Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci dubna deficitem ve výši 192 miliard korun. V meziročním srovnání je deficit státního rozpočtu o 98,2 miliardy korun vyšší. Vyplývá to z údajů Ministerstva financí ČR [MF ČR].
Ještě v březnu činil deficit státního rozpočtu 125,2 miliardy korun. O měsíc později v dubnu dosáhl po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, 192,4 miliardy korun. Celkové příjmy státního rozpočtu k letošnímu dubnu meziročně klesly o 5,6 procenta. Naopak výdaje vzrostly o 12,8 procenta. Oproti plánům MF ČR na příjmové straně rozpočtu za první čtyři měsíce roku chybí 21,3 mld. korun.
Měsíční nekumulované saldo státního rozpočtu
[Zdroj: MF ČR]
Celkové příjmy státního rozpočtu meziročně poklesly o 5,6 % [-26,2 mld. Kč]. Z toho nejzřetelněji klesly daňové příjmy bez pojistného [-12,9 %, tj. -27,6 mld. Kč]. Podle MF ČR ale už i bylo přímo v dubnu patrné zpomalení poklesu. A to zejména u výběru daně z přidané hodnoty [DPH], kde ve srovnání s dubnem loni došlo k růstu příjmů státního rozpočtu o 7,2 miliardy korun [+23,9 %]. Přesto v případě daně z přidané hodnoty [DPH] ve státní kase chybí oproti plánu MF ČR osm miliard korun. U spotřební daně 15 miliard korun.
„Slabší inkaso těchto daní bylo patrné již v předchozích měsících. Očekáváme však, že druhá polovina roku by díky otevření ekonomiky a nárůstu spotřeby domácností měla přinést i nárůst inkasa těchto daní,“ říká ekonom Komerční banky [KB] František Táborský.
Inkaso v dubnu mírně vylepšovaly příjmy z EU a finanční mechanismy s nárůstem o 9,8 % [+4,3 mld. Kč]. Dále pak mimořádný výnos z aukce kmitočtů [5,6 mld. Kč] realizované již koncem minulého roku. Na druhou stranu, uvedlo MF ČR, je meziroční srovnání negativně zkresleno o 13 miliard korun. Ty loni v březnu navýšily příjmy rozpočtu z dividend.
Inkaso z vybraných daní
Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci [-40,0 %, -15,5 mld. Kč] se v meziročním srovnání podle MF ČR promítl vliv daňových změn účinných od roku 2021. To je zejména snížený základ daně o více než 25 procent a zvýšení slevy na poplatníka.
„Inkaso negativně ovlivňuje i kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku 2021 ve výši 13,2 mld. Kč s dopadem 8,3 miliardy korun na výnos státního rozpočtu,“ uvedlo MF ČR.
Na inkasu daně z příjmů právnických osob [+0,5 mld. Kč], podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky [+1,5 mld. Kč], se promítl vliv dubnového vyrovnání daně u části poplatníků.
3. květen je letos poslední den pro podání daňového přiznání
V meziročním srovnání se projevila opatření ke zmírnění dopadů krize covid-19. Jedná se o faktický posun lhůty pro podání přiznání a zaplacení daně v roce 2020 a 2021 a dále o úpravu lhůt pro podání přiznání a zaplacení daně u elektronicky podaných daňových přiznání od roku 2021.
„V tomto kontextu je překvapením zejména inkaso daně z příjmů právnických osob, které i přes svůj čtvrtletní charakter placení záloh v dubnu nepřispělo k vyššímu deficitu státního rozpočtu,“ upřesňuje František Táborský s tím, že v případě přímých daní lze pozorovat pozitivní vývoj, které přibližně odpovídá schválenému rozpočtu.
Jak si stály výdaje státního rozpočtu
Pro tempo růstu celkových výdajů ve výši 12,8 procenta [+72,1 mld. Kč] je podle MF ČR i nadále určující vývoj běžných výdajů [+14,0 %; +73,2 mld. Kč]. Nová úprava rozpočtového určení daní přispěla do rozpočtu obcí a krajů navíc 6,7 mld. Kč. O to méně inkasuje státní rozpočet na sdílených daních, jako jsou daň z přidané hodnoty a daně z příjmů.
„Realizace vládních priorit a podpora vyplácená v souvislosti s epidemií koronaviru jsou hlavními důvody relativně vysokého tempa růstu výdajů,“ uvedlo MF ČR.
Na objemově nejvýznamnějších sociální dávkách [+11,8 mld. Kč] se tradičně nejvíce podílely výplaty důchodů [+7,0 mld. Kč]. Do jejich výše se v roce 2021 promítá valorizace starobních důchodů o 5,8 procenta. Rozhodující podíl na růstu výplat dávek nemocenského pojištění [+3,7 mld. Kč] pak zaujímá nemocenské [+2,3 mld. Kč] a ošetřovné [+1,2 mld. Kč]. Z ostatních dávek nejvíce vzrostly podpory v nezaměstnanosti [+0,7 mld. Kč].
Transfery podnikatelským subjektům
Na takzvané transfery podnikatelským subjektům stát od začátku roku vynaložil zhruba 51 miliardy korun. Transfery [+31,3 mld. Kč] zvýšily náhrady mezd a pojistného v rámci programu Antivirus A, A Plus a B v celkovém objemu 16,6 miliardy korun. A dále:
- Covid – Nájemné: 5,0 mld. Kč
- Covid Gastro – Uzavřené provozovny: 3,2 mld. Kč
- Covid – Ubytování: 2,1 mld. Kč
- Covid – Lyžařská střediska: 0,9 mld. Kč
- Covid – Sport II.: 0,5 mld. Kč
- Covid – Kultura: 0,5 mld. Kč
- Covid – Podpora cestovního ruchu: 0,3 mld. Kč
- Ošetřovné pro OSVČ: 0,4 mld. Kč
- Na růst transferů měl vliv i převod prostředků určených na útlum a odkup dolů OKD, a.s. [1,4 mld. Kč].
Ministryně financí Alena Schillerová [na fotografii výše, zdroj: ANO 2011] v této souvislosti včera na svém twitterovém účtu uvedla: „Bilance pomoci poskytnuté firmám, domácnostem a ekonomice v souvislosti s pandemií: Ke konci dubna jsme uvolnili již 421 miliard. Z toho na přímé pomoci 298 miliard korun.“
Zároveň na něm i obhajovala rostoucí výdaje státu a vyjádřila naději k „návratu do normálu„. Jak konkrétně chce snižovat zadlužení veřejných rozpočtů v následujících měsících a letech avšak neuvedla.
Náklady na zdravotnictví a kapitálové výdaje
Nemocnice, které jsou obchodními společnostmi, získaly v průběhu dubna na mimořádné finanční ohodnocení svých zaměstnanců 1,4 miliardy korun. Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o dvě třetiny proti stavu k 1. lednu 2020 vedlo k meziročnímu růstu o 17 miliardy korun.
Aktuálně běží intenzivní debata, o kolik znovu zvýšit platbu na státní pojištěnce z letošního rozpočtu. Zaznívají částky od 100 Kč po 700 korun na osobu. To za situace, kdy právě platby za státní pojištěnce udržují ve finančním chodu zdravotní pojišťovny, jež jsou již v tuto chvili de facto bez rezerv.
Kapitálové výdaje jsou počátkem roku jako tradičně nižší, to souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. I přes nízké čerpání na úrovni 20,9 % rozpočtu je jejich aktuální objem z meziročního hlediska na podobné úrovni [-2,8 %]. Pro rok 2021 ale i tak byly investice státu naplánovány v rekordní výši 187,5 mld. Kč. Podle ekonomů je otázka, zda se podaří tyto plány naplnit, když zejména stavebnictví prochází brutálním poklesem.
Upozornění Moody’s na neexistenci „plánu B“
Dodejme, že stojaté vody zadlužování České republiky včera rozvířila zpráva ratingové agentury Moody’s. Ta uvedla, že rozpočtové plány české vlády pro středně dlouhé období nezahrnují žádné významné cíle konsolidace veřejných financí. Na druhé straně právě Moody’s začátkem února potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3 se stabilním výhledem. A to i přesto, že stejně jako nyní, neměla vláda plán na konsolidaci veřejných financí ani v únoru.
MF ČR v polovině dubna uvedlo, že veřejné finance ČR letos skončí ve schodku 8,8 procenta HDP. Příští rok by měl schodek klesnout na 5,9 procenta. Celkový veřejný dluh by měl stoupnout z loňských 38,1 procenta HDP na letošních 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 procenta.
MF ČR odhadlo letošní růst na 3,1 %, zadlužení na 44,8 % HDP
MF ČR uvedlo, že plánuje komplexní revizi daňového systému, včetně úprav spotřebních daní, revize zdanění globálních společností a redukce daňových výjimek. Dále plánuje zmrazení platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů, snížení provozních výdajů ministerstev a státních úřadů o pět až deset procent a racionalizaci dalších agend. Jak přesně ale zatím úřad neprozradil.
–RED–
