem zpětně povolit. To navíc bez jakéhokoliv odůvodnění.
ÚS dodal i pasáž o „klidném počasí“
ÚS konkrétně zrušil ustanovení bodu I./1. usnesení vlády ze dne 28. ledna 2021 č. 78, o přijetí krizového opatření, vyhlášeného pod č. 31/2021 Sb. Zrušení rozhodnutí je částečné kvůli tomu, že ostatní napadená ustanovení v průběhu řízení pozbyla platnosti.
Ústavní soud uvedl, že si je dobře vědom toho, že na právní předpisy, vydávané v době vyhlášeného nouzového stavu, nelze klást stejné nároky jako za „klidného počasí“. Současně ale podle něj nelze připustit ani opačný extrém. To znamená situaci, kdy vláda dokonce ani v řízení před ÚS, kdy je již přezkoumáváno konkrétní krizové opatření, není schopna či ochotna uvést žádné relevantní a konkrétní důvody pro dané zákazy.
„To je, proč nelze vystačit s méně robustními zásahy do základních práv a v čem spočívá racionalita uvedených výjimek. Jakkoliv je totiž z povahy věci zřejmé, že některé z těchto výjimek jsou skutečně nezbytné [např. prodej potravin, léků nebo pohonných hmot], vyžaduje mnoho jiných výjimek přesvědčivé vysvětlení,“ uvedl ÚS.
Soud dodal, že z těchto vysvětlení by teprve bylo patrno, že se ze strany vlády nejedná o nepřípustnou libovůli. Argumentoval například výjimkami pro květinářství nebo prodejny zbraní a střeliva, když ostatní prodejny musely být uzavřeny.
Stížnost na zákaz podalo 63 senátorů
ÚS zrušil rozhodnutí vlády na základě stížnosti skupiny 63 senátorů. Ti u něj napadli část usnesení vlády o přijetí krizových opatření, kterými byl [až na výjimky] zakázán maloobchodní prodej a poskytování služeb. Podle nich zákazy vlády nepřiměřeně a iracionálně zasahovaly do základního práva svobodně podnikat podle čl. 26 Listiny základních práv a svobod. Problém senátoři spatřovali zejména v nerovném přístupu k podnikatelům dle prodávaného druhu zboží.
„Vláda přitom v napadených usneseních ani při jejich přijímání nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku,“ uvedl ÚS.
ÚS také zdůraznil, že nezpochybňuje existenci legitimního cíle, který napadená opatření vlády sledovala. Jiná je ale dle soudu otázka, zda je dostatečně ospravedlnitelné a přiměřené i odlišné zacházení s jednotlivými skupinami podnikatelů.
„Konkrétně, zda pro toto odlišné zacházení existují dostatečně silné důvody. A to i v tom ohledu, zda nebylo možno sledovaného cíle dosáhnout za použití méně invazivních prostředků zasahujících základní práva dotčených subjektů,“ dodal soud.
Konstatoval, že regulace práv a povinností jednotlivců, potažmo rozhodování o tom, které skupině obyvatel zůstanou práva zachována a která naopak ponese břemena spojená s jejich omezením, nesmí být v moderním ústavním státě pouze projevem politické vůle.
Co říkají ústavní soudci
ÚS uvedl, že každé krizové opatření je politickým rozhodnutím. A musí být založeno na odborných podkladech. Odpovědnost za ně nese vláda, ne její odborní poradci. Vláda proto musí zvažovat nejen konkrétní odborné podklady, ale musí zohledňovat celkový kontext a dopady svých opatření do dalších oblastí společenského života.
„Právě proto je nezbytné, aby byla schopna každé takové rozhodnutí racionálně odůvodnit a aby důvody těchto opatření byly navenek seznatelné. V opačném případě totiž postrádají odpovídající legitimitu,“ uvedl ÚS.
–RED–
