Střední a východní Evropa [CEE] má investorům podle ředitele investičního bankovnictví Conseq Tomáše Kálala stále co nabídnout. A to i přesto, že loni podílové fondy zaměřené na region CEE mnohdy skončily v červených číslech. I to je důvod k nákupům, uvedl Tomáš Kálal v další videodebatě ABCD investora.
Tomáš Kálal je přesvědčený, že bankovní akciové tituly v regionu CEE jsou v současné době podhodnocené. A to i přesto, že v posledních několika málo týdnech zaznamenaly silný růst. A neplatí to jen pro Monetu, která v únoru přidala osm procent vzhledem ke zprávám o jejím spojení se skupinou PPF. Zájemcům o klasické dividendové bankovní tituly ale i tak Kálal neslibuje pouze růžovou budoucnost.
„Čekám, že ty špatné úvěry u bank naběhnou ještě letošní rok. To znamená, že pro banky to bude těžké. A problém je i v nízkých úrokových sazbách, kdy banky přirozeně nemohou vydělávat tolik, jako když jsou úrokové sazby na svých obvyklých úrovních,“ vysvětlil.
Podle něj jsou tuzemské banky, i přes poloviční zisky z loňského roku, stále ve výborné finanční kondici. Jejich nižší zisky nejdou na vrub úvěrů v selhání, ale právě jejich snaze se připravit na případné budoucí problémy svých klientů. Impulsem pro banky pak podle něj bude očekávané zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami.
„Sazby docela jistě porostou. Centrální banky budou muset reagovat na inflační tlaky. To se netýká jenom Česka, kde je ta inflace už tak vysoká, půjde o celosvětový trend. Bod zlomu nastane, až sazby začnou růst ve Spojených státech. Alespoň tak to vnímáme my,“ uvedl s tím, že to může být již za několik měsíců, případně někdy v příštím pololetí.
Krachy firem přijdou, ale banky to zvládnou
Tomáš Kálal v rozhovoru upozorňuje na to, že do budoucna je třeba počítat s krachy firem. A to i s ohledem na vyšší úrokové sazby, které firmám [ale i státům, pozn. red.] zdraží úvěry/obsluhu dluhu. Což se dotkne také nabídky na kapitálových trzích. On sám zastává názor, že nelze donekonečna spoléhat na to, že vše zaplatí centrální banky.
„To znamená, že některé subjekty z trhu jistě zmizí. Na druhé straně tu je stále ten odhad, že problematických úvěrů bude kolem dvou až tří procent. Což je oproti situaci v roce 2008 a dál stále velice dobrý stav,“ vysvětlil.
Budoucí potíže dle jeho názoru banky postihnou zejména v jejich kapitálové přiměřenosti. Zmínil i to, že do letošního června vyprší [nebude-li prodlouženo, pozn. red.] moratorium na výplatu dividend u bankovních akcií. Samy banky tak mají dost peněz na to, aby se mohly soustředit na svou restrukturalizaci, případně se pustit do zajímavých akvizicí.
Jako příklad správného postupu uvádí důraz některých bank na digitalizaci a přiměřenou personální politiku, která bankám již nyní přináší a ještě přinese zajímavé úspory. Zde jako příklad dobré praxe uvedl Českou spořitelnu, respektive rakouskou Erste bank. Nutno však dodat, že na současnou situaci banky reagují různými způsoby. Jako příklad lze uvést nizozemskou ING, která v Česku, jak se lidově říká, zavřela krám. Na převedení klientů se přitom dohodla s českou Raiffeisenbank.
Investice do bank jsou bezpečné
Bankovní tituly obecně hodnotí ředitel investičního bankovnictví společnosti Conseq oproti ostatním sektorům, jako jsou třeba technologické akcie, jako velice bezpečné.
„Regulace z posledních let nám banky předělala do úplně jiné pozice. Jejich možnost si mnoho vydělat, nebo i mnoho prodělat, je velice omezená. Sektor je hodnotový,“ řekl.
Do protikladu dal technologické firmy: „Například my na technologické tituly příliš hrát nebudeme, protože jsou tak drahé, takže tam hrajete na zisk možná až za deset let.“
Jako příklad sympatické investice pak Tomáš Kálal ve videodebatě ABCD investora uvedl firmy z oblasti potravinářství, konkrétně například rumunskou vinařskou společnost Purcari.
–DNA–
