Česko loni vydalo na sociální výdaje celkem 666,5 miliardy korun. To je o 83,3 miliardy více než předloni. Jde o 14% nárůst. Jen malá část ze zvýšených výdajů jde na vrub pomoci kvůli dopadům krize covid. Vyplývá to ze zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV] o loni vyplacených dávkách.
Sociální výdaje zahrnují peníze na dávky hmotné nouze a státní sociální podpory, dávky pro postižené, pěstouny, nemocenské, důchody, příspěvky na péči, podpory v nezaměstnanosti. Loni stát celkem poskytl téměř 666,5 miliardy korun. V roce 2019 činily tyto z pohledu státního rozpočtu mandatorní výdaje 583,1 miliardy korun.
Meziroční nárůst sociálních výdajů [v mld. a procentech]
| Rok | Částka | Procento |
| 2015 | 10,2 | 2,1 |
| 2016 | 6,6 | 1,4 |
| 2017 | 16,4 | 3,3 |
| 2018 | 26,3 | 5,1 |
| 2019 | 44,1 | 8,2 |
| 2020 | 83,3 | 14,3 |
[Zdroj: MPSV]
Nejvíce se loni vydalo na penze
Více než polovina navýšených loňských výdajů šla na důchody. Lednové přidání si vyžádalo zhruba 32,4 miliardy korun. Bylo vyšší, než stanovil zákon. Dalších 14,7 miliardy se pak využilo na příspěvek 5 000 korun k důchodu, o kterém vláda rozhodla krátce před krajskými volbami. Opoziční politici mluvili o úplatku voličům. Ekonomové zase poukazovali na to, že seniorům příjem v krizi covid nijak neklesl.
Zvýšily se dále výdaje na podporu v nezaměstnanosti. Zde stát meziročně vyplatil o 2,4 miliardy korun více. 16,3 miliardy korun navíc meziročně putovalo do nemocenských dávek. Z toho se 9,7 miliardy korun využilo na ošetřovné kvůli zavřeným školám. Na dávky v hmotné nouzi se vydalo o 379 milionů korun navíc. Naopak na příspěvky na bydlení či přídavky na dítě se vydalo méně než v roce 2019.
Deficit rozpočtu je za první letošní tři měsíce 125,2 mld. Kč
O 3,3 miliardy korun více se meziročně vyplatilo na příspěvek na péči. Důvodem je předcovidové navýšení dávky pro část lidí a také růst počtu těch, kteří se bez pomoci neobejdou. Zhruba o 13,8 miliardy korun se meziročně zvýšily výdaje na dávky státní sociální podpory. Za nárůstem stojí navýšení rodičovského příspěvku ještě před epidemií.
Jen malá část výdajů jde na vrub krize covid
Ze zprávy MPSV vyplývá, že s krizí tedy souviselo nejvýše 19 miliard korun. To je necelá čtvrtina navýšených výdajů. Za částí sumy je i valorizace dávek a růst výdělků, z nichž se pomoc stanovuje. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ] loni celkové výdaje státu vzrostly o 291 miliard. Z nich ale minimálně 147 miliard s covidovou pomocí nesouviselo. Ministryně financí Alena Schillerová [za ANO] řekla, že se peníze na opatření využily, a to třeba na navýšení dávek kvůli dopadům epidemie koronaviru.
Deficitní hospodaření státu nelze přičítat jen vlivu pandemie
Sociální výdaje se zvedají každý rok. Důvodem jsou valorizace, které nařizuje zákon. V posledních letech po nástupu vlády Andreje Babiše nárůst ale zrychlil. Zatímco v roce 2015 se výdaje meziročně zvýšily o 2,1 procenta a v roce 2016 o 1,4 procenta, po volbách v roce 2018 to bylo o 5,1 procenta a předloni dokonce o 8,2 procenta. Někteří politici i ekonomové to kritizují. Varují před růstem mandatorních výdajů bez přijatých reforem.
–ČTK/RED–
