Hrubý domácí produkt [HDP] Česka loni klesl o 5,6 procenta. Což je nejvíce v jeho novodobé historii. V posledním čtvrtletí roku 2020 HDP meziročně klesl o 4,7 procenta a mezičtvrtletně vzrostl o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů Českého statistického úřadu [ČSÚ].
Ve srovnání s prvním odhadem ČSÚ z počátku února tak došlo k nepatrné revizi ve směru mírně vyššího růstu HDP. Předchozí odhad hovořil o +0,3% růstu a meziročním 5,0% propadu ve čtvrtém čtvrtletí.
„Nejvýrazněji k poklesu, o 2,2 procentního bodu, přispěl vývoj ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a dále průmysl o 2,1 procentního bodu. Na straně poptávky byly hlavním faktorem nižší investice a spotřební výdaje domácností,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Vývoj hrubého domácího produktu v %
| 1. čtvrtletí | 2. čtvrtletí | 3. čtvrtletí | 4. čtvrtletí | Rok 2020 | |
| K předchozímu čtvrtletí | -3,1 | -8,7 | +7,1 | +0,6 | -5,6 |
| Ke stejnému čtvrtletí 2019 | -1,8 | -10,8 | -4,9 | -4,7 |
[Zdroj: ČSÚ]
Hlavním faktorem celoročního poklesu byly spotřební výdaje domácností a výdaje na tvorbu kapitálu. Spotřeba domácností měla jednoznačně negativní vliv. Kladně naopak přispěly výdaje vládních institucí, které vzrostly o 2,9 procenta především zásluhou rychle rostoucích kolektivních spotřebních výdajů.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností klesly o 5,2 procenta. Tvorba hrubého fixního kapitálu za celý rok 2020 byla o 8,5 procenta nižší než v roce 2019. Klesaly především investice do dopravních prostředků a strojního vybavení. Saldo zahraničního obchodu vzrostlo v běžných cenách meziročně o 42,3 miliardy korun na 390,5 miliardy korun.
Celková zaměstnanost klesla ve srovnání s předchozím rokem o 1,5 procenta na 5 351 tisíc osob. Celkem bylo odpracováno o 6,0 procent hodin méně než v roce 2019.
HDP ve čtvrtém čtvrtletí 2020
Na straně poptávky byly ve 4. čtvrtletí hlavním faktorem poklesu HDP klesající spotřební výdaje domácností a výdaje na tvorbu fixního kapitálu. Meziroční pokles HDP [-4,7 %] nejvíce ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností. Naopak pozitivní vliv měla zahraniční poptávka a výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí.
„Výkon ekonomiky tak byl ve čtvrtém čtvrtletí nad očekávání dobrý, a to hlavně díky velmi dobrým výsledkům průmyslu. Ty se odrazily v rekordních přebytcích zahraničního obchodu a čistý export tak představoval hlavní zdroj mezičtvrtletního růstu HDP. K němu přispěly také vyšší výdaje vlády,“ uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
„Investice i nadále doplácely na zvýšenou míru nejistoty a oproti loňsku byly nižší o 12,3 procenta. Mezičtvrtletně však již klesly jen o 0,3 procenta,“ upřesnil.
Spotřební výdaje domácností se mezičtvrtletně snížily o 4,2 procenta [meziročně -8,3 %]. Klesaly výdaje za nákup předmětů s dlouhodobou a střednědobou trvanlivostí a služeb.
V mezičtvrtletním srovnání se ve čtvrtém čtvrtletí dařilo zejména zpracovatelskému průmyslu [+2,3 %], informačním a komunikačním činnostem [+2,2 %] a peněžnictví a pojišťovnictví [+3,5 %]. Kladně přispělo také odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče 0,3 p. b. [+1,8 %].
Tvorba fixního kapitálu klesla o 0,3 procenta mezičtvrtletně a o rekordních 12,3 procenta meziročně. Velký propad zaznamenaly především investice do dopravních prostředků a strojního vybavení. Meziroční pokles ale pokračoval také u investic do obydlí a ostatních budov a staveb.
Hrubá přidaná hodnota loni a ve 4. čtvrtletí
Hrubá přidaná hodnota [HPH] loni meziročně klesla o 5,5 procenta. Ekonomický pokles se projevoval ve většině odvětví národního hospodářství. K poklesu HPH nejvýrazněji přispěl vývoj ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování [-2,2 p. b.] a průmyslu [-2,1 p. b.]. Dařilo se informačním a komunikačním činnostem a skupině odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče.
Hrubá přidaná hodnota ve 4. čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 procenta a meziročně klesla o 4,7 procenta.
Vývoj hrubé přidané hodnoty v procentech
| 1. čtvrtletí | 2. čtvrtletí | 3. čtvrtletí | 4. čtvrtletí | Rok 2020 | |
| K předchozímu čtvrtletí | -2,4 | -9,6 | +7,5 | +0,5 | -5,5 |
| Ke stejnému čtvrtletí 2019 | -1,3 | -11,1 | -4,9 | -4,7 |
[Zdroj: ČSÚ]
Na meziročním poklesu HPH [-4,7 %] se nejvíce podílela skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství [meziroční pokles o [14,7 %], profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti [-12,8 %] a průmysl [-1,4 %]. Pokles zaznamenalo stavebnictví [-1,2 %], skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství [-6,6 %] a odvětví ostatních činností [-13,9 %].
Zaměstnanost a zahraniční obchod
Celková zaměstnanost se ve čtvrtém čtvrtletí v porovnání s předchozím čtvrtletím snížila o 0,5 procenta a meziročně klesla o 1,9 procenta. Pokles zaměstnanosti byl zaznamenán především v průmyslu a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Naopak k růstu zaměstnanosti došlo zejména ve stavebnictví a informačních a komunikačních činnostech.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 145,5 miliardy korun, bylo tak o 69,3 miliardy korun vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz rostl mezičtvrtletně reálně o 6,6 procenta a meziročně o 4,7 procenta. Vývoz zboží rostl mezičtvrtletně o 6,9 procenta a meziročně o 8,9 procenta. Tento vývoj nejvíce ovlivnil růst vývozu chemických látek, elektronických a optických přístrojů, elektrických zařízení a motorových vozidel. Dovoz rostl mezičtvrtletně o 6,1 procenta a meziročně o 0,2 procenta především zásluhou růstu dovozu chemických látek a elektrických zařízení.
Z hlediska cenového vývoje ve 4. čtvrtletí celkový deflátor HDP vzrostl mezičtvrtletně o 0,6 procenta a meziročně o 4,2 procenta. Objem mzdových nákladů ve 4. čtvrtletí vzrostl meziročně o 2,3 procenta.
–RED–
