Zítra vstoupí v účinnost nový Zákon o evidenci skutečných majitelů [zákon č. 37/2021 Sb.]. Podle údajů Ministerstva spravedlnosti [MS ČR] skutečné majitele v k tomu nově určené evidenci dosud uvádí jen třetina firem. Což je asi 150 tisíc z nich. Na to, aby uvedly skutečné majitele do evidence, tak mají firmy jen dnešek.
Od 1. června 2021 musejí mít všechny firmy v evidenci skutečných majitelů jméno a příjmení a adresu svého či svých skutečných majitelů. Povinné je uvádět také postavení majitele či majitelů vůči konkrétní firmě a výše vlastnických podílů.
Nová evidence skutečných majitelů navazuje na dosud fungující evidenci údajů o skutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb. Většina dosud zapsaných údajů bude novou evidencí převzata [§ 59 ZESM].
Evidence skutečných majitelů je informační systém veřejné správy, do kterého se zapisují zákonem vymezené údaje o skutečných majitelích firem. Evidovaní jsou majitelé:
- Právnických osob zapsaných do jednoho z veřejných rejstříků právnických a fyz. osob.
- Svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů.
Evidenci skutečných majitelů upravuje § 118b a násl. zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů. Zápisy do nich provádí buď příslušný rejstříkový soud, nebo notář.
Kdo a jak musí uvádět skutečné majitele
Dosud byly tyto údaje veřejnosti nedostupné, přístup k nim měly jen orgány státní správy, orgány činné v trestním řízení a soudy. Nově budou informace o skutečných majitelích i o tom, kdo pobírá její zisk, dostupné komukoli.
Podle Kateřiny Moravcové z advokátní kanceláře BDO Legal zákon přináší významnou změnu především v samotné definici skutečného majitele. Je jím nově každá fyzická osoba, která je koncový příjemce. Má tedy podíl na zisku firmy, nebo má na firmu koncový vliv.
„Přesnější vymezení pojmu skutečný majitel, které zmiňuje jeho příjem z dané společnosti a vliv na ni, pomůže odstranit dosavadní sporné otázky ve vztahu konkrétní fyzické osoby a obchodní korporace,“ říká Kateřina Moravcová.
Podle ní platí, že v případě, že nebude existovat záznam o rozložení vlastnických vztahů ve firmě, budou se vyšetřující orgány automaticky domnívat, že skutečný majitel je osoba ve vrcholném vedení společnosti.
Malé firmy to mají jednodušší
Malé firmy s jednodušší vlastnickou strukturou budou mít podle BDO se zápisem od 1. června méně práce. Evidence skutečných majitelů totiž umožňuje automatické přepsání údajů ze stávajících registrů a jednodušší má být i zápis u notáře.
Co se týče právnických osob se složitější vlastnickou strukturou MS ČR v této věci doporučuje: „V souvislosti s novou právní úpravou lze zejména právnickým osobám se složitější vlastnickou a řídící strukturou doporučit, aby ověřily své skutečné majitele ve smyslu nových přesnějších vymezení.“
Naopak u právnických osob, které nemají skutečného majitele [např. SVJ či příspěvkové organizace], ministerstvo doporučuje nevyvíjet žádnou aktivitu. Podle úřadu všechny údaje o nich zapsané dle stávající právní úpravy budou od 1.6. 2021 z evidence vymazány.
Zákon si vyžádá náklady na administraci
Úprava zápisů v evidenci skutečných majitelů přinese firmám dodatečné administrativní náklady. Menším společnostem s jednodušší vlastnickou strukturou, například s.r.o., ale usnadní zápis automatický převod údajů z obchodního rejstříku. Data ale musejí odpovídat nové zákonné úpravě.
„Zjednodušení se netýká firem, které provedly zápis podle dosavadní úpravy. Pokud u nich ve veřejných rejstřících například chybí podíl konkrétní osoby ve společnosti nebo údaje o jejím postavení v dané firmě, budou je muset firmy do nové databáze zadat ručně. O automatické přepsání aktualizovaných údajů mohou požádat dodatečně,“ říká Moravcová.
Do komplikací se podle ní mohou skrytí vlastnící firem dostat i při komunikaci s bankami.
Za porušení zákona hrozí sankce až půl milionu korun
Nová právní úprava stanovuje sankce, pokud firmy nově nařízenou povinnost nesplní. Pokud budou některé údaje o firmě v evidenci chybět či firma bude dlouhodobě ignorovat jejich doplnění, hrozí jí pokuta až půl milionu korun. Ale ani tím postih nekončí.
„Vedle pokut nebudou moci firmy vyplácet nezapsaným majitelům podíl ze zisku nebo jim umožnit společnost vést, například hlasovat na valné hromadě. Firmy s nejasnou vlastnickou strukturou se i nadále nebudou moci ucházet o státní dotace nebo veřejné zakázky,“ vysvětluje mluvčí ministerstva spravedlnosti Andrea Šlechtová.
–DNA/ČTK–
