Investice do marketingové komunikace v Česku loni dosáhly podle Asociace komunikačních agentur [AKA] celkem 119,7 miliardy korun. Navzdory covidové krizi meziročně vzrostly cca o 700 milionů korun [+0,6 %]. Nejvíce do reklamy loni daly potravinové řetězce Lidl, Kaufland a Albert.
Všechna tři první místa největších zadavatelů reklamy, co do objemu investovaných finančních prostředků, loni zaujaly potravinové obchodní řetězce. V čele žebříčku stál Lidl, Kaufland a Albert. Tyto řetězce loni daly do reklamy v Česku celkem 5 469 456 000 korun. Lidl meziročně investoval o 31 procent více, Kaufland pak o 15 procent navíc. Albert navýšil své reklamní investice dokonce o 113 procent. Z předloňského desátého místa se tak dostal až na třetí pozici, čímž předběhl Alzu. Ta ještě v roce 2019 zaujímala první místo, loni však investice do reklamy snížila o jedenáct procent.
Top 10 zadavatelů reklamy v roce 2020 vede Lidl
[Zdroj: Nielsen Admosphere]
Z monitoringu mediálních výdajů do reklamy, který pro AKA zpracovala výzkumná agentura Nielsen Admosphere, měla loni velký náskok právě kategorie potravin a potravinových řetězců. Za ní následovalo bankovnictví a pojištění.
„Třetí místo obsadila kategorie elektroniky a domácích spotřebičů. V této kategorii hrají významnou roli internetové obchody, které ale nemusely nutně zvyšovat investice do reklamy. Automaticky se totiž staly alternativou uzavřených kamenných obchodů,“ upřesnil ředitel AKA Marek Hlavica.
Jak si stály celkové výdaje do reklamy v roce 2020
Zatímco objemy investic do digitální reklamy se loni téměř zdvojnásobily, investice do venkovní reklamy meziročně klesly o 19 procent. Do tiskové reklamy propadly o 13 procent a do rozhlasové reklamy o osm procent. Naopak u televizní reklamy investice meziročně vzrostly o osm procent. Zvýšila se i cena za televizní reklamu.
„Z výsledků výzkumu lze vypozorovat opatrnost zadavatelů, která se projevila zejména v prvním pololetí. Závěr roku ale přinesl nárůst investic do reklamy. V letošním roce očekáváme, že se tempo růstu vrátí na hodnoty před pandemií,“ uvedl ředitel AKA.
Srovnání hodnoty reklamního prostoru v roce 2020
[OOH – Out Of Home – venkovní reklama, zdroj: Nielsen Admosphere]
Marek Hlavica očekává, že letos reklamní trh mírně vzroste nad loňských necelých 120 miliard korun. Dle jeho slov si firmy uvědomují, že reklama posiluje spotřebu a je jejím hnacím motorem. Přesto upozornil, že ze skupiny inzerentů již letos vypadli mnozí tradiční zadavatelé reklamy, které existenčně zasáhly opatření proti novému koronaviru. Například letecká doprava a subjekty podnikající v cestovním ruchu.
Posiluje televize i online a mobilní podpora
V rámci mediálních kanálů, které mají na celkovém marketingovém rozpočtu většinový podíl, vzrostla cena reklamního prostoru jen u televize. Mezi nemediálními kanály zaujímá největší podíl kategorie online a mobilní podpory. Ta tvoří pětinu všech výdajů do nemediálních kanálů a ve svém růstu pokračuje.
Podle odborníků jsou jednoznačným trendem investice do digitální reklamy. Ta je levnější než televizní a zároveň praktičtější. Inzerentům umožňuje snadnější spouštění i ukončování reklamních kampaní. Lze ji lépe zacílit na spotřebitele. Digitální reklama taktéž těží z toho, že kvůli koronaviru lidé tráví více času na internetu a internetové nákupy zažívají silný růst.
Růst zásilkového prodeje ukazuje na potřebu udržitelných obalů
Podíl nemediálních kanálů na celkovém marketingovém rozpočtu loni přesto klesl. A to z 46 procent v roce 2018 na 41 procent v roce 2019, respektive 2020. Během letošního roku by měl podle odhadů klesnout na 40 procent.
„Komunikační taktiky, které sázejí na přímé oslovení lidí, zaznamenaly propad. Nejvíce organizování různých akcí, ochutnávky a sponzoringy. Nárůst naopak čekáme u věrnostních programů, což koresponduje s reklamními investicemi řetězců s potravinami,“ říká Hlavica.
Digitální agentury rostou, eventové bojují o přežití
Agenturám sdruženým v AKA celkově poklesl obrat v průměru o sedm až deset procent. Agentury dodávající online řešení významně posílily, a to jak obratově, tak personálně. Naopak nejvíce oslabené agentury byly kvůli covidu ty, které se zabývají produkcí eventů.
Nejčastější formy státní a municipální pomoci členů AKA
- Odklad některých plateb: 23,81 %
- Čerpání bezúročných půjček: 18,05 %
- Kurzarbeit: 9,52 %
- Odklad nájemného: 4,76 %
Asociace také zpracovala průzkum mezi svými členy ohledně využívání různých forem státní či municipální pomoci. Nejčastěji šlo o odklad některých plateb, čerpání bezúročných půjček a také možnost odkladu nájemného.
Třetina agentur kvůli úsporným opatřením sáhla k částečnému omezení benefitů. Zhruba pětina snížila počet zaměstnanců a spolupracovníků, maximálně však o deset procent.
–RED–
