Průměrná mzda loni dosáhla 35 611 korun. Meziročně stoupla o 1 500 korun [+4,4 %]. Spotřebitelské ceny loni stouply o 3,2 procenta, reálně se tak mzda zvýšila o 1,2 procenta. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ].
Loni ve 4. čtvrtletí činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v hospodářství celkem 38 525 korun. To je o 2 363 korun [+6,5 %] více než ve stejném období roku 2019.
„Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,6 procenta. Reálně tak mzda vzrostla o 3,8 procenta,“ uvedl ve své zprávě ČSÚ.
Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí 2020 po očištění od sezónních vlivů 1,9 procenta. Objem mezd se zvýšil o 3,5 procenta. Počet zaměstnanců poklesl o 2,9 procenta.
Medián mezd a muži vs. ženy
Medián mezd [32 870 Kč] vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 5,4 procenta. U mužů dosáhl 35 129 korun. U žen činil 30 281 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 356 a 63 781 korun.
„Ženy jsou na jednu stranu vytlačovány z trhu práce, na stranu druhou jim v posledním čtvrtletí loňského roku rostly rychleji mzdy. Medián mezd u žen meziročně vzrostl o 6,5 procenta. U mužů pouze o 3,8 procenta,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Podle něj jedním z důvodů může být to, že ženy častěji pracují ve školství, zdravotní a sociální péči, kde se zvýšily platové tarify. Zdravotníci pak loni navíc dostali na podzim mimořádné covidové odměny. Ty dostanou i letos, tentokrát již ale budou vyplaceny ze zdravotního pojištění, nikoli ze státního rozpočtu.
Upřesněme, že z hrubé mzdy i odměn odvede zaměstnavatel za své zaměstnance povinně příslušné částky na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daň z příjmů.
Průměrná mzda 2020, co si myslí analytici
Podle analytiků s takto rychlým mzdovým růstem nepočítaly ani ty nejoptimističtější odhady. Pozitivním překvapením jsou dnešní čísla z trhu práce i pro Českou národní banku.
„Ta ve své prognóze počítala s meziročním růstem průměrné nominální mzdy o 2,2 procenta. V případě reálné mzdy pak počítala s jejím poklesem o 0,5 procenta,“ uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Upřesnil dále, že na podzim nebyly dopady lockdownu na mzdový vývoj tak silné jako na jaře. A to hlavně díky tomu, že nedošlo k přerušení výroby v průmyslu. Oproti jaru výši mezd podpořila výraznější fiskální politika. Ta v některých případech kompenzuje až sto procent mzdových nákladů. Krácenou mzdu tak ve výsledku pobíralo méně pracovníků.
„Vyšší růst mezd vykázalo odvětví informačních a komunikačních služeb, kterým koronavirová pandemie v minulém roce zajistila dostatečný přísun zákazníků. Růst průměrné mzdy zde zrychlil z 5,3 procenta na 6,5 procent,“ upřesnil.
To podle něj rozhodně nemohou říci provozovatelé uzavřených obchodů a služeb. V nejvíce postiženém odvětví ubytovacích a stravovacích služeb průměrná mzda ve čtvrtém čtvrtletí klesla o 1,7 procenta, v odvětví obchodu pak růst mezd výrazně zpomalil na 0,5 procent.
„Vyšší růst mezd i nadále vykazuje veřejný sektor, když ve zdravotnictví vzrostla průměrná mzda meziročně o 31 procenta, ve školství o necelých jedenáct procenta,“ uzavřel Gürtler.
–RED–
