Startupy jsou cool a slibné. Avšak uspěje jen jeden z deseti

Podle statistik neuspěje devět z deseti startupů. Polovina z nich pak skončí v pátém roce od svého založení. Vůbec nejtěžší to mají startupy v oblasti IT. Podíl těch, kteří zde neuspějí dosahuje 63 procent. Alespoň to uvádějí ve svém rozboru analytici České spořitelny [ČS] Tereza Hrtúsová a Radek Novák.

Podle nich se termín startup začal často používat v druhé polovině 90. let, kdy zejména v USA vrcholil takzvaný internetový boom. Přesto definice startupu není přesně daná.

„V nejjednodušší verzi se pod pojmem start-up rozumí nově vznikající podnikatelský nápad. To je projekt či začínající firma s podnikatelským záměrem, který má potenciál být zpeněžen,“ upřesňují analytici ČS.

Definici startupu by měl dále doplňovat prvek inovativnosti a potenciál rychlého růstu z hlediska tržeb a počtu zákazníků. Ruku v ruce s tím jde většinou potřeba budoucí větší investice do dalšího růstu firmy.

Jak si stojí startupy v Česku

Oficiální statistika počtu startupů v Česku zatím neexistuje. Podle StartupMap, který podniky využívají při hledání nových zaměstnanců, jich u nás aktuálně funguje 2 651.

O situaci v tuzemsku mnoho napoví i statistika o počtu technologických startupů za rok 2020, kterou zveřejnila venture kapitálová společnost Atomico. Podle ní Česko zaostává v počtu technologických startupů i objemu investic do nich.

Počet startupů na jeden milion obyvatel v Evropě

  [Zdroj: Atomico – The State of European Tech 2020]

V průměru loni v Evropě připadalo 190 mladých technologických firem na jeden milion obyvatel. V Česku to bylo jen 89. Evropský průměr výše investic v letech 2016 až 2020 byl 172 dolarů na hlavu, v ČR jen pět dolarů. V absolutních číslech směřovaly investice do technologických startupů v ČR podle analýzy Atomico v hodnotě 19 mil. USD [410 mil. Kč].

Oblíbené jsou finance a pojišťovnictví

Statistiky uvádějí, že z pohledu jednotlivých odvětví je nejtěžší založení startupu v oblasti informatiky. Jak již bylo řečeno, podíl těch, kteří v IT neuspějí dosahuje 63 procent. Naopak nejmenší podíl neúspěšných startupů připadá na oblast financí a pojišťovnictví [42 %]. Tento segment je jednou z nejdynamičtějších startupových kategorií také v ČR. Aktuálně u nás působí více než 80 fintech společností.

Důvodů, proč některé ze startupů neuspějí může být více. Firma špatně nastaví cenovou politiku, zvolí nevhodnou marketingovou strategii, uvede produkt na trh v nesprávný čas nebo daný produkt zákazníci ignorují. Podle statistik mezi tři nejčastější důvody neúspěchu startupů patří: Startup a jeho produkt na trhu není potřeba [42 %], dojdou finance [29 %] a špatná volba pracovního týmu [23 %].

Definice je známa, řeší se peníze

Podle Terezy Hrtúsové a Radka Nováka došlo za posledních deset let v oblasti financování startupových projektů k významným změnám. Na jedné straně narostl objem venture kapitálu určený na investice do startup projektů, na druhé straně vznikají nové finanční nástroje pro jejich financování. Vlastní peníze ale stále hrají prim, alespoň na začátku.

„Dle zjištění Startup Reportu 2019/2020 je nejvíce zastoupeným zdrojem financí vlastní investice ze strany zakladatelů [79 %].  Dále startupisté využívají financování skrze rodinu a přátelé [FFF; Family, friends and fools]. Zapojení FFF uvedlo celkem 49 procent zakladatelů. Inkubátory a akcelerátory využilo celkem 39 procent zakladatelů. Bankovní úvěr uvedlo jako zdroj 13 procent startupistů,“ uvádějí analytici ČS.

Využité formy financování startupů v České republice

[Zdroj: Startup Report 2019/202 – ČS]

Upozorňují na to, že z hlediska objemu investic do venture kapitálu se ČR řadí mezi státy s nejnižším podílem na HDP. V roce 2019 bylo do venture kapitálu v ČR podle dostupných informací investováno soukromými subjekty 0,02 procenta HDP.

Podmínky pro startupy v Česku a jinde

Důležité jsou i podmínky pro úspěšný vznik startupů v jednotlivých zemích. Ten sestavuje organizace NimbleFins. Podle něj nejpříznivější podmínky pro založení podniku [obecně pro podnikaní, pozn. red.] v Evropě panují v Německu. Česká republika se v žebříčku umístila na 9. místě, stejně jako Švédsko. A to především díky vysokému skóre v kategorii náklady na podnikání a stav ekonomiky. Výrazně horší hodnocení ČR získala v podnikatelském prostředí a kvalitě pracovních sil.

„V žebříčcích, které srovnávají přímo startupové prostředí se ČR rozhodně neřadí mezi premianty. Dle studie Global Startup Ecosystem Report 2020, která zveřejňuje žebříček 100 rozvíjejících se ekosystému pro startupy, se Praha řadí až k poslední desítce zemí [rank 91-100]. Nízké hodnocení získala ve všech čtyřech posuzovaných oblastech. To je talent, tržní dosah, financování a výkonnost,“ vysvětlují analytici.

Příklady podpory pro startupy ve vybraných zemích Evropy

[Zdroj: ČS]

Startupy a jejich podpora v Česku

Startupy v Česku podporuje podle analytiků ČS CzechInvest a Evropský investiční fond [EIF]. Od roku 2016, kdy stát podporu startupům nabízí, bylo podpořeno asi 200 firem. Jedním z programů je CzechAccelerator, jenž vybraným firmám nabízí kancelářské prostory a mentoring například v Silicon Valley, New Yorku, Londýně nebo Singapuru. Vybrané startupy v tamních inkubátorech či akcelerátorech stráví tři měsíce. Získají přístup k networkingovým aktivitám technologických firem, odborným konferencím, školením, mentoringu, právní pomoci s ochranou práv duševního vlastnictví a pokusí se prorazit. Propojení tuzemských i zahraničních investorů s českými startupy zajišťuje projekt CzechLink StartUp.

„Dále byl spuštěn poradenský program CzechStarter pro začínající podnikatele. V jeho rámci CzechInvest podnikatelům poskytuje služby, které je podporují v různých fázích vývoje firmy. Na začátku mohou po dobu sedmi měsíců získávat rady od zkušenějších kolegů a další poradenské služby, což by mělo pomoci nasměrovat jejich podnikání, nastavit byznys plán a připravit se na případný vstup rizikového kapitálu,“ uvádějí analytici.

Je tu také podnikatelský inkubátor ESA BIC. Ten podporuje subjekty v oblasti vesmírných technologií nebo systémů. Letošní novinka je projekt Technologická inkubace, o jehož spuštění rozhodla vláda. V rámci něj CzechInvest podpoří více než 300 startupů ze sedmi klíčových technologických oblastí. Každý má šanci získat podporu až pět milionů korun. Projekt Technologické inkubace se financuje z programu The Country for the Future, a to v rámci implementace Inovační strategie ČR 2019–2030.

Daniel Tácha