Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko získají z unijního fondu obnovy nejvíce. Také jim ale hrozí, že kvůli potížím při využití přidělených peněz pro ně nebude celkový užitek takový, jaký měl být. To kvůli tomu, že nezvládnou hladce a bez překážek peníze čerpat a efektivně investovat. Uvedla to agentura Moody’s.
Analýza mezinárodní ratingové agentury Moody’s Investors Service tvrdí, že Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko dosáhnou v rozpočtovém období 2021 až 2027 největšího zisku. U prvních dvou zemí to bude metodikou prorůstového efektu 1,0 procentního bodu, v případě Rumunska 0,8 procentního bodu. Ovšem pouze za předpokladu plného využití tradičního financování a grantů z fondu Recovery and Resilience Facility [RRF], který má sloužit k nastartování evropských ekonomik zasažených pandemií covidu-19.
„Zvýšení financování od Evropské unie urychlí hospodářský růst ve střední a východní Evropě, pravděpodobně se tím zlepší i fiskální ukazatele. Potíže při konkrétním přidělování těchto prostředků ale mohou zpomalit. A dokonce snížit přínos v zemích, jako je Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko. Byť ty z tohoto financování jinak budou mít největší prospěch,“ upozornil hlavní analytik agentury Moody’s Heiko Peters.
Závěr agentury lze vyložit na příkladu České republiky, která v předchozích programových obdobích musela unii vracet peníze. Kvůli byrokratickým překážkám je nedokázala vyčerpat. Stála za tím neznalost procesů čerpání peněz z evropských zdrojů a politická nestabilita. Ta dokázala zejména častou personální obměnou na ministerstvech a v dalších klíčových institucích destabilizovat celý systém čerpání.
Fond obnovy znamená víc peněz, jakkoli i ty jsou na dluh
Analýza dále uvádí, že financování se v rozpočtovém období 2021 až 2027 výrazně zvýší ve srovnání s předchozím sedmiletým obdobím.
„Financování, které Evropská unie poskytne vládám zemí střední a východní Evropy, zvýší růst hrubého domácího produktu [HDP], omezí dluhovou zátěž a zlepší dluhovou dostupnost. Potíže při zavádění tohoto programu ale v některých zemích zbrzdí jeho celkový přínos,“ píše ve své analýze Moody’s.
Region střední a východní Evropy by měl dostat 46 procent objemu unijních peněz určených na politiku soudržnosti a rozvoj venkova. Dostane i 22 procent všech grantů a půjček z fondu Recovery and Resilience Facility [RRF], který má sloužit k nastartování evropských ekonomik zasažených epidemií covidu-19, a rovněž 21 procent půjček z nouzového programu na podporu zaměstnanosti nazvaného SURE.
Podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta platí, že jedno euro má potenciálně vyšší pozitivní efekt v zemi s relativně horší výchozí situací. Bude však podle něj záležet i na dalších faktorech, jako je například dostupný objem peněz nebo úspěšnost čerpání.
„Česká republika by měla mít k dispozici dle nedávných jednání v Poslanecké sněmovně zhruba 191 miliard korun ve formě grantů, což odpovídá zhruba 3,8 procenta reálného HDP za minulý rok,“ upozornil analytik.
Moody’s: Češi, Poláci a Slovinci pobrali nejméně
Agentura upozorňuje také na to, že Česká republika a Slovinsko budou mít naopak z pomoci relativně slabý prospěch. Což je podle ní dáno jejich celkově příznivější výchozí situací. V praxi to jasně znamená, že Česko, Polsko a Slovinsko dle metodiky agentury zaznamenají nejnižší nárůst, a to 0,2 procentního bodu.
„Celkově v letošním roce počítáme v případě ČR s nízkým prorůstovým efektem financování z fondů EU,“ uvedl Vagenknecht.
Letos by to mělo být podle něj zhruba 0,3 procentního bodu.
„S více jak dvojnásobným příspěvkem pak počítáme v letech 2023 a 2024,“ dodal.
Kapitálové investice regionálních a místních vlád se v rozpočtovém období 2021/2027 zvýší na 139 miliard eur [3,6 bilionu Kč] ze 131 miliard eur v předchozím sedmiletém období.
–ČTK/RED–
