Valorizace důchodů v roce 2022 by mohla dosáhnout podle zákonné úpravy 2,9 procenta. Příjemci starobních důchodů by si tak polepšili v průměru o 450 korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová [ČSSD] chce v létě diskutovat o zvýšení nad valorizační limit. To by značilo další výdaj ze státního rozpočtu.
Valorizace důchodů upravuje zákon a pravidelně se navyšují vždy od ledna. Jejich růst ovlivňuje růst spotřebitelských cen a tempo růstu reálných mezd. Letos se starobní penze zvedly v průměru o 839 korun, v roce 2020 vláda prosadila přidání v průměru o 900 korun. Všichni důchodci, nejenom ti starobní, pak loni dostali před krajskými volbami ze státního rozpočtu jednorázový příspěvek ve výši pět tisíc korun čistého.
Valorizace důchodů v roce 2022
Podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové [za ANO] se od ledna 2022 zvýší starobní důchody podle zákonných pravidel a to o 2,9 procenta. V průměru by v Česku dostal příjemce starobního důchodu zhruba o 450 korun navíc. Přesnou částku úřad uvede v období léta. Z reakce ministryně Maláčové a s přihlédnutím ke konání sněmovních voleb lze letos na podzim čekat ještě dlouhé diskuze na téma valorizace důchodů v roce 2022.
Maláčová zmínila návrhy zvýšení starobních penzí ještě nad zákonný limit, anebo alespoň poskytnutí mimořádného bonusu. Zřejmě něco podobného, jako byl pětitisícový příspěvek loni na podzim. To však bez základní shody na důchodové reformě. Ta má zajistit efektivní fungování tuzemského penzijního systému. Ten se dnes přitom skládá z průběžného pilíře a dobrovolného doplňkového penzijního spoření. Vzhledem ke stárnoucí populaci je však dlouhodobě finančně neudržitelný. A už teď kvůli zhoršené kondici ekonomiky ve schodku.
1. čtvrtletí 2021: důchodový systém v deficitu 9,5 mld. Kč
Důchodový systém letos v prvním čtvrtletí skončil v deficitu téměř 9,5 miliardy korun, což je nejvyšší schodek za první tři měsíce roku v posledních osmi letech. Na pojistném se letos sice vybralo 126,8 miliardy, což je více než za stejnou dobu předchozího roku nebo v letech, kdy se u nás hospodářství dařilo. Současně ale byly v prvním letošním kvartále dosud vůbec nejvyšší výdaje na penze a jejich správu. V součtu dosáhly 136,3 miliardy korun. Vyplývá to z dat ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění.
Na důchodech se v prvním čtvrtletí vyplatilo 134,6 miliardy korun. Výdaje na správu systému dosáhly téměř 1,7 miliardy. Loni penzisté v prvním čtvrtletí dostali zhruba 126,1 miliardy, správa vyšla na 1,6 miliardy. Částka by byla ještě větší, pokud by loni vůbec poprvé po několika letech nedošlo k zastavení růstu počtu vyplácených penzí.
Covid snížil počty penzistů i vyplácených penzí
Loni se podle údajů České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ] po dvaceti letech v Česku zastavil rostoucí trend počtu příjemců starobního důchodu. V prosinci 2020 jich ČSSZ vyplatila 2,4 milionu, což je v meziročním srovnání o zhruba 14 400 méně. Při porovnání dat k tomu došlo naposledy před dvaceti lety, tedy v roce 2002. Stagnaci růstu počtu příjemců důchodů loni ovlivnila pandemie covidu-19, která v Česku zvýšila úmrtnost o 15 procent, především u seniorů.
Odborníci už léta upozorňují, že český systém penzí je závislý na hospodářském cyklu. Z červených čísel se roční hospodaření za poslední desetiletí dostalo jen na vrcholu konjunktury. Výdaje se zvedají rychleji než příjmy, a to kvůli stárnutí společnosti, vyšším penzím a také valorizacím.
Národní rozpočtová rada [NRR] i někteří politici tvrdí, že beze změn nebudou české důchody dostatečné pro budoucí seniory. O reformě již vícekrát jednala důchodová komise. MPSV navrhlo úpravy, které výdaje ještě zvyšují a dostatečné příjmy vůbec nezajišťují.
Vlády řeší důchody odsunem věku odchodu do důchodu
Růst počtu starobních důchodců a důchodkyň v Česku brzdí postupné odsouvání věkové hranice pro odchod do penze. Každý rok se oddaluje u mužů o dva měsíce a u žen o čtyři. Vláda důchodový věk v minulém volebním období zmrazila na 65 letech.
Tohoto limitu se dosáhne zhruba v polovině 30. let. Podle odborníků a mezinárodních organizací by ale Česko mělo i pak v pomalém navyšování podle prodlužování života pokračovat. Pokud tedy bude chtít stávající důchodový systém udržet.
Počet lidí s nárokem na penzi dlouhodobě roste
I přesto česká společnost stárne a seniorů postupně přibývá. Lidé nad 65 let tvoří pětinu obyvatel země. ČSSZ vyplatila v roce 2000 celkem 1,9 milionu starobních penzí. Za dvě desetiletí se počet starobních důchodců a důchodkyň zvedl zhruba o půl milionu, tedy asi o čtvrtinu. V minulém roce se trend obrátil.
V prvních pěti letech 21. století se počet vyplácených starobních penzí zvedl zhruba o 55 tisíc. Od roku 2005 do roku 2010 pak téměř o 300 tisíc a v dalších pěti letech přibylo asi 117 tisíc penzistů a penzistek. Od roku 2015 do loňska pak asi 140 tisíc.
Počet starobních důchodů vyplácených ČSSZ
[Zdroj: ČSSZ, statistika důchodů]
A je tu i délka dožití. Ta se v minulých letech prodlužovala, a to každý rok o několik týdnů. V roce 2019 se podle údajů ČSÚ měli muži naději dožít 76,3 roku a ženy 82,1 roku. Trend loni zvrátila epidemie. U mužů se doba dožití zkrátila o rok a u žen o 0,7 roku. Česko se tak kvůli nákaze loni vrátilo zhruba o sedm let zpátky do roku 2013, vyplývá z dat ČSÚ. V roce 2019 měli pětašedesátiletí Češi před sebou podle údajů statistiků 16,29 roku a Češky 19,94 roku. Loni se pětašedesátníkům délka života zkrátila o 1,1 roku a pětašedesátnicím o 0,8 roku. Ve vyšším věku je pak zkrácení ještě větší.
–VRN/ČTK–
