Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci února deficitem ve výši 86,1 miliardy korun. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 83,9 mld. korun. Celkové příjmy poklesly meziročně o 5,4 procenta, výdaje naopak vzrostly o 18,1 procenta.
Podobně jako v lednu došlo i v únoru k propadu salda státního rozpočtu, a to o 54,6 miliardy korun. Jeho celkový meziroční pokles o 58,7 miliardy korun je podle Ministerstva financí [MF ČR] výsledek poklesu daňových příjmů. To posílilo zrušení superhrubé mzdy a snížení tzv. efaktivního zdanění zaměstnanců. To v únoru meziročně kleslo o 7,7 miliardy korun na cca 167 miliard korun. Svou roli v saldu státního rozpočtu sehrála i změna rozpočtového určení daní či výdaje na zvládání epidemie covidu-19.
„Jen za únor se tak deficit prohloubil o 54,6 miliardy korun. To je nejenže nejvyšší únorová hodnota v historii, ale je to skoro 2x více, než deficit za CELÝ rok 2019,“ okomentovala na svém twitterovém účtu únorový výsledek Národní rozpočtová rada [NRR].
Saldo státního rozpočtu za leden až únor [mld. Kč] |
||||||
| 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | |
| 27,7 | 3,7 | 25,8 | -19,9 | -27,4 | -86,1 | |
| -12,8 | -4 | -0,3 | -22,5 | -23,9 | -83,9 | |
[Zdroj: MF ČR]
Jak si v únoru stály příjmy státního rozpočtu
Celkové příjmy státního rozpočtu meziročně klesly o 5,4 procenta [-12,3 mld. Kč]. Z toho daňové příjmy bez pojistného propadly o 20,8 miliardy korun [-18,8 %]. Naopak nová úprava rozpočtového určení daní zatím přispěla do rozpočtu obcí a krajů navíc 3,2 miliardy korun. Na sdílených daních, jako jsou daň z přidané hodnoty a daně z příjmů, ale inkasoval státní rozpočet o stejnou částku méně. Inkaso mírně vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 19,1 procenta [+3,3 mld. Kč] a také mimořádný výnos z aukce kmitočtů [5,6 mld. Kč] realizované již koncem minulého roku.
Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci [-28,5 %, tj. -7,4 mld. Kč] se v meziročním srovnání již promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021. To je zejména zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka. I nadále je zřejmý dopad kompenzačního bonusu ve výši 4,0 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů.
U daně z příjmů právnických osob [-0,3 mld. Kč], podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky [-0,2 mld. Kč], je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh [první záloha v daném roce je v březnu].
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce ovlivněny změnou zákonné úpravy. Dosavadní vývoj inkasa těchto příjmů [+1,4 %] zatím jen mírně zaostává za tempem očekávaným schváleným rozpočtem.
Inkaso daně z přidané hodnoty [-11,5 %, -5,7 mld. Kč] bylo kromě změny rozpočtového určení daní tlumeno nižšími sazbami daně na stravovací služby a další služby a zboží od května a července 2020. Dále na teplo a chlad od ledna 2020 a restriktivními opatřeními proti šíření epidemie.
Inkaso spotřebních daní [-19,8 %, -4,9 mld. Kč] podle MF ČR nadále negativně ovlivňují dopady opatření proti šíření nákazy covidu-19.
Jak si v únoru stály výdaje státního rozpočtu
Pro plnění celkových výdajů a tempo jejich růstu ve výši 18,1 % [+46,4 mld. Kč] byl určující vývoj běžných výdajů [+17,3 %; +42,9 mld. Kč]. Kapitálové výdaje meziročně narostly o 3,5 mld. Kč [+42,2 %].
„Realizace vládních priorit a podpora vyplácená v souvislosti s epidemií koronaviru jsou hlavními důvody vysokého tempa růstu výdajů. Ty na obdobné úrovni pokračují již od druhého čtvrtletí roku 2020,“ uvedlo MF ČR.
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách [+6,8 mld. Kč] se tradičně nejvíce podílejí výplaty důchodů [+4,0 mld. Kč]. Do jejich výše se letos promítá valorizace starobních důchodů o 5,8 procenta.
Z ostatních dávek nejvíce vzrostl rodičovský příspěvek [+0,8 mld. Kč] a výplata dávek nemocenského pojištění [+1,6 mld. Kč]. Zde zaujímá rozhodující roli výplata nemocenské [+1,2 mld. Kč] a ošetřovné [+0,3 mld. Kč]. Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 0,3 miliardy korun.
Únorové mimořádné výdaje a investiční aktivita
Běžné transfery podnikatelským subjektům [+14,3 mld. Kč] byly oproti loňsku navýšeny zejména výplatou náhrad mezd v rámci programu Antivirus A a B. A to v celkovém objemu 5,6 miliardy korun. Dopady měla i vyplácení prostředků z podpůrných Covid programů:
- Covid – Gastro: 2,2 mld. Kč
- Covid – Nájemné: 1,6 mld. Kč
- Covid – Sport II: 0,5 mld. Kč
- Covid – Kultura: 0,3 mld. Kč
- Covid – Podpora cestovního ruchu: 0,2 mld. Kč
- Covid – Ubytování: 0,1 mld. Kč
- Ošetřovné pro OSVČ: 0,2 mld. Kč
Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce s účinností od 1. června 2020 a od 1. ledna 2021 o celkem 700 Kč za každého pojištěnce vedlo k meziročnímu růstu o 8,5 miliardy korun.
Neinvestiční nákupy a související výdaje v únoru vzrostly o 5,1 miliardy korun. Z toho výdaje na obsluhu státního dluhu stouply o 3,6 miliardy korun. O 1,4 miliardy korun výdaje na nákupy ochranných pomůcek a dalšího materiálu a služeb souvisejících s epidemií.
Neinvestiční transfery a kapitálové výdaje
Neinvestiční transfery územním rozpočtům v únoru meziročně stouply o 4,8 miliardy korun. Hlavní díl představovaly prostředky na platy pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách [+3,1 mld. Kč]. Za meziročním navýšením stál i převod prostředků na financování sociálních služeb [+1,5 mld. Kč].
Růst neinvestičních transferů příspěvkovým a podobným organizacím [+3,7 mld. Kč] nejvíce ovlivnily převody prostředků vysokým školám [+1,4 mld. Kč]. Vzrostly výdaje veřejným výzkumným institucím [+1,1 mld. Kč].
Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie byly na základě požadavku Evropské komise zaplaceny již ve výši 3,4 dvanáctin. Což je podle MF ČR hlavní příčinou jejich meziročního zvýšení o 22,2 % [+2,7 mld. Kč].
Kapitálové výdaje byly počátkem roku tradičně nižší. To podle ministerstva financí souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. I přes jejich podalikvotní [pod úrovní alikvoty, pozn. red.] čerpání na úrovni 6,5 procenta rozpočtu je jejich objem meziročně vyšší o 3,5 miliardy korun [+42,2 %]. A to především zásluhou transferů Státnímu fondu dopravní infrastruktury [+3,7 mld. Kč].
„Pro rok 2021 jsou investice státu naplánovány v rekordní výši 187,5 miliardy korun,“ zdůraznilo ministerstvo financí.
–RED–
