Chorvatská ekonomika loni klesla o 8,4 procenta, zatímco o rok dříve hrubý domácí produkt [HDP] vzrostl o 2,9 procenta. Ve své rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Chorvatska. Na své poměry prudce propadlo i Švýcarsko. I v jeho případě se na výsledku negativně projevil propad turismu.
Chorvatsko je důležitou turistickou destinací, kam směřuje každoročně i mnoho Čechů. Pandemie a s ní související zákaz cestování proto mají na chorvatskou ekonomiku zásadní negativní dopady. Což v loňském roce platilo i pro Slovinsko.
Počet turistů v Chorvatsku loni kvůli pandemii klesl o 63 procent na 7,8 milionu. Počet přenocování se snížil o polovinu, oznámil to Chorvatský svaz cestovního ruchu [HTZ]. Češi podle počtu přenocování tvořili čtvrtou největší skupinu zahraničních turistů v zemi.
Jakkoli ve čtvrtém čtvrtletí už chorvatská ekonomika proti předchozím třem měsícům vykázala růst o 2,7 procenta, nestačila smazat meziroční propad. Ten činil sedm procent. Spotřeba domácností klesla o 4,5 procenta, vývoz zboží a služeb vykázal propad o 9,8 procenta a dovoz o 7,6 procenta.
I přesto je výsledek Chorvatska za loňský rok mírně lepší, než činila oficiální předpověď. Ta počítala s propadem HDP zhruba o devět procent. Na letošní rok Chorvatsko očekává růst kolem pěti procent. Analytici jsou pesimističtější a v průměru počítají s růstem o 4,4 procenta. Země očekává, že na úroveň roku 2019 se její ekonomika vrátí už v příštím roce.
Propadl HDP Chorvatska, ale i Švýcarska
Švýcarská ekonomika loni kvůli pandemii dle předběžných údajů tamějšího Státního úřadu pro hospodářské záležitosti [SECO] klesla o 2,9 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika ve srovnání s předchozími třemi měsíci rostla o 0,3 procenta, čímž překonala očekávání.
Loňský propad je tedy mírnější, než úřad čekal. V prosinci počítal s poklesem o 3,3 %. I tak je propad HDP nejvýraznější od roku 1975, kdy ekonomika čelila dopadům ropného šoku.
Velké ztráty zaznamenalo hlavně odvětví služeb, které nejvíce zasáhla opatření proti šíření nového koronaviru. Ostatní sektory se postupně vzpamatovávají. Mezi nejpostiženější patří ve Švýcarsku tradiční cestovní ruch.
„Celkově se druhá vlna koronaviru do konce roku 2020 podepsala na hospodářství o dost méně než ta první na jaře,“ uvedl švýcarský úřad.
Imogen Foulkes, reportér BBC v Bernu, sdělil, že švýcarská zimní střediska jsou na turistech velmi závislá, a proto vláda přistoupila ke kontroverznímu rozhodnutí nechat je otevřená. Après-ski večírky jsou ale vzpomínkou na dávnou minulost, restaurace a bary jsou zavřené a vleky se provozují v omezeném rozsahu. Hospodářské škody jsou značné, ale data ukazují, že strategie švýcarské vlády není až tak riskantní, jak by se mohlo zdát. Intenzívní testování lyžařských středisek pomohlo k rychlému potlačení nákazy ve Wengenu a Svatém Mořici.
Ekonomika Francie klesla o 8,2 procenta
Zpřesněný údaj o vývoji HDP za čtvrtý kvartál dnes zveřejnil i francouzský statistický úřad. Francouzská ekonomika klesla koncem roku ve srovnání se třetím čtvrtletím o 1,4 procenta, což je o desetinu procentního bodu více, než úřad uváděl předtím. Meziročně se pak snížila o 4,9 procenta.
Francie letos prohloubí dluh vůči HDP na více než 122 procent
Za celý loňský rok tak francouzská ekonomika po růstu o 1,5 procenta v roce 2019 klesla o 8,2 procenta. Pandemie tak druhou největší ekonomiku eurozóny zasáhla výrazně hůře než ekonomiku Německa, která loni klesla o 4,9 procenta.
–ČTK/RED–
