Objem přímých zahraničních investic loni celosvětově klesl na minimum od roku 2015, nejvíce pak v Evropě. Růst HDP zaznamenala Čína i Spojené státy, nikoli země Evropské unie, kde došlo k poklesu. A poslední zpráva je, že většina zemí nedodala Evropské komisi včas své národní plány obnovy.
Objem přímých zahraničních investic ve světě loni kvůli pandemii klesl o 38 procent na 846 miliard USD [18,1 mld. Kč]. Což je nejnižší hodnota od roku 2015. Výše investic odpovídala pouze jednomu procentu globálního hrubého domácího produktu. A to je nejnižší úroveň od roku 1999. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD]. Příliv investic do zemí OECD se propadl o 51 procent.
Čína podle OECD byla jednou z mála velkých ekonomik, které se podařilo dosáhnout růstu investic. Překonala tak Spojené státy a stala se největší světovou destinací pro přímé investice. Příliv investic do 27 zemí Evropské unie loni klesl o 70 procent. Důvod byl hlavně jejich odliv z Nizozemska i celkový pokles v mnoha dalších zemích.
Výše investic odpovídala pouze jednomu procentu globálního hrubého domácího produktu. Což je nejnižší úroveň od roku 1999. Největší příjemce byla Čína, investice v ní loni vzrostly o 13,4 procenta na 212 miliard USD. Příliv investic do USA oproti tomu o 37,2 procenta klesl a činil 177 miliard USD. Třetí příčku obsadila Indie s investicemi za 64 miliard USD. Do pětice zemí s nejvyššími investicemi se dostalo ještě Lucembursko a Německo.
EK měla dostat plány obnovy, ale nedostala je
Další aktuální zpráva je, že pouze devět ze 27 zemí Evropské unie dosud odevzdalo Evropské komisi své plány na využití peněz z mimořádného fondu obnovy po koronavirové krizi. Což platí i pro Česko, jehož Národní plán obnovy [NPO] je v mezirezortním řízení. Unijní exekutiva přitom stanovila konec dubna jako mezní termín pro jejich předání.
Plány v minulých dnech EK dostala od největších členských zemí, tedy Německa a Francie, vedle nichž je odevzdalo i předsednické Portugalsko, Slovensko a Řecko. Později se k nim přidalo Španělsko, Dánsko, Lotyšsko a Lucembursko. Ostatní tvrdí, že plány dokončují.
„Očekáváme, že další členské státy pošlou své plány v následujících týdnech,“ řekla mluvčí EK Marta Wieczoreková.
Komise nyní zdůrazňuje, že dává přednost kvalitě plánů před jejich včasným odevzdáním. Pozdější doručení ale může zdržet první výplaty peněz původně plánované na léto 2021.
Členové komise chtějí mít plány pohromadě do konce května, což oproti původním představám může až o měsíc zdržet výplatu prvních peněz. Česká vláda měla podle původních představ ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka [za ANO] plán projednat před koncem dubna a poté ihned zaslat komisi, což nestihla. Česko by mohlo z fondu ve formě grantů dostat až 172 miliard Kč [+ peníze ze státního rozpočtu, celkem 192 mld. Kč, pozn. red.], výhodně půjčit si pak bude moci dalších 405 miliard Kč.
Plán obnovy nabírá na zpoždění
Komise má dva měsíce na to, aby plány posoudila a závazně spojila s čerpáním peněz. Všechny členské země musí ještě ratifikovat zvýšení svých záruk za unijní rozpočet, jímž hodlá komise ručit za půjčku, kterou si kvůli fondu vezme na finančních trzích. Tento proces se zkomplikoval například kvůli sporům v polské vládní koalici.
Teprve po splnění těchto podmínek začnou země čerpat první finance. V předfinancování mohou dostat až 13 procent ze všech přímých grantů. Z některých států se však začaly ozývat obavy, že kvůli zdržení k nim doputují peníze z fondu až na podzim.
Což naznačil i eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn, podle něhož komise může na trzích za nejvýhodnější úrok získat přibližně 15 miliard eur měsíčně. Zmíněných 13 procent z balíku grantů, které mají země dostat v první fázi, však činí asi 45 miliard eur. Komise je tedy bude mít celé k dispozici asi tři měsíce poté, co si začne půjčovat.
Brusel bude peníze z balíku o celkovém objemu 672,5 miliardy eur [asi 17,5 bil. Kč] přidělovat na základě NPO. V těch mají členské země specifikovat, jak hodlají vyjít vstříc požadavkům na reformy a splnit mimo jiné povinný podíl peněz věnovaný na ekologické projekty či digitalizaci, zdravotnictví a jiné.
Brusel zatím nemá jasno v tom, kolik si celkem bude muset půjčit. Ze zmíněné celkové částky totiž tvoří přímé dotace 312,5 miliardy eur, zbylých 360 miliard připadá na úvěry. Zdaleka ne všechny členské země zatím projevily zájem o vyčerpání svého přídělu z půjček. To však mohou podle komise učinit i v dalších měsících a letech.
Ekonomika Evropské unie klesá
Poslední zpráva: Ekonomika Evropské unie je zpět v recesi. HDP EU v prvním čtvrtletí kvůli dopadům pandemie klesl o 0,4 procenta, a navázal tak na propad o půl procenta ze čtvrtého čtvrtletí. Ve svém prvním rychlém odhadu to oznámil statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny byl hospodářský pokles ještě výraznější – dosáhl 0,6 procenta oproti poklesu o 0,7 procenta v posledním čtvrtletí loňského roku. Recese je definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu po sobě.
Český HDP letos v prvním čtvrtletí klesl. Budoucnost je nejistá
V meziročním srovnání se HDP v celé unii snížil o 1,7 procenta, zatímco v zemích eurozóny pokles dosáhl 1,8 procenta. Výsledek je o něco lepší, než se čekalo. V hospodářském poklesu unie se odráží především útlum v Německu, kde ekonomika oproti předchozím třem měsícům klesla o 1,7 procenta. Nejvýraznější snížení ze zemí, za které už má Eurostat data, registruje Portugalsko. Jeho ekonomika v prvním kvartále oproti předchozím třem měsícům klesla o 3,3 procenta. Hned za ním je Lotyšsko s poklesem o 2,6 procenta a Německo. Nejlépe si naopak vedla Litva, kde ekonomika rostla o 1,8 procenta, ve Švédsku pak o 1,1 procenta.
Celkový pokles o něco přibrzdil vývoj ve Francii, kde se HDP o 0,4 procenta zvýšil. Což je lepší výsledek, než se očekávalo. Překvapil i vývoj v Rakousku, jehož ekonomika rostla o 0,2 procenta, zatímco analytici odhadovali propad, a to až o 1,2 procenta.
–ČTK/RED–
