Státní rozpočet rozlišuje v základu tři druhy výdajů. Jsou to mandatorní výdaje, jako jsou například náklady na sociální dávky, starobní penze. Dále nemandatorní výdaje, například na investice a quasi-mandatorní výdaje. Do nich patří zejména náklady na takzvané státní zaměstnance. Překvapivý je pak z tohoto pohledu vysoký podíl počtů lidí zaměstnaných v ozbrojených složkách.
Z kapesní příručky Ministerstva financí ČR [MF ČR] Státní rozpočet v kostce vyplývá, že náklady na státní zaměstnance letos spolknou 371,7 miliardy korun. To je 19,7 procenta z celkových plánovaných výdajů státního rozpočtu. A čistě pro představu je to o bezmála pět miliard korun více, než loni činil schodek státního rozpočtu. V součtu jde o 482 270 zaměstnanců, u nichž jenom mzdové náklady budou činit minimálně 239 miliard korun.
„Důvodem růstu není tolik proklínaná politika EU, ale spíše snaha každého politika či úředníka zvyšovat svoji moc. To je celkem běžné a dokud budou voliči upřednostňovat vyšší úlohu státu, tak se toto nezlepší,“ říká analytik Capitalinked.com Radim Dohnal.
Podle něj počty státních úředníků v ČR rostou dlouhodobě od roku 1990. Zdaleka ale nejde jen o náklady na státní úředníky či celkově státní zaměstnance. Velkou část z veřejných rozpočtů si vezmou i zaměstnanci municipalit. Tedy krajů, měst, obcí a jejich organizací, například městských policií. Další část jsou zdravotníci, jež se platí ze zdravotního pojištění.
„Prostě desetimilionový národ si může dovolit pouze určitý počet lidí placených ze státního rozpočtu. A navíc, myslíte si, že toto navýšení počtu státních zaměstnanců, které jde na vrub této vládě, občan pozná na kvalitě veřejných služeb? Že je v ní takový rozdíl?“ okomentoval v nedávném rozhovoru pro FinTag.cz současnou situaci někdejší ministr financí a poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek.
Dle jeho slov jenom za posledních šest let [rozuměj vlády hnutí ANO a ČSSD, pozn. red.] přibylo celkem 60 tisíc nových státních zaměstnanců.
Jsou tu i učitelé a zaměstnanci ozbrojených složek
To, že v případě nákladů na státní zaměstnance i bez zaměstnanců municipalit a zdravotníků stát ročně vydá nezanedbatelnou částku, svědčí i srovnání vůči jeho mandatorním výdajům. Ty mají letos činit 998,8 miliardy korun, což je 53 procent z celkově plánovaných výdajů státního rozpočtu. Na státní zaměstnance jde necelých 20 procent.
Ale ani tím to nekončí. Podle informací ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace letos oproti loňskému roku zaměstnají o 6 901 osob více. Vůbec nejvíce státních zaměstnanců připadá na učitele [187 975 osob], nepedagogických pracovníků ve školství je pak 70 tisíc. Což je v součtu 39 procent všech státních zaměstnanců.
Hned za nimi již následují příslušníci ozbrojených složek, konkrétně policie, vězeňská služba, celníci, hasiči a pracovníci Generální inspekce bezpečnostních sborů. Těch je 67 348. Podíl lidí zaměstnaných v ozbrojených složkách je 14,5 procenta. Čímž Česká republika patří v EU k zemím s nejvyššími počty příslušníků ozbrojených sil na obyvatele.
Struktura zaměstnanců organizačních složek státu a přísp. organizací v roce 2021
[Zdroj: MF ČR]
Ale ani to nestačí. K výše uvedeným počtům příslušníků ozbrojených sil je třeba připočítat civilní zaměstnance bezpečnostních sborů, kterých také není poskrovnu. Celkem jich je 17 094, tedy 3,5 procenta všech státních zaměstnanců. Dohromady jsme tak u ozbrojených složek na 17,5 procentech všech státních zaměstnanců. Přidáme-li k těmto číslům ještě 26 395 vojáků [5,5 %] jsme z hlediska bezpečnostních složek státu na 23 procentech.
Ze srovnání letošní a loňské publikace MF ČR navíc vyplývá, že příslušníků ozbrojených sil přibylo i letos, a to 1 800 osob. Naopak mírně klesl počet vojáků nebo pracovníků Generálního finančního ředitelství. Překvapením pak je, že v době dlouhodobé uzavírky škol letos opět přibylo učitelů i nepedagogických pracovníků, celkem o 2 400 osob.
Druhé nejvyšší odvody na sociální a zdravotní pojištění
Publikace MF ČR neupozorňuje pouze na růsty počtu státních zaměstnanců, ale potvrzuje i vysoké nepřímé zdanění práce v České republice. Totiž na základě srovnání zemí OECD z roku 2019 má Česká republika druhé nejvyšší odvody na sociální a zdravotní pojištění. Jejich výše je na 15,5 procentech HDP. Nejvyšší a jen o 0,3 procenta vyšší než Česko má nepřímé zdanění práce jen Slovinsko [15,8 procenta HDP], na třetím místě je Slovensko s 15 procenty a za ním Francie s 14,9 procenta HDP.
„Při srovnávání výše efektivních sazeb [daňových sazeb, jež jsou sníženy o veškeré možné slevy na daních a úlevy povolené daným státem] u daně z příjmů fyzických [zahrnující pouze odvody placené zaměstnancem nikoli zaměstnavatelem] a právnických osob je však v rámci zemí OECD Česká republika pod průměrem jak zemí EU, tak i pod průměrem zemí OECD,“ uvádí v příručce MF ČR, jakkoli to z hlediska zaměstnavatelů nic nemění.
Dodejme, že kapesní brožura MF ČR v podstatě představuje českou verzi „Rozpočtu pro občany“ [Citizens Budget], jehož publikování doporučuje řada mezinárodních organizací. Jako je například Světová banka, OECD a International Budget Partnership.
–RED/ČTK–
