Deficit státního rozpočtu činil na konci května 255 miliard korun. Po očištění o příjmy z Evropské unie, finanční mechanismy a výdaje na tyto projekty, byl ještě hlubší [-261,9 mld. Kč]. Uvedlo to Ministerstvo financí ČR [MF ČR].
Stát hospodařil za prvních pět měsíců letošního roku s deficitem 255 miliard korun. Celkové příjmy poklesly meziročně o 3,3 procenta a výdaje naopak vzrostly o 10,8 procenta. Propad hospodaření státního rozpočtu v průběhu května o 63,0 miliard byl meziročně nižší o 0,7 miliardy korun.
„Pokladní plnění rozpočtu za leden-květen vykazuje deficit 255 miliard. Stav je silně ovlivněn v květnu ještě pokračujícími restrikcemi omezujícími ekonomiku, běžícími programy vládní pomoci za celkem již 467 miliard, ale také výdaji do zdravotnictví a do sociálního systému,“ okomentovala hospodaření státu na Twitteru vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová [za ANO].
Ministerstvo financí pro rok 2022 navrhlo schodek 390 miliard
„Meziměsíční zhoršení je jen lehce nižší, než jsme viděli v dubnu. To přitom bylo nejhlubší v letošním roce,“ říká analytik Komerční banky [KB] František Táborský.
Podle analytiků za prohloubením deficitu státního rozpočtu stojí na příjmové straně i nadále zejména nepřímé daně. Celkově na příjmové straně ale daně zaostávají pouze o devět miliard korun. Problém jsou rostoucí výdaje. Celkově i tak příjmová strana zaostává za plánem ministerstva financí o 25,9 miliardy korun.
Deficit státního rozpočtu určují zvyšující se výdaje
Pro tempo růstu celkových výdajů ve výši 10,8 procenta [+78,9 mld. Kč] byl podle MF ČR i nadále určující vývoj běžných výdajů [+12,4 %, +83,8 mld. Kč]. Naopak kapitálové výdaje meziročně klesly o 9,6 % [-4,9 mld. Kč].
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách [+14,1 mld. Kč] se tradičně nejvíce podílely výplaty důchodů [+11,2 mld. Kč]. Do jejich výše se letos zásadně promítá valorizace starobních důchodů o 5,8 procenta. A nejinak tomu bude i v příštím roce.
Na výdajové straně také dál pokračuje růst neinvestičních transferů podnikatelským a nepodnikatelským subjektům. Ty souvisí zejména s vládní politikou a „covidovými“ programy. Z tohoto titulu bylo v tuto chvíli vyplaceno necelých 70 miliard korun nad rámec proporcionálního čerpání schváleného rozpočtu.
„Na druhou stranu lze předpokládat, že tyto výdaje jsou vzhledem k průběhu pandemie a zpoždění výplat na vrcholu. To je, že ve většině případů se jedná o předfinancování, o které bude státní rozpočet oproštěn v druhé polovině roku,“ upřesňuje Táborský.
Běžné transfery podnikatelským subjektům [+31,6 mld. Kč]:
- Antivirus A, A Plus a B: 21,2 mld. Kč [+13,4 mld. Kč]
- Covid Nájemné: 5,7 mld. Kč
- Covid Gastro – Uzavřené provozovny: 3,2 mld. Kč
- Covid Ubytování: 3,0 mld. Kč
- Covid Lyžařská střediska: 0,8 mld. Kč
- Covid Kultura: 0,7 mld. Kč
- Covid Sport II.: 0,5 mld. Kč
- Covid Podpora cestovního ruchu: 0,3 mld. Kč
- Agricovid: 0,2 mld. Kč
- Ošetřovné pro OSVČ: 0,5 mld. Kč
- Covid 2021 a Covid Nepokryté náklady: 4,0 mld. Kč.
Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce o dvě třetiny proti 1.1.2020 vedlo k meziročnímu růstu o 21,2 mld. Kč.
Analytici dále tradičně upozornili na pomalé tempo státních investic. Ty jsou dle nich již cca 30 miliard pod plánem. Tak je tomu ale každý rok. Státní investice kulminují na konci roku, kdy úředníkům takzvaně „hoří termín.“
–RED–
