Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [ÚOHS] varoval podnikatelské asociace a sdružení před nabádáním svých členů ke zdražování služeb a zboží. Podle ÚOHS takový postup může vzbudit podezření, že se členové sdružení a asociací dopouštějí protisoutěžního jednání. A za to hrozí vysoké pokuty.
ÚOHS uvádí, že sdružení soutěžitelů, tedy asociace a sdružení podnikatelů působících v určitých sektorech či oblastech ekonomiky, v poslední době prostřednictvím svých zástupců oznamují v médiích navýšení cen zboží a služeb. Úřad proto upozorňuje, že takový postup může vzbudit podezření, že členové sdružení se dopouštějí protisoutěžního jednání.
„Je však nepřípustné, aby soutěžitelé zneužívali situace, navzájem se domlouvali na navýšení cen a snažili se na základě společné dohody zmírnit své ztráty na úkor spotřebitelů,“ uvedl předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Jestliže by totiž ke zvýšení cen podle něj došlo na základě jednání ve vzájemné shodě mezi členy sdružení a svazů, jednalo by se o zakázanou dohodu o cenách. Zde pak hrozí pokuty ve výši úměrné obratu členů daného sdružení. ÚOHS přitom varuje i předtím, aby sdružení nevyužívala k dohodám prohlášení ekonomů a analytiků o předpokládaném růstu cen.
ÚOHS: Firmy musejí jednat samostatně
Firmy musejí podle úřadu svou tržní strategii stanovovat individuálně, tedy bez spolupráce se svými konkurenty.
„Ani o přesná čísla opřený komentář zástupců asociací k růstu nákladů by neměl automaticky znamenat odpovídající růst cen na pultech. Každý podnikatel má plné právo se samostatně rozhodnout o tom, zda zvýšení nákladů ponese sám a pokusí se tak například zvýšit objem produkce díky výhodnějším cenám pro své odběratele, kteří k němu přejdou od konkurence,“ uvedl úřad ve své tiskové zprávě.
Podle něj jsou to přitom právě sdružení a asociace, kde se podnikatelé mohou, mnohdy neúmyslně, dopustit sjednání kartelové dohody. Ty upravuje zákon o ochraně hospodářské soutěže [zákon č. 143/2001 Sb.]. Ten, jakkoli pojem kartel neužívá, zná pojem „dohody narušující soutěž“, za které považuje dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí sdružení i jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, jejichž cílem a výsledkem je narušení hospodářské soutěže.
V čem je problém u protisoutěžního jednání
Nebezpečnost kartelů pro hospodářskou soutěž [protisoutěžní jednání] spočívá především v ovlivnění podmínek na trhu jinak než poctivě odvedeným výkonem. To vede ke zkreslení soutěže, ať už jde o cenu, obchodní podmínky soutěžitelů či jejich počet. Zakázané jsou především dohody, které obsahují takzvaná tvrdá omezení [Hard Core], jako například dohody o cenách, rozdělení trhu, uplatňování rozdílných podmínek nebo dohody typu Bid Rigging [tajné rizikové dohody, pozn. red.].
Podstatné je, že pro vymezení kartelových dohod v zákoně není nutné, aby zakázaná dohoda k narušení hospodářské soutěže skutečně vedla. Nebo, aby následek fakticky již nastal. Naopak k vyvození postihu je možno přistoupit vždy, je-li dohoda, která k narušení soutěže může vést. A to bez ohledu na úmysl, který k přijetí takové dohody vedl. To znamená, že uzavření kartelové dohody je delikt ohrožovací. To je, že následkem je již ohrožení [tzn. reálné bezprostřední nebezpečí vzniku poruchy] zájmu chráněného zákonem.
–DNA–
