Od roku 2000 do konce roku 2019 stát poskytl soukromým firmám investiční pobídky v hodnotě 75 miliard korun. Pobídky většinou získaly velké české společnosti ze zpracovatelského průmyslu. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ].
Investiční pobídky mají aktuálně formu slevy na dani z příjmů firem. Dále pak hmotné podpory na pracovní místo, hmotné podpory na školení a rekvalifikaci. Či hmotné podpory na pořízení dlouhodobého majetku.
NKÚ ve své zprávě konstatuje, že od roku 2000, kdy na ně byl schválen speciální zákon, do září 2020 přislíbilo Ministerstvo průmyslu a obchodu [MPO] 955 pobídek. Jedním z problémů podle úřadu je ale to, že MPO nemusí sledovat a nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. To znamená, že je nezapočítává do výdajů na tyto pobídky.
Vláda projedná investiční pobídky pro tři firmy. Dvě jsou z Brna
„Jde například o budování infrastruktury u průmyslových zón, ve kterých působí podpořené společnosti. Jde i o náklady na posílení policie v souvislosti se zaměstnáváním cizinců v těchto zónách. MPO nesleduje ani dopad pobídek na další podniky v regionu, které působí ve stejném oboru jako příjemci pobídky,“ stojí ve zprávě NKÚ.
Podle úřadu je v rozporu i skutečnost, že pobídky měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Jejich počet však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018. Podle NKÚ hodnocení poskytnutých pobídek nevypovídají o tom, jak pobídky konkrétně přispěly k hospodářskému rozvoji či vyšší zaměstnanosti.
Legislativní úprava investičních pobídek
Zákon o investičních pobídkách byl přijat v roce 2000. Stát ale investiční pobídky poskytuje na základě usnesení vlády už od roku 1998. V roce 2008 MPO pak navrhlo vládě, aby se investiční pobídky poskytované dle zákona zrušily. Analýza Vysoké školy ekonomické [VŠE] totiž ukázala, že prohlubovaly rozdíly mezi nejrozvinutějšími a nejzaostalejšími regiony. Také deformovaly trh a většina jich směřovala do odvětví s nízkou přidanou hodnotou.
„Vláda však nakonec pobídky nezrušila,“ upřesnil NKÚ.
Hodnocení poskytnutých pobídek zpracovává pro MPO externí společnost, jak vyžaduje Evropská komise [EK]. Podle kontrolorů ale tato hodnocení nevypovídají o tom, jak pobídky přispěly k naplňování cílů, pokud jde o zaměstnanost nebo hospodářský rozvoj Česka. V hodnoceních není například uveden skutečný počet nově vzniklých pracovních míst nebo kolik podpořené společnosti opravdu investovaly. Příjemci navíc mohou splnit jen minimální hodnoty dané zákonem. Nemusí splnit ani očekávaný objem investic, ani počet nově vytvořených pracovních míst, které plánovali při žádosti o pobídku.
Investiční pobídky pro technologická centra
NKÚ dále upozornil, že od roku 2012 mohou pobídky získat i technologická centra a centra strategických služeb. Do září 2020 získalo pobídky jen 20 takových center. Největší zájem měly stále podniky ve zpracovatelském průmyslu, avšak na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. Tuto podmínku přidali zákonodárci do normy roku 2019.
Do té doby ale směřovalo do těchto center více než 96 procent pobídek přislíbených MPO [od roku 2012 do září 2020]. Podle NKÚ zájem o pobídky pak výrazně klesl. Úřad dlouhodobě upozorňuje na efektivitu fungování českého státu a zároveň usiluje o změnu legislativy tak, aby mohl kontrolovat také municipality a jejich společnosti, jak v rozhovoru pro FinTag.cz před nedávnem potvrdil prezident NKÚ Miloslav Kala.
