Zdá se, že Velká Británie zažívá zlaté časy i navzdory pandemii covidu. Její premiér Boris Johnson chce v zemi uspořádat v roce 2030 mistrovství světa ve fotbale. Ministr financí hovoří o akceleraci ekonomiky do doby před covidem. A ministr zdravotnictví označil britskou vakcinaci proti covidu za zřejmý úspěch.
Na konci února dostalo v Británii první dávku vakcíny proti covidu-19 více než 20 milionů lidí. To je nesrovnatelně více, než například v Německu [5 mil.] nebo Francii [3 mil.].
Boris Johnson: Máme zpět kontrolu nad našimi zákony i osudem
V Británii přitom aktuálně očkují i osoby od 60 do 63 let. Cíl země je, aby byli do poloviny dubna naočkováni všichni zájemci o vakcínu nad 50 let [Aktualizace: 7.1. Anglie začala zvát na očkování osoby ve věku 56 až 59 let, pozn. red.]. V druhé polovině měsíce by se pak měli začít očkovat už i lidé ve věku 40 až 49 let. Do konce letošního července pak mají být naočkováni všichni dospělí, kteří o to budou mít zájem.
„Chci poděkovat každému jednomu člověku, který přišel a nechal se naočkovat. To kvůli tomu, že s čím dál větší jistotou víme, že vakcína chrání nejen vás, ale i celé komunity. A tudíž pro nás všechny představuje cestu ven z toho všeho,“ uvedl v této souvislosti britský ministr zdravotnictví Matt Hancock ve videu, které zveřejnil na svém twitterovém účtu.
Zároveň uvedl, že britské očkování je jednoznačný úspěch. Premiér Johnson zase odkázal na statistiky, dle nichž je Británie po Izraeli a Spojených arabských emirátech zemí, která zatím naočkovala nejvíce lidí na 100 000 obyvatel. To, že britská efektivita v očkování nese své plody, jasně dokládají počty nově nakažených. Ty minulý týden oproti předchozímu týdnu klesly o 21 procent.
Důvod? Británie [stejně jako USA] schválila první vakcíny proti covidu o dva měsíce dříve než Evropská komise. Což v podcastu pro online deník ZdraveZpravy.cz potvrdil výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] Jakub Dvořáček.
Výhled britské ekonomiky
Pozitivně o vývoji v Británii hovoří také její ministr financí Rishi Sunak. Podle něj se britská ekonomika vrátí na úroveň před pandemií již v polovině příštího roku. To je o šest měsíců dříve, než se původně čekalo. Letos podle něj britská ekonomika vzroste o čtyři procenta. Čímž stvrdil odhad britského Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost [OBR], byť ten ještě v listopadu tipoval růst na 5,5 procenta.
Při včerejším představování návrhu státního rozpočtu na další fiskální rok [od dubna 2021] Sunak ale nemaloval jen světlé zítřky. Naopak uvedl, že HDP země bude o cca tři procenta nižší, než by mohlo být, ještě v roce 2026. To kvůli následkům z doby pandemie covidu.
Škody jsou obrovské jak na straně státu, tak soukromého sektoru. I zde má však Británie plán. Sunak totiž včera představil nový státem podporovaný systém půjček pro podniky.
Ten nahradí stávající programy, v nichž si dotčené podniky vypůjčily zhruba 73 miliard liber [2,2 bilionu Kč]. Nový systém, jenž má být méně štědrý, firmám nabídne půjčky od 25 tisíc do deseti milionů liber s 80% státní zárukou.
Navzdory úspěchům, britský dluh roste
V aktuálním britském příběhu avšak nejsou pouze úspěchy. Růst objemu půjček britské vlády totiž způsobil nevídaně prudké zvýšení státního dluhu. Ten nyní dosahuje 2,11 bilionu liber. Což je 97,6 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Podíl dluhu k HDP je přitom nejvyšší od začátku 60. let minulého století.
Britská vláda si přitom jen letos v lednu půjčila 8,8 miliardy liber [262,3 mld. Kč]. Což je nejvyšší částka od roku 1993, kdy se tento údaj sleduje. Vláda přitom v lednu kvůli opatřením proti covidu utratila o 19,7 miliardy liber více než ve stejném měsíci o rok dříve. Příjmy z daní jí přitom klesly skoro o jednu miliardu liber.
Ani tím to nekončí. Britská vláda chce pokračovat v zadlužování i dále. Ministr Sunak včera uvedl, že rozpočtový deficit na příští fiskální rok by měl činit 234 miliard liber. To je 10,3 procenta HDP země. OBR přitom odhadoval, že to bude „jen“ 164,2 miliardy liber, což by činilo „jen“ 7,4 procenta HDP.
Celkové vládní půjčky od začátku letošního fiskálního roku, tedy od dubna 2020, přitom dosáhly 270,6 miliardy liber. To je o 222 miliard liber více než před rokem. OBR odhadl, že do konce fiskálního roku mohou půjčky dosáhnout až 393,5 miliardy liber. A to bude nejvíce od druhé světové války. O moc lépe na tom nejsou ale i ostatní evropské ekonimiky.
Francie letos prohloubí dluh vůči HDP na více než 122 procent
Na druhou stranu lednové půjčky britské vlády byly nižší, než čekali analytici. Podle nich k nižšímu číslu přispěl meziroční pokles nákladů na obsluhu státního dluhu [-2,1 miliardy liber]. Dále pak zrušení britského příspěvku do unijního rozpočtu, který ještě loni v lednu činil 2,2 miliardy liber a dále to, že britská ekonomika celkem dobře odolává třetí uzávěře.
IFS: Británii čeká to, co ostatní. A tím je zvýšení daní
O tom, co se v Česku diskutuje jen velmi opatrně, v Británii běží otevřená debata. Podle nezávislého Institut pro fiskální studie [IFS] bude totiž země muset významně zvýšit příjmy z daní. A to minimálně o 60 miliard liber, což je v přepočtu cca 1,8 bilionu korun. IFS dále předpokládá, že případné zvýšení daňových příjmů by se rozdělilo mezi různé daně.
Nabízí se otázka, zda tento plán na konsolidaci britských financí bude stačit na provoz země i obsluhu dluhu. Odpověď bude o to pikantnější už kvůli tomu, že konzervativní strana premiéra Johnsona v době volební kampaně v roce 2019 vyloučila zvýšení hlavní sazby daně z příjmů, daně z přidané hodnoty [DPH] nebo sociálního a zdravotního pojištění.
Na druhé straně tehdy v Británii neřešili pandemii covidu a obavy panovaly snad jen z toho, aby se nenaplnila varování těch, kteří tehdy tvrdili, že to bude Británie, kdo kvůli brexitu ztratí na akceschopnosti i svém mezinárodním významu.
Také ale dodejme, že ministr Rishi Sunak již připustil, že daň z příjmu právnických osob by se od roku 2023 měla zvýšit na 25 procent oproti současným 19 procentům. A proti tomu se již ozvali zástupci firem.
„Zatímco je ministr Sunak teď oslavován jako hrdina za jeho pokračující podporu ekonomice, je třeba vidět i to, že jeho kroky nevedenou nikam jinam než k vyšším daním. A to se dotkne úplně všech,“ uvedl například výkonný ředitel skupiny DeVere Group Nigel Green.
Podle něj jsou to totiž právě nižší daně z příjmů právnických osob, které firmám v Británii nyní pomáhají udržet zaměstnanost a masivně neomezovat investice.
–ČTK/DNA–
