Podíl nezaměstnaných osob letos v únoru vzrostl podle údajů Úřadu práce ČR [ÚP ČR] na 4,3 procenta. Zároveň s nezaměstnaností opět stoupl počet volných pracovních míst na 330 735. Podle některých to ale nemusí být pravda. Proč?
Na skutečnost, že i přes rostoucí nezaměstnanost roste, případně stagnuje i počet volných pracovních míst naposledy upozornila Národní rozpočtová rada [NRR]. Ta ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky ze 4. března uvedla: „Zarážející je zejména vývoj počtu volných pracovních míst – ke konci ledna 2021 [325 tisíc] byl pouze o 16 tisíc nižší než před rokem a je stále vyšší než počet dosažitelných uchazečů.“
Podle ní mohou být vysvětlení dvě. Je to buď výrazný pokles počtu zahraničních pracovníků saturujících český trh práce v normálních podmínkách. Anebo případně nepřesné ukazatele Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV], které vycházející z údajů Úřadu práce ČR.
Oficiálním údajům nevěří ani ministryně Maláčová
NRR přitom není první, koho zaráží oficiální údaje ÚP ČR o počtu volných pracovních míst v Česku. V rozhovoru pro iDnes.cz tento jev nedávno okomentovala i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová [ČSSD]. Přičemž je to paradoxně právě její rezort, který nese odpovědnost za věrohodná data z trhu práce.
„Pokud firmy chtějí levnou pracovní sílu z třetích zemí, musí jejich inzerát viset několik měsíců na úřadu práce. Podnik tak musí prokázat, že o místo nemá žádný občan Evropské unie zájem. To je vstupenka pro nábor pracovní síly ze zahraničí. V důsledku toho zaměstnavatelé hlásí více pozic, než je potřeba, a také nedochází k jejich aktualizaci,“ uvedla v rozhovoru pro iDnes.cz ministryně.
V něm upřesnila, že z těch cca 350 tisíců volných pracovních pozic mají dvě třetiny požadavky na základní vzdělání a platí se minimální mzda. Což podle ní není práce, která dle jejích slov někoho uživí.
„Z toho je jasné, že to je nabídka určená pro občany z třetích zemí. Bohužel. A odhadujeme to podle toho, jak dlouho tam ta místa visí či od jakých podniků jsou inzerována. Abychom měli reálný obrázek o trhu práce, přistoupili jsme k legislativní změně,“ dodala bez upřesnění, o jako změnu jde.
Co říká o počtech volných pracovních míst ÚP ČR
Mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková odpověděla na otázku, zda jsou veřejnosti dlouhodobě předkládána nevěrohodná data o počtu volných pracovních míst takto: „ÚP ČR vyvíjí maximální snahu, aby nabídka volných pracovních míst [VPM] odpovídala co nejvíce skutečnosti. Plnou odpovědnost za aktualizaci volných pracovních míst ale nese zaměstnavatel, který VPM nahlásil.“
Dodala, že ÚP ČR je v pravidelném kontaktu se zaměstnavateli v regionech a komunikuje s nimi i v této oblasti. To znamená, že pokud je konkrétní VPM zadáno už delší dobu bez aktualizace, zástupce ÚP ČR takového zaměstnavatele kontaktuje a ověří, jsou-li jím uvedené informace správné. Pokud nejsou, dohodne se s ním na úpravě nebo vyřazení neaktuálního VPM z evidence ÚP ČR.
„Zároveň je třeba uvést, že ÚP ČR musí postupovat v souladu s platnou legislativou. Nemá kompetence k tomu, aby bez souhlasu zaměstnavatele vyřadil VPM z evidence,“ dodala.
Podle ní ÚP ČR zároveň nemůže ovlivnit personální politiku zaměstnavatelů, kteří hledají nové zaměstnance „různými formami“. Tedy nejen sami, ale i prostřednictvím agentur práce. Čímž může docházet k navyšování počtu nebo duplicitě VPM. Podle ní je v této věci důležité, aby sami zaměstnavatelé volná pracovní místa nejen hlásili, ale i aktualizovali.
Počty volných pracovních míst a zaměstnavatelé
Svůj náhled na to, jak moc věrohodná jsou oficiální data o počtu volných pracovních míst, pro FinTag.cz uvedla hlavní analytička Hospodářské komory ČR [HK ČR] Karina Kubelková. Vypomohla si analýzou HK ČR z října 2018, kdy Komora představila vlastní predikci vývoje volných pracovních míst na trhu práce. V ní vycházela z vlastní prognózy a údajů Úřadu práce ČR, MPSV a Českého statistického úřadu [ČSÚ].
„Podle našich odhadů se v letech 2018 a 2019 pohyboval počet volných pracovních míst kolem půl milionu, a byl tak vyšší o 100 až 150 tisíc než oficiální statistiky Úřadu práce ČR,“ uvedla Karina Kubelková, která ovšem také dodala: „Máme za to, že se tento z různých důvodů podnikateli nenahlašovaný ´polštář´ v průběhu koronavirové krize [téměř] vypustil, ale jen obtížně se dokážeme smířit s informací, že ´zmizela´ i velká část oficiálně vykazovaných volných pracovních míst, jak tvrdí někteří na MPSV.“
Upřesnila, že HK ČR se při komunikaci se svou členskou základnou setkávala s informacemi o zpoždění v aktualizaci. A dále pak s informacemi o technických problémech na straně ÚP ČR při samotném zveřejňování volných pozic.
„Nicméně neměli jsme dosud důvod se domnívat, že statistiky Úřadu práce ČR ani rámcově neodpovídají realitě,“ dodala s tím, že pokud je pravda, že se statistika volných pracovních míst na Úřadu práce ČR principiálně liší od skutečnosti, a je tedy nepřesná a nemůže sloužit jako podklad pro rozhodování vlády, potom nejen tento úřad, ale i celý resort selhává ve své hlavní funkci.
„Na zmíněných statistikách se totiž staví politika zaměstnanosti země a řada dalších zásadních strategických dokumentů a rozhodnutí nejen vlády, ale i České národní banky a dalších klíčových institucí s celonárodním dopadem. Je skandální, že by zaměstnavatelé měli suplovat práci resortu MPSV, pokud Úřad práce ČR není schopen vytvářet aktualizovaná statistická data,“ uvedla.
Dělají firmy něco špatně?
Karina Kubelková zároveň upozornila na to, že HK ČR uvítala, když stát před devíti lety zbavil podnikatele administrativní zátěže spojené s povinností hlásit ÚP ČR volná pracovní místa. HK ČR dle jejích slov měla a má za to, že z našich daní a odvodů placení zaměstnanci ÚP ČR pečlivě aktualizují seznam hlášených pracovních pozic. A to v rámci pravidelného monitoringu pracovního trhu na základě telefonických a e-mailových kontaktů se zaměstnavateli.
Hlavní analytička HK ČR se vyjádřila i ke slovům ministryně Maláčové. Konkrétně k tomu, jak zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR poptávají pracovníky pouze kvůli tomu, aby mohli najmout zaměstnance z třetích zemí. To podle ní v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec rozhodně není na úkor českých občanů.
„Základní podmínkou fungování státních náborových programů pro zaměstnávání cizinců ze třetích zemí je tzv. test trhu práce. Ten zaručuje, že jsou tuzemští uchazeči o práci preferováni před cizinci. Teprve po ukončení testu trhu práce, který trvá 10 až 30 dní a prokazuje nezájem domácích o konkrétní pracovní místo, může zaměstnavatel žádat o pracovníky z ciziny. Jedná se tedy o volná pracovní místa jako každá jiná,“ uvedla.
Rozdíl je podle ní pouze v tom, že cizinci zaměstnaní přes zmíněný program musí pobírat minimálně 1,2násobku zaručené mzdy odpovídající příslušné skupině prací. Což Češi na stejné pozici nemusejí. Ti mohou naopak pobírat méně. Třeba i minimální mzdu.
Daniel Tácha
